RADEK KOTAS
Zákaz nikotinových náhražek a návrat k cigaretám a tabáku? I takové dopady může paradoxně přinést blížící se přezkum nikotinu ze strany Organizace spojených národů (OSN). „Od toho je pak již krůček k úplné prohibici,“ upozorňuje Think tank Racionální politiky závislostí. Z druhé strany se nad kuřáky navíc stahuje smyčka i ze strany EU. Brusel přemýšlí, jak nikotinové výrobky zdražit a omezit.
Zpřísňování pravidel pro kuřáky i uživatele nikotinových výrobků v Evropě aktuálně hrozí hned z několika stran. Snahy zavést prostředí, které má vést k vymýcení kouření anebo značnému snížení počtu lidí, kteří užívají výrobky s nikotinem, přicházejí jak ze strany jednotlivých států, tak i ze strany Bruselu a zcela ze hry není ani možnost, že by mohl být nikotin označen za tvrdou drogu.
Možnost až takto krajní varianty, která by znamenala, že by kuřáci a uživatelé nikotinových výrobků byli dáváni na roveň s narkomany, hrozí v případě doporučení Výboru expertů Světové zdravotnické organizace (WHO), že má být k nikotinu přistupováno jako ke kontrolované látce, na kterou se vztahuje Úmluva o psychotropních látkách z roku 1971 upravující, jak země nakládají s látkami, jako je heroin či kokain, a dalšími tvrdými drogami.
O klasifikaci nikotinu jako kontrolované látky v červnu požádala OSN Republika Palau a přezkum, který má být ze strany expertů WHO zahájen ještě letos, by měl přinést doporučení pro budoucí přístup k nikotinu již v říjnu příštího roku. O případném zařazení nikotinu by následně rozhodovala Komise OSN pro omamné látky v březnu 2028.
Předseda správní rady Think tanku Racionální politiky závislostí a bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil již dříve pro ParlamentníListy.cz podotkl, že možnost takto radikálního přístupu k nikotinu automaticky nelze brát na lehkou váhu. „Pokud by prošly nejtvrdší navrhované varianty regulace, mohlo by to znamenat zákaz úplně všeho včetně dýmek, doutníků, samozřejmě cigaret, vodních dýmek i alternativních nikotinových produktů. Jediné místo, kde by si pak mohlo 1,2 miliardy lidí koupit nikotin, by bylo v lékárně,“ přiblížil expert na problematiku závislostí a poukázal v té souvislosti, že v oblasti nikotinových náhražek mezi sebou soupeří dvě velké konkurenční industrie – tabákové a farmaceutické firmy.
Možností, jak by případné posouzení nikotinu mohlo dopadnout, je však vícero. Think tank Racionální politiky závislostí nedávno ve věci uspořádal mezinárodní on-line seminář, kterého se zúčastnily desítky odborníků, a zaznívala také možnost, že by mohlo dojít i ke scénáři, kdy by byly potlačovány bezpečnější nikotinové náhražky a cigarety by naopak zažívaly návrat.
Think tank Racionální politiky závislostí varuje, že by se mezinárodní kontrola mohla vztáhnout především na extrahovaný a syntetický nikotin, tedy například nikotinové náplně, e-liquidy nebo nikotinové sáčky, zatímco klasické cigarety a tabákové listy by zůstaly mimo tento režim. „Takový vývoj by mohl vytvořit paradoxní situaci: nejškodlivější forma užívání nikotinu by zůstala legálně dostupná, zatímco alternativní výrobky s nižší mírou rizika by byly zatlačeny do přísného kontrolního režimu,“ uvádí s tím, že pak je ovšem „od toho již krůček k úplné prohibici“.
„Musíme velmi pečlivě rozlišovat mezi nikotinem jako molekulou a škodami způsobenými konkrétním způsobem jeho užívání. Pokud vytvoříme mezinárodní pravidlo, které bude ignorovat rozdíly mezi jednotlivými produkty, můžeme dostat méně rizikové alternativy do stejného režimu jako produkty, které jsou spojeny s největší zdravotní zátěží. To by byl velmi nebezpečný precedens,“ upozorňuje bývalý zástupce tajemníka Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik (INCB) Pavel Pachta, a odborníci podle think tanku varují rovněž před tím, že by to mohlo podpořit vznik a růst nelegálního trhu.
U kuřáků to začne a pak může jít o víc
Vobořil poznamenává, že již nejde o „hypotetickou debatu o tom, co by se jednou mohlo stát“. „Proces byl zahájen a nyní je potřeba, aby Česká republika začala jednat. Pokud budeme čekat až na hlasování v OSN, může být pozdě. Musíme se ozvat už ve fázi vědeckého posuzování, protože právě tam se bude rozhodovat o tom, jak bude celý problém následně rámován,“ říká předseda správní rady Think tanku Racionální politiky závislostí.
Iniciativa Palau podle odborníků není pouze otázkou regulace nikotinu, ale může vytvořit precedens pro celý mezinárodní systém klasifikace návykových látek. „Pokud by se jako dostačující kritérium pro mezinárodní kontrolu prosadil samotný potenciál závislosti bez zohlednění relativní škodlivosti jednotlivých způsobů užívání, mohlo by to mít dopady daleko za hranicemi nikotinových výrobků,“ upozorňuje think tank, že dopady pro budoucnost mohou být dalekosáhlejší.
ParlamentníListy.cz ve věci oslovily ministerstvo zdravotnictví a tázaly se, zda v dané věci připravuje stanovisko, které by později mohlo být zohledněno při formulaci pozice České republiky. Reakci resortu redakce doplní, jakmile ji obdrží.
Některé státy napříč Evropou se již netají tím, že chtějí bojovat proti náhražkám cigaret, které byly ještě donedávna zmiňovány naopak jako cesta k postupnému snižování obliby cigaret u populace na úplné minimum.
Po belgickém zákazu prodeje jednorázových elektronických cigaret následovaly tento příklad společně s přitvrzením přístupu ke kuřákům Francie a Nizozemsko, které prosadily též zákaz ochucených liquidů do e-cigaret a nechaly povolené jen tabákové.
Nejmenší oblibu však cigarety mají nadále ve Švédsku a Norsku, kde je tradičně necháván prostor alternativním nikotinovým produktům. Švédsko, kterému se podařilo dosáhnout toho, že nejškodlivější tabákové výrobky a cigarety užívá nejméně lidí v EU, sází nadále na nikotinové sáčky a snus. Přesto právě těmto náhražkám aktuálně nehrozí potlačování jen ze strany OSN, ale též omezování od EU.
Tažení proti nikotinu chystá i Brusel
Brusel si je vědomý toho, že převychovat Evropany v souladu s jeho plánem na vytvoření „generace bez tabáku“ od roku 2040, kdy má dle jeho plánů kouřit již jen méně než 5 % unijní populace, nepůjde napřímo, jelikož zdravotní politika je stále v gesci národních států a nic jako plošný zákaz kouření nemůže vyhlásit. K dispozici však má nástroje, které mohou lidem tabák i samotný nikotin pořádně znechutit. Využít k tomu hodlá možnosti regulací prodeje tabáku i daňové mechanismy k jeho zdražení.
Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026 Evropská komise plánuje představit návrhy na revizi směrnice o tabákových výrobcích a směrnice o reklamě na tabákové výrobky. Revize – k níž mezi koncem května a polovinou srpna probíhala veřejná konzultace, během které se mnoho Evropanů obracelo na Brusel s žádostmi, aby jim neomezoval nikotinové náhražky cigaret – má představovat komplexní reformu unijních pravidel pro tabák a nikotin po více než deseti letech.
„Podle mého názoru představují nekuřácké výrobky vhodnou alternativu k běžným cigaretám. Domnívám se, že nová směrnice může mít negativní dopad na mou práci i na můj soukromý život,“ neskrývá obavy z návrhu například jeden z italských občanů, jenž se rozhodl spolu s dalšími více než 80 tisíci lidmi napsat do Bruselu. Sám dodává, že je motivovalo obrátit se na Komisi to, že je uživatelem nikotinových alternativ, díky nimž nekouří klasické cigarety.
Nikotinové produkty však mají stát za rozhodnutím Komise regulace měnit. Brusel uvažuje, že elektronické cigarety, e-liquidy, zahřívaný tabák a nikotinové sáčky budou podléhat přísnější a harmonizované evropské regulaci, a hovoří se též o možnosti, že se inspiruje u nejtvrdších unijních států, které zakazují či výrazně omezují příchutě e-liquidů a dalších nikotinových alternativ s cílem snížit jejich atraktivitu pro mladistvé.
V neposlední řadě má dojít také na omezování reklamy v on-line prostoru či na snahu zavést jednotné standardizované balení bez log a výrazných barev značek pro všechny tabákové a nikotinové výrobky, případně zvětšení plochy pro grafická zdravotní varování na krabičkách.
Druhou pákou Evropské unie v tažení proti tabáku, cigaretám, ale i nikotinu a náhražkám kouření má být směrnice, která v případě schválení dolehne na peněženky spotřebitelů nikotinových výrobků.
Navrhovaná směrnice o zdanění tabáku, jež zvyšuje daně z cigaret a zavádí daně z vaporizérů, zahřívaných tabákových výrobků a nikotinových sáčků, sice nezískala podporu od Evropského parlamentu, který k ní letos v červnu nepřijal formální stanovisko, konečné rozhodnutí má však nyní v rukou Rada Evropské unie a rozhodne hlasování, u nějž bude vyžadována jednomyslná shoda členských států.
Revize směrnice o zdanění tabáku, kterou vypracovala Komise, má za cíl výrazně zdražit tabákové a nikotinové výrobky zvýšením minimálních spotřebních daní v celé EU a požaduje skokové zvýšení minimální unijní spotřební daně na klasické cigarety o 139 %, konkrétně ze současných 90 eur na 215 eur za 1 000 kusů (přibližně z 2 180 Kč na 5 200 Kč), což by zvedlo cenu cigaret zejména v zemích východní a střední Evropy, které doposud uplatňovaly nižší zdanění.
Návrh také zásadně rozšiřuje působnost směrnice a nově zavádí harmonizované celoevropské minimální zdanění i pro alternativy, jako jsou náplně do e-cigaret, zahřívaný tabák a nikotinové sáčky.
Pokud text nakonec odsouhlasí všech 27 členských států a projde i očekávaná úprava směrnice o tabákových výrobcích, evropské spotřebitele čekají výrazné změny nejen v cenách, ale i v dostupnosti nikotinových výrobků. Možností tak je, že výrazné omezení současné nabídky přijde právě ze strany EU.
PL

„Buď dobrý“
(film Demolition Man …původně komedie …)
No, zákaz nikotinu, cigaret. Taková dojemná péče o zdraví lidu. To bych ràd věděl
na čem pak z toho zdravého lidu vydřou ty miliardy, které teď produkuje kuřácká závislost.
Škoda, že se v článku nepíše proč. Co to má mít za cíl? Jaký je účel této snahy? Zdraví sotva.
Nikotin bude nahrazen jinou drogou. Tak je to v lidské přirozenosti.
Zkusím to co nejvíce zestručnit. Lidské myšlení, pokud by bylo čistě racionální, by člověka nutně vedlo k co nejdřívějšímu ukončení vlastního života, protože racionálně vzato jej nic dobrého nečeká. Pokud by to takto zůstalo, myslící lidé by již dávno neexistovali. Příroda na to našla lék – drogy, které racionální myšlení oslabují. Naprostou většinu těchto drog produkuje naše vlastní tělo. Jmenují se endorfin, dopamin, serotonin atd. Člověku, jehož tělo jich produkuje dostatek a jehož mozek je tím udržován ve stavu sladkého obluzení, se říká optimista. Ti ostatní, kteří těchto vlastních drog mají nedostatek, to jsou pesimisté, škarohlídi, lidé postižení depresemi apod. Ale i ti chtějí přežít a k tomu potřebují svůj mozek utlumit drogou zvenčí. A máme tady kuřáky tabáku i trávy, alkoholiky … až po nešťastné tvrdé narkomany.
Takže snaha států odříznout lidi od jakýchkoliv drog je v podstatě snahou o jejich likvidaci, dotlačením k sebevraždě.
Asi jsem to strašlivě zjednodušil … nemám čas ani chuť psát dlouhý elaborát. Kdo má zájem, zdrojů je dost.