První velký test americké zahraniční politiky

V noci na neděli podnikly Spojené Státy koordinovaný letecký útok na tři jaderná zařízení v Íránu. Odkaz na zdroj informací přímo v textu.

Kritici útoku argumentují, že se jedná o nezákonný akt, protože prezident neměl souhlas Kongresu, a že prezident Trump porušil svůj slib, že na rozdíl od svých předchůdců nebude zahajovat žádnou novou válku. Třetím bodem diskuze v USA je potenciální změna režimu v Íránu, protože Američané si pamatují neúspěšné vojenské intervence v Iráku nebo Afghánistánu.

Okénko do historie

Islámská revoluce

V roce 1979 vypukla takzvaná íránská islámská revoluce, která svrhla šáha Rézu Páhlavího. Šíitští fundamentalisté založili Íránskou islámskou republiku, jejímž duchovním vůdcem se stal ájatolláh Chomejní.

Krátce poté vypukla první krize mezi USA a novým islámským státem. Několik set íránských studentů obsadilo velvyslanectví USA, kde zajali 66 amerických rukojmích. Poté, co selhaly všechny pokusy o vyjednávání, vyslal prezident Carter armádní jednotku v 8 helikoptérách, aby rukojmí osvobodila. Akce skončila fiaskem. Rukojmí byli nakonec po 444 dnech v zajetí propuštěni.

Masakr v Bejrútu

V době libanonské občanské války v roce 1983 zaútočili islámští teroristé na budovu americké ambasády v Bejrútu. Zahynulo 63 osob, včetně 17 Američanů. USA se domnívaly, že za útokem byla organizace Hizballáh podporovaná Íránem. Ten svoji účast popřel.

V tom samém roce odpálili sebevražední atentátníci kasárny v Bejrútu, ve kterých pobývali vojáci z mezinárodní mise, která měla pomoci udržet klid v zemi. Zahynulo celkem 307 lidí, z toho 241 amerických a 57 francouzských vojáků. Akci měl provést Hizballáh s podporou Íránu, ale přesvědčivé důkazy neexistují.

O rok později, v roce 1984, zaútočili islamisté z Hizballáhu s íránskou podporou opět na americké velvyslanectví, které se mezitím přestěhovalo do klidnější křesťanské části ve východním Bejrútu. Zahynulo 23 osob. Mezi mrtvými byli dva Američané, zbylé oběti byly z řad libanonských zaměstnanců a žadatelů o víza.

Nejstarší exekutivní příkaz

Prezident Jimmy Carter vydal v roce 1979 exekutivní příkaz 12170, kterým označil situaci v Íránu „za mimořádnou hrozbu pro národní bezpečnost” a „vyhlásil nouzovou situaci”. Carterův příkaz byl od roku 1979 prodloužen více než čtyřicetkrát. Prodloužil jej i prezident Barack Obama v době, kdy s Íránem vyjednával uzavření dohody o ukončení vývoje jaderných zbraní JCPOA. Více o dohodě JCPOA zde.

Carterův příkaz je nejdéle platným prezidentským příkazem. Naposledy jej prodloužil prezident Biden v roce 2024.

Autorizace pro použití síly

Po teroristickém útoku v září roku 2001 schválil americký Kongres takzvanou „Authorization For Use Of Military Force”, AUMF, neboli oprávnění k použití vojenské síly. Specificky se v ní uvádí, že americký prezident je oprávněn použít sílu proti organizacím a národům, které se podle názoru prezidenta přímo či nepřímo podílely na teroristických útocích z 11. září nebo které teroristickým skupinám poskytují ochranu. Sílu může prezident použít, aby zabránil jakýmkoli dalším teroristickým aktům v budoucnosti.

Američtí prezidenti využili AUMF například k vojenským akcím v Libyi a Sýrii za vlády Baracka Obamy a několika dalším vojenským operacím v Africe a na Blízkém východě.

Spojené státy vyhlásily od svého založení formálně válku v 11 případech. První byla válka proti Britům v roce 1812, v posledních šesti případech se jednalo o vstup Ameriky do druhé světové války proti různým zemím nacistické koalice.

Reakce vlády

Stanovisko americké vlády představil ministr zahraničí Marco Rubio v televizním rozhovoru, během kterého zaznělo:

Výběr, překlad, zkrácení, mezititulky redakce.

Nejsme ve válce

Nejsme ve válce s Íránem. Před 67 dny poslal prezident USA do Íránu dopis, ve kterém napsal, že Írán nemůže mít jaderné zbraně a vyzval k jednání. Íránci se snažili s prezidentem manipulovat stejným způsobem, jakým manipulovali se všemi americkými prezidenty za posledních 35 let. Prezident jim řekl, že když nebude dohoda, bude to muset vyřešit odlišným způsobem.

Pokud chtějí jadernou energii pro mírové účely, mohou ji mít. To byla nabídka, kterou jsme jim dali. Odmítli ji. Snažili se s námi manipulovat. Neodpovídali na naše nabídky. Zmizeli na deset dní. Prezident musel reagovat.

Svět je dnes stabilnější, než byl před 24 hodinami, a řada států, jež vydávají prohlášení, která nás odsuzují, s námi v soukromí souhlasí, že bylo nutné to udělat.

Nebezpečný režim

Změna režimu není naším cílem. Naše cíle byly jasně formulovány v dopise, který prezident poslal íránskému vůdci před 67 dny. Nebudete mít jaderné zbraně, pojďme v mírových podmínkách najít řešení. Pokud chce Írán vlastnit jaderné zbraně, myslím si, že bude vládnoucí režim v ohrožení.

Pozn. redakce: Prezident Trump uvedl v příspěvku na sociální síti, že „pokud není íránský režim schopný učinit Írán znovu velkým, proč by nemělo dojít ke změně režimu?”

Írán je nebezpečný, násilný a radikální režim. To se netýká íránských obyvatel. Proč máme základny v Saúdské Arábii, Kataru a Spojených arabských emirátech? Všechny tyto základny existují, aby pomáhaly chránit tyto země před Íránem. Proč existuje Hizballáh? Protože ho Írán podporuje. Proč existuje Hamás a Hútíové v Jemenu? Írán. Kdo vyráběl výbušná zařízení, která mrzačila a zabíjela americké vojáky v Iráku? Írán. Stojí za každým problémem v regionu a je jediným zdrojem nestability na celém Blízkém východě. Představte si, že by tito lidé měli jadernou zbraň.

Více o tisíce let trvajícím sporu mezi sunnity a šíity zde nebo o nikdy nezahojených křivdách zde.

Další krok?

Nevím, co udělají jako další krok. Ale doufám, že si uvědomí, že hra skončila. Přes 40 let si se světem hráli za pomoci zdržovací taktiky. S prezidentem Trumpem si hrát nemohou.

Evropané, zejména Němci, Britové a Francouzi, jasně řekli, že Írán nemůže mít jaderné zbraně. Evropané jsou stále členy dohody JCPOA a mohou uvalit sankce. Tyto tři země se musí rozhodnout do října, zda znovu zavedou sankce proti Íránu. My je vyzýváme, aby to udělali.

Země na Blízkém východě plně chápou, jakou hrozbu představuje Írán, který organizuje různé skupiny v regionu. To jsou šíitské milice v Iráku a Sýrii, to jsou Hútíové v Jemenu. Budeme činit Írán odpovědný za jejich akce.

Cíl dosažen

Dosáhli jsme svého cíle, kterým bylo výrazné poškození nebo zničení tří jaderných výrobních zařízení. Jedno z nich mělo uran obohacený na 60 %. Pro mírové využití je třeba uran obohacený na 3,67 %. V horách měli centrifugy, které byly schopné obohatit uran na 90 %. Je přiměřené říci, že měli vše potřebné k výrobě alespoň devíti nebo deseti bomb. Jsme si jisti, že mají jejich design. Mají nosiče středního a krátkého doletu, které mohou bomby nést.

Pozn. redakce: V roce 2023 informovala mezinárodní agentura IAEA, že v íránském jaderném zařízení Fordow byly nalezeny částice uranu, který byl obohacen na 83,7%, což je velice blízko úrovni, která je nutná k výrobě bomby.

Pokud bude chtít Írán uzavřít Hormuzský průliv, vybízím je, aby zavolali do Pekingu, protože Čína je značně závislá na ropě, která prochází průlivem. Pokud to udělají, bude to pro ně ekonomická sebevražda.

Oni budou říkat to, co potřebují. To jsou hrozby, které musí pronést z důvodu domácí politiky.

Nemáme žádné důkazy, že by byli Číňané do čehokoli zapleteni, pokud se ptáte na stíhačky, které přiletěly do Íránu.

Tolik Marco Rubio v rozhovoru pro televizi.

Poslední vývoj

Írán zaútočil raketami na americké základny v Kataru. Donald Trump na sociální síti napsal, že celkem bylo vypáleno 14 raket, z nichž 13 bylo sestřeleno a 1 byla ponechána, aby dopadla na zem, protože nic neohrožovala. Nikdo nebyl zabit nebo zraněn a škody jsou minimální. V následujícím příspěvku prezident napsal, že „je čas na mír”. Cena ropy klesla.

Večer oznámil americký prezident, že se Izrael s Íránem dohodl na okamžitém příměří. Ceny akcií ropných společností dále spadly.