D. D. KRAJČA
Dámy a pánové, v Novém Dillí právě probíhá summit BRICS a ještě před jeho hlavním programem vystoupil na plenárním zasedání BRICS Business Forum také ruský prezident Vladimir Vladimirovič Putin. Přijetí, kterého se mu v sále dostalo, bylo přinejmenším nepřehlédnutelné. Bouřlivé ovace ostatně nemusím příliš popisovat, můžete je sami vidět na přiloženém videu.
O tom, nakolik je dnes Rusko skutečně izolovanou zemí a nakolik stále platí naše evropská představa, že Evropa společně se Spojenými státy a částí Asie zůstává pupkem světa a téměř středobodem vesmíru, už se dá přinejmenším polemizovat. Svět kolem nás se mění a možná stojí za to občas poslouchat také to, co se říká mimo prostor, ve kterém žijeme my sami.
Právě proto jsem si pro ty, kteří rusky neumějí, dovolil Putinovo vystoupení zpracovat do češtiny. Nechtěl jsem vytvořit tupý doslovný překlad, ve kterém se ztratí způsob, jakým svůj pohled skládá dohromady. Pokusil jsem se jeho projev převést do čtivé podoby článku, zachovat jeho argumentaci, čísla, poznámky i myšlenky a především nic z toho nekomentovat ani neopravovat.
Následující text tedy není polemikou s Vladimirem Putinem ani jeho obhajobou. Je jednoduše zprostředkováním toho, o čem na fóru BRICS mluvil a jak současný ekonomický svět popisuje on.
Co si o jeho slovech budeme myslet, už je na každém z nás.
******
Svět se mění. Ne skokem, ne ze dne na den, ale způsobem, který je stále obtížnější přehlížet. Země, které stály v čele světového hospodářství ve druhé polovině minulého století, zůstávají silné, technologicky vyspělé a vybavené infrastrukturou, kterou budovaly po desetiletí. Vedle nich však vyrůstají nové ekonomické síly a právě o této proměně mluvil Vladimir Putin na plenárním zasedání BRICS Business Forum. Nebyl to projev pouze o Rusku. Jeho hlavním tématem bylo měnící se rozložení hospodářské síly ve světě a role, kterou v něm podle ruského prezidenta začínají hrát země BRICS.
Putin připomněl, že podnikatelské fórum již tradičně předchází summitu BRICS a rostoucí účast zástupců jednotlivých států i podnikatelské sféry podle něj ukazuje stále větší zájem o vzájemnou spolupráci. Právě pevné ekonomické vztahy a přímé vazby mezi firmami považuje za jednu z věcí, které dávají stabilitu také vztahům politickým. Současný svět totiž podle něj prochází hlubokými strukturálními změnami. „Staré lídry“, jak je během projevu několikrát nazval, přitom neodepisuje. Sám vzápětí vysvětlil, že jde o podmíněné označení. Tradiční ekonomické mocnosti mají stále obrovské výhody, rozvinutou infrastrukturu, technologický náskok, vědecké školy a zkušenosti. Jenže změna je podle něj přirozenou součástí vývoje. Děje se v přírodě, v lidské společnosti a nevyhnutelně také v ekonomice. Svět jednoduše nezůstává stejný.
Jako důkaz této proměny použil čísla. Za posledních pět let podle údajů uvedených v jeho projevu vytvořily státy BRICS více než 40 procent světového HDP, zatímco příspěvek G7 činil 29 procent. Právě u „takzvané Velké sedmičky“ si neodpustil krátké rýpnutí, když poznamenal, že vlastně nechápe, proč je označována jako velká. Ještě výraznější rozdíl podle něj ukazuje samotný přírůstek světové ekonomiky. Téměř polovinu tohoto růstu zajistily země BRICS, zatímco na G7 připadlo pouze 18 procent. Vysvětlení podle Putina není nijak složité. V zemích BRICS žije přibližně polovina obyvatel planety, mají obrovské a dynamické domácí trhy, rychle se rozvíjející města, pokračující urbanizaci a stále silnější domácí společnosti, které už dávno nechtějí zůstávat pouze regionálními hráči.
A právě firmy použil jako příklad toho, co se podle něj ve světové ekonomice odehrává. Zmínil indickou Tech Mahindra a její digitální řešení včetně umělé inteligence, čínskou Huawei označil za technologického giganta světové úrovně, připomněl brazilský Embraer v leteckém a kosmickém průmyslu, DP World ze Spojených arabských emirátů v logistice a ruský Rosatom, který označil za světovou jedničku v oblasti mírového využití atomové energie. Takových příběhů úspěchu je podle něj v zemích BRICS mnoho a za každým stojí každodenní práce v prostředí tvrdé konkurence. A právě tady se jeho projev začal měnit. Od ekonomických čísel přešel ke konkurenci samotné a k tomu, jak podle něj dnes ve skutečnosti vypadá.
„Celou dobu nám říkali, že konkurence je posvátná kráva, na kterou se vůbec nesmí sahat,“ poznamenal. Podle Putina se však západní konkurenti dnes snaží nejrůznějšími prostředky získat zpět své někdejší vedoucí postavení a soutěž mezi ekonomikami tím dostává podobu, která má s představou volné konkurence stále méně společného. Mluvil o zásazích proti průmyslovým a logistickým objektům, ničení potrubí, blokování mezinárodních dopravních koridorů, zabavování lodí, sankcích a hrozbách sekundárními sankcemi vůči těm, kteří odmítají jednat podle cizích zájmů a chtějí hájit zájmy vlastní. V případě Ruska podle něj počet zavedených sankcí přesáhl 30 tisíc, což má být téměř dvojnásobek počtu sankcí uvalených na všechny ostatní země světa dohromady.
Právě sankce se potom staly mostem k další části projevu. Rusko podle Putina v těchto podmínkách vsadilo na vlastní podniky, vědu, technologie, vzdělávání, inženýrské školy a především na vlastní lidi. Výsledkem má být nejen posílení národní suverenity, ale také radikální změna geografie ruského zahraničního obchodu a jeho orientace na partnery, které Moskva považuje za spolehlivé a předvídatelné. Za pouhé čtyři roky se podle něj ruský zahraniční obchod zásadně proměnil a strukturální změny uvnitř ekonomiky ji učinily silnější, odolnější a pružnější. Za roky 2023 až 2025 podle čísel, která Putin uvedl, vzrostl ruský HDP o 10,3 procenta a nezaměstnanost klesla na historicky rekordních 2,3 procenta.
Součástí této proměny mají být také technologie. Putin mluvil o umělé inteligenci, autonomních systémech, digitálních platformách a moderních finančních nástrojích, přičemž zdůraznil, že Rusko využívá vlastní řešení i technologie svých partnerů z BRICS. Právě v tom vidí důkaz, že ani velmi tvrdá vnější omezení nemusejí znamenat rezignaci na ambiciózní hospodářské a technologické cíle. Současně obrátil pozornost k zemím, které sankce zavádějí. Ty podle něj samy zápasí s rozpočtovými deficity, rostoucím státním zadlužením a průmyslovým poklesem. U předních ekonomik eurozóny zmínil snížení průmyslové výroby během posledních několika let o osm procent. „Nebudu ukazovat prstem,“ poznamenal, než dodal, že pro tyto ekonomiky jde o velmi vysoké číslo.
Odtud už se Putin vrátil k tomu, co považuje za budoucí úkol BRICS. Potenciál uskupení má být podle něj využit ve prospěch jeho zemí a jejich obyvatel, nikoli však tím, že se BRICS uzavře před zbytkem světa. Mluvil o praktické hospodářské spolupráci a „business diplomacii“, která má firmám usnadnit hledání partnerů, vzájemné platby, přepravu zboží i investice. Zároveň zdůraznil, že nechce budovat BRICS jako blok namířený proti někomu jinému. „Jsme pro nás, pro naše zájmy, ale jsme připraveni spolupracovat se všemi našimi partnery.“ A vzápětí dodal větu, která tuto část projevu vystihovala asi nejlépe:
„Jsme otevřeni práci s celým světem.“
Praktickou podobu má taková spolupráce dostávat v infrastruktuře, logistice, financích, technologické kooperaci, průmyslu, obchodu i turistice. V Rusku proto vznikl Národní výbor pro obchodní spolupráci BRICS, v němž působí více než čtyřicet představitelů největších ruských společností a jehož úkolem je připravovat konkrétní projekty se zahraničními partnery. Putin zmínil také energetickou a potravinovou bezpečnost, transarktický dopravní koridor a mezinárodní koridor Sever–Jih, stejně jako společnou přípravu odborníků, aplikovaný vědecký výzkum, chytré technologie a bezpilotní dopravu.
Samostatnou kapitolou budoucí spolupráce jsou podle něj peníze. Obchodní vazby potřebují účinné finanční mechanismy a právě zde Putin připomněl Novou rozvojovou banku. Na jejím základě Rusko navrhuje vytvoření nové investiční platformy, která by měla pomoci získávat další soukromý kapitál pro infrastrukturu, technologie a další odvětví rozhodující o konkurenceschopnosti jednotlivých států. Moskva podle něj očekává, že tato myšlenka získá podporu ostatních členů BRICS.
A právě v závěru se Putin dostal od jednotlivých projektů k tomu, co podle něj BRICS vlastně představuje. Společným úsilím států, firem a odborníků má vznikat nová a stabilní platforma globálního růstu. Za zásadní považuje, aby její pravidla nevznikala někde mimo země, kterých se týkají. „Je velmi důležité, že její klíčové prvky a pravidla fungování společností a organizací nejsou vnucovány zvenčí, nejsou nám vnucovány takzvanou zlatou miliardou, stejně jako my sami nikomu nic nevnucujeme.“ Pravidla mají podle něj vyrůstat z nových podnikatelských přístupů, technologického rozvoje a především z národních zájmů jednotlivých států a jejich obyvatel.
Putin nijak neskrýval, že taková cesta nebude jednoduchá. Označil ji za složitou a mravenčí práci. Země BRICS však podle něj už prokázaly, že dokážou tvrdě pracovat, spolupracovat jako rovný s rovným, vidět širší souvislosti a hledat vzájemně výhodné perspektivy. A právě tím svůj projev uzavřel.
Když se jeho vystoupení vezme jako celek, nešlo vlastně jen o čísla, sankce, průmysl nebo nové dopravní koridory. Putin popsal svoji představu světa, ve kterém ekonomická síla přestává být soustředěna pouze v několika tradičních centrech. Staré ekonomické mocnosti podle něj nezmizely a nikdo nemůže popřít jejich technologickou, vědeckou ani infrastrukturní sílu. Vedle nich však vyrostly země s miliardami obyvatel, obrovskými domácími trhy, vlastními globálními společnostmi, technologickými ambicemi a stále větší potřebou rozhodovat o svých zájmech samy.
A právě BRICS má být podle Vladimira Putina jedním z míst, kde se tato proměna světa odehrává přímo před našima očima.
Daniel Danndys Krajča, fb
Evropa to bude mít těžké , USA jí nepomůže !