Putin: Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO

LIBOR NOVÁK

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

Šéf Kremlu zároveň zopakoval, že Moskva je ochotna okamžitě zastavit probíhající konflikt, pokud obdrží pevné bezpečnostní záruky. Problémem však zůstává interpretace těchto záruk. Dosavadní ruské požadavky totiž zahrnovaly nejen územní nároky na Ukrajině, ale i rozsáhlé ústupky od východních členů NATO, což je pro alianci i Kyjev dlouhodobě nepřijatelné.

Během maratonského přenosu Putin nečekaně podpořil také právní kroky Donalda Trumpa proti britské veřejnoprávní stanici BBC. Americký prezident po této instituci požaduje miliardové odškodné za údajnou podjatost a šíření nepravd. Putinova veřejná podpora pro Trumpův soudní spor s médii jen dokresluje aktuální sblížení rétoriky mezi Moskvou a novou administrativou ve Washingtonu.

Právě postava Donalda Trumpa hrála v Putinově projevu klíčovou roli. Ruský prezident vyzdvihl výsledky srpnového summitu na Aljašce a naznačil, že s Trumpem našel společnou řeč v otázkách, které byly za předchozí americké vlády neřešitelné. Podle Putina je nyní na tahu Západ, aby prokázal stejnou míru konstruktivnosti jako Bílý dům.

Zatímco Putin mluvil o míru a bezpečnosti, nezapomněl zmínit, že ruská armáda pokračuje v tlaku na frontě. Tvrdí, že Rusko je nyní v silnější pozici než kdy dříve a jakékoliv budoucí dohody musí reflektovat „realitu na zemi“. To v praxi znamená uznání ruských zisků v Doněcké a Luhanské oblasti, které Moskva považuje za své historické území.

Evropští lídři, kteří právě v Bruselu schvalovali miliardovou půjčku pro Ukrajinu, sledují Putinova slova s velkou ostražitostí. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona bude muset Evropa najít cestu k přímému dialogu s Moskvou, zejména v kontextu amerických mírových iniciativ. Přesto však unijní špičky zdůrazňují, že mír nesmí být vykoupen ztrátou ukrajinské suverenity.

Důvěra mezi Moskvou a evropskými metropolemi zůstává na bodu mrazu i přes Putinova ujištění o mírumilovných úmyslech. Historická zkušenost totiž nutí sousední státy Ruska k opatrnosti vůči jakýmkoliv slibům, které nejsou podloženy konkrétními činy na bojišti. Nadcházející diplomatické schůzky v Miami tak budou rozhodující zkouškou toho, zda jsou Putinova slova o bezpečnostních zárukách myšlena vážně.

EUROZPRAVY.CZ

(6 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...