Putin zařídil, že jsme prohráli s progresivismem, multikulturalismem a globalismem




Sdílet článek:
Putinova hrozná, ničím neomluvitelná válka má nejenom tisíce bezprostředních obětí, obrovské materiální škody, rozvrat financí řady států a tvrdý zásah do světové ekonomiky – kterých si všímá kde kdo – ale má, a zejména mít bude, za následek výrazné vychýlení již delší dobu trvajícího celosvětového kulturně-civilizačního konfliktu.

Jsme svědky a účastníky fatálního střetu tradicionalistů, kteří se nechtějí vzdát „starého světa“, a progresivistů. Ti první kladou důraz na tradice, zvyklosti, hodnoty, mravy a na „staré“ osvědčené instituce, jako je rodina a národní stát. Respektují biologické konstanty člověka (více o tom všem v naší knize Sebedestrukce Západu z roku 2020). Proto nesouhlasí s progresivisty (či pokrokáři), kteří chtějí vytvořit „brave new world“, krásný nový svět. Ten jako odpudivou vizi budoucnosti naprosto přesvědčivě popsali geniální antiutopisté typu Huxleyho, Orwella, Zamjatina (nebo i Bradburyho a Erenburga) již v první polovině dvacátého století. Vycházeli ze svého ostrého vidění dvou hrůzných totalit dvacátého století – fašismu a komunismu.

Abych předešel nepochopení či snadného zneužití své argumentace. Nesdílím názor těch našich spoluobčanů, kteří obhajují Putinovu válku na základě teze, že jde o historickou misi, o novou křížovou výpravu těch pravověrných, která má vést k zastavení pokrokářských tendencí. Válku obhajovat či ospravedlňovat nelze.

Navíc si nemyslím, že právě o tom je tato válka. Nevím, jaký spirituální obrat mohl Putin v poslední době udělat. Mluvil jsem s ním několikrát, naposledy před pěti lety, ale nikdy o věcech tohoto typu neřekl ani jediné slovo. Ani náznak takového uvažování u něho nebyl. Vždy to z jeho strany byla zcela věcná debata o „přízemních“ věcech, o česko-ruských ekonomických vztazích, nikoli o změně světa.

Jestli mohu uvést jednu výjimku směrem k ideové či ideologické tématice, tak to bylo na summitu EU o energetice (ve finském Lahti), na který byl Putin – jako zástupce sice nečlenské země, ale klíčového dodavatele energií do Evropy – přizván. Shodně jsme o přestávce oba vrtěli hlavou nad zelenou zaslepeností některých klíčových evropských politiků.

Putinovi se rozpoutáním války na Ukrajině podařilo dát křídla našim progresivistům a multikulturalistům. Co dělali dříve potichu a pomalu, protože věděli, že si to většina našich občanů nepřeje, to dnes dělají nahlas a rychle, protože jakýkoli odpor je teď snadno označován za zlehčování Putinovy války. Obhajoba multikulturalismu z jejich strany není soucitem s uprchlíky, ale apoteózou uprchlictví. Ustala sice chabá, ale přesto existující debata o iracionalitě Green Dealu a evropské energetické politiky. Nastalo těšení se na to, že nebude ropa a plyn.

Za vrchol všeho považuji explicitní přípravu na masové usídlování statisíců uprchlíků v naší zemi. Na něco, co nemá v historii obdobu. Masové uprchlictví je mimo veškerou pochybnost obrovskou zátěží, která často způsobuje rozvrat země, do níž uprchlíci přicházejí. Je dnešní módou to přehlížet.

Nezjednodušujme si to. Nemluvíme o migraci individuální, ale o migraci masové. Navíc si nemyslím, že smíme aspirovat na to, že „ukradneme“ Ukrajině – my a naši sousedé – miliony lidí. Utíkají ti výkonní, nebo nevýkonní? Pracovití, nebo lenoši? Úspěšní, nebo zkrachovalí jedinci? Nezajímá nás, jsou-li to ti či oni? Nebude odchod milionů pro Ukrajinu ničím nenahraditelnou ztrátou?

Zdánlivá „nedbalost“ k následkům (a nezaobírání se detaily) je součástí ideologie pokrokářů, kteří si myslí, že je normální žít „anywhere“ (kdekoli), protože si myslí, že žít „somewhere“ (někde) – abych použil tento, dnes už módní příměr Davida Goodharta – je zpátečnictví. Tímto způsobem se ale soudržná lidská komunita vytvořit nedá. Takováto komunita nemá svůj život. Může mít konzum a cestování, ale to nestačí.

Právě před takovou sebedestrukcí Západu dlouho varuji. To ani v sebemenším není obhajoba putinismu. On svým vpádem na Ukrajinu zvrat uvažování mnoha lidí bohužel nesmírně usnadnil. Děsím se toho, co bude následovat, až válka skončí.

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (2 votes, average: 3,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

3 Comments

  1. No on by autor toho “článku” musel vysunout aspoň hlavu z toho tlustého střeva a nadechnout se čerstvého vzduchu. Třeba by i za tu chviličku něco ze skutečnosti vstřebal, i když móóć pochybuji. Je to totiž až moc jendostrané ale jak říkávali naši soukmenovci “přijde den”.

  2. Pane Klausi, pamatujete si, jak u nás v Česku byl na návštěvě tehdy prezident RF, Medveděv?
    Tehdy byla tiskovka a jeden novinář se jej zeptal, jaky ma názor, co si mysli i Syrii?
    Vy, jako prezident republiky, jste byl vzteky bez sebe, (dobře to na vas zachytila kamera) co si vubec dovoluje mu dávat takoveto “nevhodné” otazky?
    Chci tim jenom rici, ze i vy pane Klausi, jste měl ve své politické funkci obdobi, kdy jste ze sebe dělal, až nevhodně směšného politickeho šaška.

    Tim ale vůbec nechci tvrdit, ze někdy nemáte pravdu.

  3. Vážená redakce už asi 6 týdnů mám problém s tím, že jakmile otevřu článek objeví se mi hláška: “Tento článek jste již hodnotil. Je chyba na Vašem webu nebo v mém počítači?
    Děkuji”

Napsat komentář: Vladimir Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*