Putinův zdaleka nejriskantnější podnik. Válka ho buď posílí, nebo ,,zabije”




Sdílet článek:

Vladimir Putin spustil 24. února svou nejriskantnější operaci za dobu, kdy je ve funkci. Válku buď vyhraje, a dojde k jeho posílení a přesvědčení ještě dosud váhavých hlasů, že ,,speciální vojenská operace má své oprávnění, případný neúspěch ho však má potenciál zničit. A jak už to v ruských dějinách bývá, mohlo by za těchto okolností dojít k palácovému převratu.

24. únor 2022 zažila Evropa překvapení, možná lépe šok. Rusko zahájilo ,,speciální vojenskou operaci”, která má za cíl demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu, i když se zde žádní nacisté z řad vysokých politiků nenacházejí. Ve skutečnosti je tento podnik důsledkem Putinovy paranoie o tom, jak zlý Západ chce zničit jím vedenou zemi, a on má tedy plné právo zakročit vojenskými prostředky proti zemi, která si dovolila svůj politický kurs namířit na Západ.

Ať tak či onak, pro Putina je dosud probíhající válka největším mocenským testem za dobu, kdy se chopil v roce 1999 kremelského žezla. O tom není žádných pochyb. Hned na začátku svého panování čelil Putin velké kritice za to, jak se zachoval při tragédii potopení ponorky Kursk v roce 2000. Nicméně tato katastrofa se nedává srovnávat s rozpoutáním válečného konfliktu, kde umírá nesrovnatelně více lidí, a to na obou stranách.

Ruský prezident udělá všechno pro to, aby se dostavil úspěch, otázka je, čím se bude měřit. Ukrojením východních či jižních oblastí s ruskojazyčnou většinou? Další expanze do hloubi ukrajinského území, nový útok na Kyjev či jeho dobytí a trvalé udržování daných oblastí, které by bylo finančně, logisticky velmi složité? Dobytí celé Ukrajiny a jeho proměna v Bělorusko číslo 2? Těžko říct.

Jasná je však především anexační taktika, a to vždy po dobytí pro Moskvu strategicky důležitého území uspořádání po vzoru anexe Krymu pseudoreferenda o připojení k Rusku. Aby potenciální protiofenziva Ukrajiny byla vykládána již jako útok na ruské svrchované (byť anektované) území a dala možnost Kremlu odpovědět i těmi nejtvrdšími prostředky.

Je důležité si rovněž říct, že mír za současných podmínek nemůže podepsat žádná z bojujících stran. Kdyby svolil Kyjev k míru, ten by se rovnal ve skutečnosti kapitulaci, což by Ukrajinci prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému zkrátka neodpustili. Putin, zatím nespokojen, se bude snažit z ukrajinského území ukrojit co největší kus tak, aby pro něj tato země nepředstavovala žádné bezpečnostní riziko. To je mimochodem imaginární, protože Ukrajina nechce vyvolávat žádný ozbrojený konflikt s Ruskem, neexistuje pro to žádný relevantní důvod.

Druhou rovinou konfliktu je pak potenciální vítězství ,,prodat” samotným Rusům, aby sami věděli, že invaze byla zcela opodstatněná a splnila svůj účel. Zvlášť, když se zvedá vlna odporu proti částečné mobilizaci, která je ovšem na mnoha místech úplná. V případě Putinova vítězství by nepochybně politicky posílil a byl by brán jako záchrance Ruska před západními ,,imperialisty”, kteří chtěli použít Ukrajinu použít jako nástupiště k imaginárnímu útoku na Kreml.

Může nastat samozřejmě varianta Putinovy prohry, to znamená, že Ukrajině se podaří dobýt zpět s vydatnou západní podporou anektované oblasti a vytlačit zcela Rusy ze svého území. Takový scénář by mohl mít nedozírné politické následky pro kremelského samovládce. Musel by totiž přiznat porážku a dramaticky by politicky oslabil, což by v daném případě mohlo vést až k jeho svržení (či smrti) například generalitou. Z výše popsaného však na druhé straně plyne, že přesně toho se chce Putin vyvarovat a na Ukrajině proto půjde až na krev, na samotnou hranu možného, počítaje v to i potenciální použití taktických jaderných zbraní z frustrace, pokud by Rusové byli z Ukrajiny definitivně vytlačováni.

Je tedy velmi složité predikovat další vývoj válečného konfliktu, který bude velmi dlouhý a bohužel i krvavý, to už víme dnes. Ukrajina se nebude chtít vzdát svého území a napne všechny síly k protiofenzivám, které samozřejmě stojí lidské i materiální zdroje. Zřejmé na druhé straně je, že se hraje ve válce o další Putinův osud. Vyhraje nakonec v agresivní nesmyslné válce Putin, nebo nastane scénář, který povede v konečném důsledku k odstranění paranoidního vládce z kremelské scény? To s určitostí uvidíme během následujících měsíců či let.

 

sm

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 1,63 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

4 Comments

  1. Putin neměl jinou možnost , měl snad nechat dál vraždit ukrajinské Rusy ? Proč Ukrajinci neplnili Minské dohody ?

    • Souhlas….,ale o tom se tady téměř nemluví. Teď zřejmě se rusové zaseknou na pozicích a zakopají se…,jakási “maginotova” linie vyztužená trochu betonem, a okolí zaminují. Taky proto se ukrajinské ofenzívy zastavily….

      Mělo by se začít jednat, jinak dál bude spousta mrtvých…

  2. “Dojde k posílení dosud váhavých hlasů” – aha. Autor si zřejmě myslí, že dobrý politik je jen ten, kdo má 99% podporu svého lidu. Jinak si neumím vysvětlit, které “váhavé” hlasy by ještě chtěl? Putinovi klesla podpora, to jo – už nemá 80%, ale jen 70%. Hrůza.
    Zajímalo by mě, jak autor ví, že lid Ukrajiny by Zelenskému “neodpustil” kapitulaci. Ony se za války dělají průzkumy? A mohla bych je vidět?

Napsat komentář: Markýza Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*