Radek Vondráček: Jednoho rána jsem si uvědomil, že jsem konzervativec

TAMÁS MARÁCZI/RADEK VONDRÁČEK

Proč jsou Češi opatrní ohledně rychlého vstupu Ukrajiny do EU? Jaké je tajemství úspěchu strany ANO? O budoucnosti V4, programu Patriotů a ideologickém stavu Evropy hovoří poslanec Radek Vondráček (ANO) v rozhovoru pro Hungarian Conservative.

Prověřil jsem politiku hnutí ANO: protiimigrační, protigenderová, pro-mírová pozice podporující dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, proti členství Ukrajiny v EU a ochrana národní suverenity před Bruselem. Je to tak?

Ano, naprosto. Možná nesouhlasím s myšlenkou odporu proti členství Ukrajiny v EU. Spíše bych řekl, že doufám, že jednoho dne budou podmínky pro všechny kandidátské země naprosto rovné. Takže tomu neodporujeme, jen k tomuto tématu zaujímáme racionální postoj.

Rychlé přistoupení k EU tedy nepodporujete.

Protože by to mohlo znamenat konec Evropské unie. EU není dostatečně bohatá na to, aby Ukrajinu přijala jako členský stát okamžitě. Ukrajina má velké problémy s korupcí, ekonomikou, se všemi standardy právního státu, a když ji porovnáte například se Srbskem – jsem členem Skupiny přátel Srbska v českém parlamentu a jako bývalý předseda české poslanecké sněmovny jsem jediný český politik, který pronesl projev v srbském parlamentu, takže vím, jaké oběti v těchto letech přinesli – nebylo by správné, kdyby Ukrajina měla tento zrychlený přístup, zatímco Srbsko, Severní Makedonie a Albánie nikoliv.

Chápu, že existuje politická vize pro Ukrajinu a že je to gesto vůči nim, ale je to nebezpečné a nákladné gesto. Politika Evropské unie potřebuje méně gest a více racionálních kroků a řešení.

Mluvíte o racionalitě a o tom, že evropské právo vyžaduje, aby všechny kandidátské země prošly řádným procesem přistoupení.

Ukrajina je velká země, velmi bohatá země. Má spoustu přírodních zdrojů a lidské síly. Bez ukrajinské pracovní síly vlastně nemůžeme přežít. V současné době jich jsou tisíce a někteří pracují v důležitých oblastech průmyslu.

Přesto říkáte, že přistoupení Ukrajiny k EU by bylo katastrofou. Jaké důsledky považujete za katastrofické? Čeho se bojíte?

Odpověď je velmi jednoduchá: nejsou připraveni vstoupit do společného trhu a my nejsme připraveni otevřít naše hranice Ukrajině. V zemědělství existují normy, ale také skandály týkající se antibiotik a pesticidů. Pak je tu otázka právního státu versus korupce. Pravidelně, téměř každý týden, se objevují nové skandály. A nyní došlo k nedorozumění mezi Ukrajinou a Českou republikou: náš předseda Poslanecké sněmovny ve svém novoročním projevu zmínil korupci na Ukrajině; kritika se týkala posledního skandálu kolem Tymura Mindicha a zlatých toalet. Poté protestoval velvyslanec Ukrajiny, který se k tomu vyjádřil na sociálních sítích, a nebyla to příliš inteligentní reakce – chyběl v ní respekt. Chápu, že Ukrajina je ve válce; respektuji to. Ale pokud chce Ukrajina být součástí západního světa, měla by se chovat jako západní země a respektovat naše pravidla a zvyky.

V loňském roce se ve vaší zemi konaly parlamentní volby. Jaká byla hlavní témata volební kampaně? Co považují Češi za nejdůležitější otázky v evropských záležitostech?

Naši oponenti vynaložili spoustu peněz a energie, aby z války udělali hlavní téma, a tvrdili, že my, česká opozice, směřujeme na východ, zatímco oni směřují na západ. Snažili jsme se soustředit na ekonomické otázky, protože se nacházíme uprostřed stagnace. Mluvili jsme o Green Dealu a programu „Fit for 55“ a řekli jsme, že to je pro český průmysl katastrofa, protože Česká republika je průmyslovou zemí a naše situace je zcela odlišná od situace ostatních členských států. To je problém Evropské unie. Bruselská byrokracie se snaží vytvořit novou evropskou identitu – jakéhosi „průměrného Evropana“ – tím, že se nás snaží sjednotit, federalizovat. Moje hnutí má velmi jasné poselství: chceme se vrátit ke kořenům Evropské unie: suverénní, nezávislé, národní státy na stejné úrovni.

Strana ANO vznikla před více než deseti lety jako centristická, technokratická, protikorupční strana. Proč jste se vzdali liberálních kořenů strany?

Na samém počátku to skutečně bylo protikorupční hnutí. V té době jsme měli několik korupčních skandálů; kvůli nim odstoupil premiér Petr Nečas. Měli jsme předčasné volby a chtěli jsme jen bojovat proti korupci a vytvořit efektivnější stát. Později nás ale tlačili progresivisté a Brusel; jejich narativ byl, že oni jsou ti dobří, oni jsou demokraté, a ostatní, my ostatní, jsme ti špatní. Protože jsme byli kritičtější vůči Bruselu a vůči novým, falešným ideologiím, jako je woke, Green Deal a tak dále.

V průběhu let se objevovalo stále více „evropských hodnot“, o kterých před 20 lety nikdo ani neslyšel. Nyní je to jediný názor, který je povolen. Dříve jsem se považoval za liberálního centristu, ale jednoho rána jsem si uvědomil, že jsem konzervativec.

Prostě jste se k tomu probudil?

Nebyla jiná alternativa, protože neexistuje střed. To je problém evropské politiky obecně: nemáme střed a bez něj nemůžeme komunikovat. Takže místo diskusí teď dochází k bojům.

ANO opustilo Renew, ALDE, a spolu s Fideszem a Rakouskou svobodnou stranou založilo novou frakci v Evropském parlamentu, Patrioti pro Evropu. Proč jste se připojili k národním konzervativcům?

Strávili jsme deset let v ALDE a opustit je pro mě byla úleva, protože to byl každodenní boj. Kritizovali nás a maďarská členka, jedna paní, silně kritizovala Andreje Babiše, takže nemělo smysl zůstávat členy. A byl jsem rád, když jsme se připojili k Patriotům pro Evropu, protože oni znamenají něco podobného tomu, co Donald Trump nazývá „revolucí zdravého rozumu“. Věřím, že Patrioti jsou zdravým rozumem v Evropě. Víte, jsem Moravan, takže jsem moravský patriot, pak jsem český patriot a také dobrý evropský patriot. Ale v mém hnutí je těžké být centristou. Protože jsme strana „pro všechny“. Nejsme ani vpravo, ani vlevo. Jsme strana pro všechny. Máme rozumný program pro všechny lidi v republice.

Jaká je hlavní vize Patrioti?

Zdravý rozum a změna Evropy. Myslím, že velkou motivací byly Zelená dohoda a nelegální migrace – tyto dvě otázky. Protože to, co se někdy děje v Bruselu, je prostě šílené. To už není rozumná politika.

Český, maďarský, polský a slovenský hlas by mohl být v EU silnější, pokud by tyto země – Visegrádská čtyřka – držely pohromadě a pokračovaly ve spolupráci, kterou měly v minulosti. Jak důležitý je tento rámec pro Českou republiku?

Věřím, že ve střední Evropě sdílíme stejnou mentalitu. Sdílíme stejnou historii a podobné hodnoty. Zařadili jsme to do našeho vládního programu jako jednu z priorit a je to součástí našeho programu zahraničních věcí. Renesance V4 je důležitá a zlepšuje se. Před rokem jsme mluvili o její klinické smrti a bohužel bývalá česká vláda hrála v tomto procesu velmi aktivní roli, což pro mě bylo velkým zklamáním.

Máte naději, že V4 znovu zazáří?

Věřím tomu. V4 je jedním z pilířů české zahraniční politiky, druhým je členství v Evropské unii. Stále nemáme jiné možnosti a stále existuje naděje, že můžeme některé procesy v EU přestavět a zvrátit. Členství v NATO je jiná otázka. V4 a spolupráce v Evropě, nejen v EU, je velmi důležitá. A máme velmi silné transatlantické vztahy se Spojenými státy americkými a nějakým způsobem tato kombinace funguje. Je vidět, že Spojené státy dokážou lépe komunikovat s lídry střední Evropy než s lídry západní Evropy. A věřím, že uprostřed všech těchto geopolitických změn má střední Evropa šanci vytvořit si vlastní bezpečnostní architekturu. Můžeme vytvářet koalice, nejen v Evropě, ale také s Izraelem a tak dále. Existuje mnoho možností.

Proč je pro Českou republiku důležité být blízkým spojencem Izraele?

Je docela zajímavé, jak k tomu došlo, jak to začalo, ale faktem je, že Česká republika vždy měla s Izraelským státem vynikající vztahy. S Izraelem nás pojí zvláštní pouto, které sahá až do dob zesnulého českého prezidenta Tomáše Masaryka, který byl zastáncem vytvoření státu pro židovský národ. V krizi v roce 1948 jsme Izraeli pomohli zbraněmi. Během komunistické éry byly vztahy s Izraelem zmrazeny, protože Izrael nebyl loutkou Sovětského svazu. Možná i proto jsme po sametové revoluci udělali pravý opak a vztahy obnovili. Vzpomínám si, když jsem navštívil Jeruzalém s bývalým prezidentem Milošem Zemanem a Benjamin Netanjahu řekl našemu prezidentovi: „Vítej, můj příteli, druhý nejlepší přítel Izraele na světě.“ A Zeman odpověděl: „Bibi, proč druhý?“ Nastalo několik vteřin ticha. Potom Netanjahu řekl: „No, vítej, můj nejlepší příteli na východní polokouli.“

Velmi diplomatické.

To je příklad toho, jaké byly naše vztahy. Jsem hrdým členem Skupiny přátelství se Státem Izrael. Jsem také členem Skupiny spojenců, kterou organizuje přímo Kneset. Věřím, že Izrael může střední Evropu inspirovat v mnoha ohledech. Jsem velmi hrdý na to, že Česká republika nemá žádný problém s antisemitismem. Když jsem o tom hovořil se svým rakouským kolegou Wolfgangem Sobotkou, bývalým předsedou parlamentu, byl velmi zklamaný tím, co se děje v Rakousku, novou vlnou antisemitismu, která souvisí s muslimy a migrací.

Moje poslední otázka se týká spíše analýzy názvu vaší strany, ANO: v angličtině to znamená „Akce rozhněvaných občanů“. Jak může vládní strana jako ANO zabránit tomu, aby se ve vládě vyčerpala a aby ji rozhněvaní občané neměli plné zuby?

Protože to začalo před 12 lety a my jsme se proměnili a nyní jsme hlavní politickou silou v České republice. Máme starosty, poslance, premiéry a hejtmany. Jsme noví a máme lepší lidské zdroje. Tradiční strany mají problémy najít nové, kvalitní lidi. Takže si myslím, že jsme teď lepší tým. A otázka číslo jedna se týká silného vůdce, a Andrej Babiš je velmi silný a viditelný. V České republice nemůžete říct, že neznáte Andreje Babiše.

Radek Vondráček je český právník a politik, od listopadu 2017 do října 2021 byl předsedou Poslanecké sněmovny, dnes předseda zahraničního výboru sněmovny a místopředseda ANO. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Od října 2013 je poslancem Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2014 – 2017 a znovu od roku 2022 zastupitelem města Kroměříž, od září 2024 zastupitelem Zlínského kraje.

Hungarian Conservative