Rádio Jerevan: Jak poznat správného kandidáta na funkci ministra

Politika a ekonomika hýbou světem. Je to znát i na dotazech od občanů, studentů a cink tanků.

Občan Karel poslal krátký dotaz SMS:

„Milé rádio,

jak poznám, že se nějaký ministr hodí na svoji funkci?”

Rádio Jerevan:

„Milý Karle, někdy je obtížné to poznat, ale existují situace, kdy si můžeš být jistý. Nejpádnějším důkazem vhodnosti kandidáta je, ostatně jako vždy, názor občanů. Pokud proti němu hlasitě protestují lidé, kteří žijí jen ze státního, můžeš si být jistý, že je v daném okamžiku nejlepší volbou.”

Evropský cink tank dostal dotace na školení obyvatelstva a potřebuje poradit s výukovými materiály:

„Milé rádio,

můžete nám poslat nějakou dobrou definici Net Zero?”

Rádio Jerevan:

„Milý cink tanku, nejlepší je asi tahle: Zničte průmysl v Evropě drahými energiemi. Nechte to vyrobit s většími emisemi v Číně. Dovezte to do Evropy lodí s dieselovými motory a pořádnou uhlíkovou stopou. Zakažte lidem to takhle popisovat!”

Student vysoké školy ekonomické potřebuje vysvětlit moderní teorii oběhu peněz:

„Milé rádio,

co je to, prosím, upravená rovnice směny?”

Rádio Jerevan:

„Milý studente, původní rovnice směny se nazývá Fischerova transakční rovnice a zní takto: M krát V = Q krát P. Neboli množství peněz krát jejich oběžná rychlost se za dané období rovná objemu prodaného zboží krát jeho průměrná cena. Když je v ekonomice celkem tisíc korun a lidé ty peníze dají za rok celkem desetkrát z ruky, je celkový objem produkce, tedy HDP, deset tisíc. Kdyby si chtěli kupovat jen rum a jedna lahev stála 500 Kč, objem produkce by byl dvacet lahví rumu.”

„Fischerova rovnice vysvětluje řadu jevů v ekonomice. Když vláda natiskne peníze a zvýší M, vyvolá inflaci, protože stoupne cena P. Za předpokladu, že lidé nezmění svůj zvyk otočit peníze desetkrát za rok a produktivita ekonomiky zůstane stále stejná na úrovni dvaceti lahví rumu. V a Q zůstává stejné, cena P musí jít nahoru.”

„Když vláda zvýší objem peněz o 5 % a produktivita vzroste obdobně, inflace nenastane, protože bude k mání 21 lahví rumu, jejichž cena zůstane stejná. Ekonomika roste bez inflace. Když chce vláda rozhýbat ekonomiku tištěním peněz, a tedy zvýšením M, mohou lidé zareagovat tak, že peníze neotočí desetkrát za rok, ale jen osmkrát. Raději budou spořit než utrácet, protože se třeba bojí budoucnosti. To je pak problém. Říkají tomu past likvidity a ekonomice to nepomůže, protože lidé nakupují méně. Makroekonomika je vlastně docela jednoduchá.”

„Moderní teorie oběhu se s tím tolik nepáře. Složitý Fischerův vzoreček nahradila popisem. Stát zvýší cenu energie nařízením o povinné úhradě emisních povolenek. Vybrané peníze sám otočí a dá je vědcům na produkování zfalšovaných studií o průměrné teplotě před 200 lety. Vědci je otočí v neziskových organizacích, které jim pomohou přesvědčit stát, aby ještě zvýšil cenu povolenek. Stát zvýší cenu energie nařízením o povinné úhradě emisních povolenek i pro domácnosti. A tak stále dokola.”

„V rámci velkého koloběhu mohou vznikat takzvané malé víry, odborně ‘virus malus’. Protože peněz z emisních povolenek je hodně, otočí stát část z nich třeba v televizi. Ta může každý den strašit děti při předpovědi počasí tím, že teplota zrovna ten den není průměrná. Sociální sítě a kamera v mobilu navíc umožní klidně obden vysílat nějaké záběry povodní, sucha, mokra, čehokoli, co se zrovna ten den někde v daleké cizině událo. Vystrašené děti potom donutí rodiče otočit peníze u psychiatrů, aby je uklidnili. Protože je psychiatrů málo, otočí stát peníze na výstavbu nových klinik. Prostě ‘virus malus’.”

Jak se baví v Americe

Producenti pokračování úspěšného filmu Black Hawk Down ušetří obrovské peníze za lokace. Místo přesunu celého štábu do Mogadishu budou točit přímo v Minnesotě.

Jak se baví v Anglii

Svoboda slova není ve Velké Británii v žádném případě ohrožena a zavřeme každého, kdo by chtěl tvrdit, že ano.