Rádio Jerevan: Sejmi je všechny!

Složitá otázka, dlouhá odpověď. Někdy to prostě nejde odbýt jednou větou.

Pepíček z předměstí malebného města napsal dlouhý dopis kostrbatým písmem:

„Milé rádio,

jsem takový zmatený, jak je to u nás s tou svobodou slova. Na jednu stranu slyším v televizi, jak u nás vzkvétá, na druhou stranu mi tatínek doma každé ráno důrazně zakazuje, abych ve škole zmínil jeho názor na válku na Ukrajině. Když jsem se ho ptal, zda se o tom baví v práci, řekl mi, že jsem se musel zbláznit. Tak jak to je?”

Rádio Jerevan:

„Milý Pepíčku, je vidět, že jsi přemýšlivý. Je to velice jednoduché. Čelíme extrémně důmyslné argumentaci, která vychází z konceptu marxistického kolektivismu. Ten je opakem svobodné společnosti, ve které je základní jednotkou jedinec jako svobodné individuum.”

„Úkolem státu je chránit osobní svobody jednotlivce, ne kolektiv před jinými názory. Kolektivistické pojetí svobody slova využívá mistrně jeden pohled na věc, který se opakuje od rána do večera v televizi. Ten zní v různých podobách takto: Pokud může pán XY vykřikovat na Národní třídě ABCD, panuje tady svoboda slova. Všichni u toho moudře pokyvují hlavou a nikdo se na nic nezeptá.”

„Ve společnosti chránící práva jednotlivce by ale zaznělo něco jiného: To, že jste ještě nestihli sejmout pana XY za to, co vykřikuje na Národní třídě, není důkazem, že zde panuje svoboda slova. Důkazem by byl pouze fakt, že ŽÁDNÝ pan XY není stíhán či jinak popotahován za svoje názory.”

„Marxistické kolektivisty jedinec nezajímá. Pokud je nutné jej obětovat na oltář nějaké hybridní války, budiž. Hlavní jsou jakési tajemné zájmy kolektivu a osobní tragédie jednotlivce se v tom ztratí.”

„Přitom z této země kdysi utekl za svobodou pán, jehož film je zábavným školením na téma práv šmejdů. Ve filmu říká právník svému klientovi: ‘Kašlu na to. U soudu se chováš jako magor. V jejich očích jsi zkrátka prase.’ Klient mu namítá: ‘Ale ty jsi mi vždy říkal, že prase má stejná práva jako prezident.’ Po osvobozujícím rozsudku soudu říká vydavatel pornografického magazínu Larry Flynt novinářům: ‘Jestliže ústavou zaručená svoboda slova ochrání takového, jak že mi to říkají, takového šmejda, ochrání každého z vás. Já jsem ten nejhorší.’”

„Ze země, jejíž občan dal světu návodné školení, co je to svoboda slova, zní o pár let později zcela vážně toto: Nestihli jsme sejmout všechny šmejdy, a to je důkaz svobody. Tak asi tak, Pepíčku. Tatínkovi řekni, ať se zkusí nebát, jestli už má splacenou hypotéku.”

Děkan katedry statistiky významné univerzity se ptá:

„Milé rádio,

jaká je největší statistická záhada současnosti?”

„Milý děkane, v poslední době nemůže nikdo přijít na to, proč vykazuje jedna skupina občanů tak nízkou finanční gramotnost a tak velkou obavu z finančních institucí. Lidé říkají, že se daná skupina občanů vyznačuje jednoznačnými charakteristikami: řídí státní firmy a má možnost zadávat zakázky.”

„Odborníci říkají, že to nebude tak jednoduché. Existují skupiny lidí, kterých se korupce netýká, a když jim lidé dají důvěru, tak s ní zatočí. Ti prý se bank nebojí. Na to lidé namítají, že to není statisticky průkazný vzorek, protože ještě nesedí v těch státních firmách. Strach z bank se podle prostého lidu dostavuje až při zadávání první státní zakázky. Tak jestli byste se, pane děkane, nemohli pokusit ten rozpor vysvětlit?”

Jak se baví v Americe

Americká města se dělí na dvě skupiny. V té první jsou pod zámkem zločinci, ve druhé skupině jsou pod zámkem všechny dražší položky v každém obchodě.

Tým amerického fotbalu Minnesota Vikings změní jméno. Nově se bude jmenovat Somali Pirates.

Demokraté si stěžují na dramaticky rostoucí inflaci. Po akcích americké armády proti rybářským člunům v Karibiku prudce stoupla cena kokainu na americkém trhu.

Proč mají progresivní aktivisté takovou snahu chodit do škol a blbnout dětem hlavy? Protože vlastní děti nemají, to je prý moc práce.

Borec na konec

Borcem na konec je šéf kreativního oddělení firmy Jaguar, Gerry McGovern. Podle zpráv z tisku byl vyveden ze své kanceláře. Média hlavního proudu napsala dlouhé rozbory, co by za tím mohlo být, ale modří tuší. Byl zjevně autorem reklamy, ve které skupina různě binárních osob v růžové barvě propaguje maskulinní značku auta, která se v reklamě ani neobjeví. Fakt, že si alfasamci přestali Jaguary kupovat, byl překvapením pouze pro firmu Jaguar.