JIŘÍ MAŠEK
Rakušan slaví. Ale co vlastně slaví? Tleská si, usmívá se do kamer a rozesílá pochvalné titulky po sociálních sítích. A my se máme radovat s ním — že jsme „rok osvobozeni“ od povinnosti platit za chyby ostatních v migrační politice. Jenže pravda je úplně jiná.
Není to jeho zásluha. Není to žádné vítězství. Je to jen milost, kterou nám na chvíli udělili jinde — bez nás, bez našeho hlasu, bez našeho vlivu.
A ten samý Rakušan, který ještě nedávno tvrdil, že máme trvalou výjimku, a pak že žádná povinnost přijímat migranty neexistuje, dnes slaví, že jsme z celé věci „dočasně vynecháni“.
Trapná komedie!
Rakušan nejdřív lhal, že výjimku máme trvale. Pak lhal, že žádná povinnost přijímat migranty ani neexistuje. A teď, když se ukáže, že jsme až teprve dnes z celé věci jen dočasně „omilostněni“, ještě si stoupne před kamery a tleská si.
Opravdu neuvěřitelné.
V normální zemi by ministr vnitra, který takto manipuluje s veřejností, balil kufry.
U nás si gratuluje sám sobě.
A přitom by měl lidem přiznat prostou pravdu: že jsme nebyli schopni vyjednat nic. Že jsme jen pasivní figurkou ve hře, kde o nás rozhodují jiní – a kde se ještě tváříme vděčně, když nás někdo na chvíli vynechá ze seznamu platících.
A co je nejhorší?
Že to celé dělá s naprostým klidem, s úsměvem a s přesvědčením, že veřejnost mu to zase spolkne.
Ministr vnitra by měl chránit zájmy vlastní země, ne si dělat PR na cizím rozhodnutí.
Rakušan nevyjednal výjimku. Dojednal paskvil. Jen zamlžil realitu a teď tleská cizímu rozhodnutí, které navíc může být kdykoli zrušeno.
A my, občané, bychom mu za to měli ještě tleskat?
FB
(20 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Já bych mu i zatleskal. Pěkně zleva a zprava, až by se mu celá ta jeho prolhaná křivá držka otočila těma vykulenýma bulvama dozadu.
Nejen on, ale i další, patří do kriminálu.