VSA
Spojené státy zpřísnily ropné embargo vůči Kubě, což způsobilo rychlé vyčerpávání paliva a hrozící kolaps kubánské ekonomiky.
Po útoku USA na Venezuelu a únosu Nicoláse Madura byly zastaveny venezuelské dodávky ropy, které tvořily klíčovou část kubánských energetických potřeb. Prezident Donald Trump zároveň pohrozil sankcemi všem státům, které by se pokusily ropu na Kubu dodávat, informuje Deutsche Welle.
Kubánský prezident Miguel Díaz‑Canel označil americké kroky za fašistické a genocidní, ale později projevil ochotu jednat bez nátlaku. Přiznal však, že země je na pokraji kolapsu a musí zavést přídělový systém. Kuba dokáže vyrobit jen asi 40 % potřebné energie a dlouhé výpadky proudu se staly běžnou součástí života.
Podle experta Berta Hoffmanna se situace dramaticky zhoršila poté, co Venezuela i Mexiko přestaly dodávat ropu. Pokusy Kuby nakoupit ropu jinde selhávají, protože Spojené státy zřejmě vyvíjejí tlak i na další potenciální dodavatele. Současná poptávka Kuby činí asi 100 000 barelů denně, ale dodávky z posledních měsíců jsou minimální.
Odhady naznačují, že zásoby paliva mohou vystačit jen na několik týdnů, což by vedlo k zastavení dopravy, nedostatku potravin a ohrožení nemocnic.
Mexiko oznámilo humanitární pomoc a nabídlo se jako prostředník mezi USA a Kubou, ale jeho možnosti jsou omezené kvůli silné ekonomické závislosti na Spojených státech. Washington mezitím naznačuje, že by uvítal změnu režimu na Kubě.
Kuba tvrdí, že je připravena na seriózní dialog, ale odmítá jednat pod nátlakem. Ruský velvyslanec v Havaně uvedl, že Moskva chce pokračovat v dodávkách ropy, i když není jasné, zda se jí podaří americký tlak obejít.
(7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Taže by se dalo skoro říct, že Trumpův nelegální útok na Venezuaelu nebyl motivovaný ani tak tím získat jejich ropu (kterou nějak nikdo nechce těžit, protože je to moc drahé, což se nade vší pochybnost vědělo předem), ale tím mít páku na Kubu a konečně tam provést převrat a převzetí.
Měli jsme v šedesátých letech námořního kapitána, kterému se při blokádě Kuby postavila napříč do cesty americká válečná loď. Suše jí oznámil, že nebude respektovat omezení plavby na volném moři. Strýc mně vyprávěl: Ve strojovně zadrnčel telegraf „full ahead“. Rozkaz je rozkaz. Maličká Československá námořní loď 2,5 tis tun odfoukla z komína a špičkou to vzala na válečnou americkou loď, přímo na její střed. Američan se pos*al. Vyvalil se kouř a vlny za lodí. Jiskra proplula těsně za zádí američana. Nikdo už neměl odvahu nic proti jednomu z našich nejslavnějších kapitánů nic podniknout.
Loď doplula na Kubu navzdory americkým nelegálním blokádám.
Příběh vyprávěn přímým účastníkem. Jména dobře znám. Nemohu dnes ale riskovat jejich dehonestaci. Nesmírně si jich vážím.
Měl jsem tu čest sloužit na palubách Československých námořních lodí. Jezdil jsem s lidmi, kteří se v 60tých letech nebáli kubáncům vozit zboží a na Kubě nakládat. Naše loď Sázava byla v půli devadesátých let pod sankcemi USA. Nesměla do Ameriky dříve, než za rok od poslední návštěvy Kuby. Tady jsem působil jako druhý důstojník. Byli jsme tenkrát ještě suverénním státem a z vysoka jsme na hloupá americká embarga kašlali.
Jsem hrdý na to, že jsem na škole učil dnes už první důstojníky a kapitány 400m námořních lodí. Nakládku lodi, lodní stabilitu, astronavigaci, digitální mapy a satelitní komunikaci. Já na lodích skončil „jen“ jako první palubní důstojník – zástupce velitele lodi.
Prokurátor a celé slavné VSZ může zničit jen moji starou i když velmi dobře fyzicky drženou tělesnou schránku. Nikdy mně nevezmou můj celý život, za který se na rozdíl od nich stydět nikdy nebudu.
Přežili jsme v Pacifiku, přežijeme na Orlíku.
Kubánce NIKDY nedostanete. Je to hrdý národ. Raději budou okusovat kůru, než se nechat kolonizovat. Američani asi zapomněli na výprask od bratří Castrů a Che Guevary v zátoce Sviní. Čest památce všem, kteří v životě odmítli ohnout hřbet!
Hasta la victoria, siempre!