Rostou nám rasistická batolata?

LAUREN SMITH

Zažívají britské školy epidemii rasismu? Jsou třídy plné malých začínajících neonacistů? Rozpoutávají čtyřleté děti režim fanatického teroru na své nebělošské spolužáky?

Ne tak docela. Ačkoli právě o by vám statistiky chtěly namluvit. Podle oficiálních údajů se počet dětí posílaných ze školy domů kvůli rasismu za poslední tři roky více než zdvojnásobil. V roce 2021 bylo za rasistické chování vyloučeno 7 400 dětí. V roce 2024 jich bylo přes 15 000. Téměř 2 500 z těchto případů se odehrálo na základních školách, kde děti nejsou starší 11 let. Některé zprávy se dokonce týkají žáků z mateřských škol, kde jsou děti ve věku pouhých čtyř nebo pěti let.

Čtyřleté děti si na svůj věk vedou dobře, pokud dokážou vybarvovat obrázky a používat nůžky bezpečné pro děti. Většinou se nezabývají studiem knihy Mein Kampf a měřením lebek. I když děti používají nevhodný jazyk, jako jsou urážky nebo rasistické nadávky, nejsou schopny pochopit jejich skutečný význam.

Bezpochyby existují případy, kdy děti byly poslány domů zaslouženě za skutečně nenávistné a výhružné chování vůči spolužákům. Ale opravdu se počet těchto případů v poslední době více než zdvojnásobil? A je opravdu tolik z nich ve věku 11 let a méně? Je mnohem pravděpodobnější, že za to mohou přecitlivělí učitelé a stále se rozšiřující definice „rasismu“.

V dnešní době lze prakticky cokoli klasifikovat jako rasismus, od otázky, odkud někdo pochází, až po nesprávnou výslovnost jmen. Není tedy divu, že děti, které se teprve začínají učit o rozdílech mezi sebou a svými kamarády a o tom, jak se s nimi vypořádat, se ocitají v křížové palbě.

To je zřejmé, když se podíváme na některé případy údajného školního rasismu. V roce 2021 deník Daily Mail informoval, že mezi incidenty zaznamenanými na základních školách patřilo například to, že pětileté dítě poznamenalo, že vlasy jeho spolužáka vypadají „jinak“, a jiné dítě popsalo barvu kůže někoho jiného jako „čokoládovou“.

Přecitlivělí anebo zastrašení učitelé mají sklon považovat urážky na hřišti a nevinná dětská nedorozumění za důkaz vážného fanatismu. Odborník na vzdělávání a bývalý ředitel školy řekl deníku Mail, že většina těchto případů je zaznamenána, aby škola byla krytá, přestože skutky samy jsou zcela neškodné.

Je ironií, že výsledkem tohoto opatření pravděpodobně nebudou šťastnější a tolerantnější děti. Mnohé z nich se spíše budou bát dostat se znovu do potíží, než aby navazovaly přátelství napříč rasovými a etnickými hranicemi.

Ale pozor, není-li vaše dítě rasistické, může být transfobní! Letos v březnu údaje ministerstva školství odhalily, že tříleté či čtyřleté dítě bylo vyloučeno ze školky za „urážky na základě sexuální orientace a genderové identity“. A tohle batole nebylo jediné!

Stejné statistiky ukázaly, že 94 žáků základních škol bylo v akademickém roce 2022–23 suspendováno nebo vyloučeno ze školy ze stejného důvodu – byli zjevně homofobní nebo transfobní. Opět, protože se jedná o děti ze základní školy, nejstaršímu z nich mohlo být nanejvýš 11 let.

Čtyřleté dítě sotva dokáže pochopit pojem rasy, natož sexuality nebo genderové identity. Myšlenka, že některé děti jsou trestány za to, že nerozumí složitosti těchto velmi „dospěláckých“ pojmů, je naprosto pobuřující.

Jako by to ještě nestačilo, děti přistižené při těchto „myšlenkových zločinech“ se mohou dokonce dostat i do konfliktu se zákonem. Zpráva deníku The Times z loňského roku říká, že policie zaznamenává nenávistné incidenty, které nejsou trestnými čin (Non-Crime Hate Incidents – NCHI), namířené proti dětem. V jednom případě bylo do databáze NCHI zařazeno devítileté dítě, které nazvalo spolužáka „retardem“. Dvě středoškolačky byly obviněny z nenávistných incidenů, protože řekly, že jiný žák smrdí „jako ryba“.

NCHI, jak název napovídá, nejsou považovány za skutečné trestné činy, takže naštěstí nejsou žádné děti zatýkány za mírné šikanování a posměšky na hřišti. Mají být spíše jakýmsi indikátorem chování, které by se později mohlo vyvinout ve skutečné trestné činy. Nicméně, pokud je proti vám jeden tento incident zaznamenán, znamená to, že se vaše jméno objeví v některých rozšířených prověrkách a spočine na vás bdělé oko státního úřadu.

Většinou si „pachatel“ ani neuvědomí, že se dopustil NCHI, přesto může jeho jméno zůstat v databázi po celá léta, aniž by o tom člověk věděl – až do okamžiku, kdy se to vrátí a potenciálně zničí jeho kariérní vyhlídky, ne-li celý osobní život.

Je hluboce nesprávné zacházet s dětmi jako s malými zločinci, kvůli chování, které by se dalo snadno vyřešit přísným napomenutím. Zvláště absurdní je, že i malé děti jsou trestány za to, že nepapouškují ideologie, kterým ještě nemohou rozumět.

Děti mnohé z toho, co říkají, nemyslí vážně. Často to nemyslí nijak ve zlém a nemají v úmyslu ublížit. Když pětileté dítě řekne, že spolužákovy vlasy vypadají „jinak“, nebo když devítileté dítě řekne „ty jsi Turek z Turecka“, téměř nikdy to nedělají z nenávisti nebo předsudků. Prostě jen zjišťují, co slova znamenají, jak souvisejí s okolním světem a jak na jejich slova reagují ostatní lidé. Je to normální a nevyhnutelná součást lidského zrání a vývoje.

Britské školáky tak čeká brodění se bažinou woke indoktrinace, mají-li získat alespoň špetku slušného vzdělání. Žáci se učí nejrůznější nesmysly, od tvrzení, že Stonehenge postavili černí lidé, přes myšlenku, že Británie byla před příchodem bílých lidí „černou zemí“, až po očividnou lež, že sv. Hadrian z Canterbury – opat ze 7. století pocházející ze severní Afriky – byl černoch. Až donedávna dostávali také naprosto nevhodné lekce sexuální výchovy, včetně výuky genderové identity jako faktu. Některým dětem dokonce drag queen při návštěvě ve škole řekla, že existuje až 73 genderů.

Nic z toho nedělá děti laskavějšími, chytřejšími nebo tolerantnějšími. Naplňovat jim hlavy ideologickými nesmysly a vyhrožovat jim, že budou označeni za rasisty nebo transfoby, pokud nesouhlasí, je indoktrinace, nikoli vzdělávání. Tato posedlost vytvářením armády miniaktivistů už od kolébky povede ke vzniku generace, která bude nedostatečně socializovaná a neschopná kritického myšlení. Děti si zaslouží něco lepšího, než být využívány jako pěšáci v kulturní válce.

 

Konzervativní noviny