Schodek Schillerové 389 miliard odskáčou lidé v nájmech

MICHAL MALÝ

Ministryně financí Alena Schillerová navrhla rozpočet se schodkem 389 miliard korun. Ekonomové Kovanda, Šichtařová i Národní rozpočtová rada se shodují – číslo je horší, než se čekalo a reálný schodek bude ještě vyšší.

Chybějící peníze se hledají i ve vyšších daních. Jednou z úvah je i daň z investičních bytů, která by podle ekonomů dopadla na nájemníky.

1. Fikce jménem 310 miliard

Sněmovna schválila v březnu 2026 rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Už tehdy Národní rozpočtová rada varovala, že návrh porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Povolený strop měl být po vyřazení půjčky na jádro a snížení výdajů na obranu jen 246 miliard. Překročení o 64 miliard.

Návrh na rok 2027 je schodek 389 miliard. Ministryně Schillerová sama říká: „nepřekročí 400 miliard“. Ekonomka Markéta Šichtařová označila už loňský plán kolem 280 miliard za „fikci a lež“ a spočítala reálný schodek na 344 až 381 miliard. Stejný odhad má i NRR.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v rozhovoru, který máme k dispozici, říká: „Rozpočet je obludně přefouknutý. Není to budování budoucnosti, ale její projídání.“

Klíčové číslo podle Kalouska: letos si musíme půjčit 47 miliard jen na provozní výdaje, příští rok už 99 miliard. Ani korunu z toho neinvestujeme, jen konzumujeme. A to v době hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti. Růst přinese 70 miliard na příjmech navíc, ale vláda plánuje výdaje vyšší o 150 miliard.

2. Kde to zaplatíme? Riziko daně z investičních bytů

Vyšší zadlužení nutí šéfku státní kasy přemýšlet nad vyššími daněmi. Vedle spotřebních daní na nikotinové sáčky a hazard otevřela i téma zdanění investičních bytů. Nemělo by se týkat všech vlastníků, ale jen investorů s desítkami nemovitostí. Konkrétní návrh na stole není.

Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky by nastavení bylo jednoduché přes koeficienty: první byt s trvalým bydlištěm koeficient 0,1, druhý byt 0,3, pátý byt 1.

Sám Peterka ale upozorňuje na obcházení: „V případě čtyřčlenné rodiny můžete ve čtyřech bytech napsat každému trvalé bydliště.“

A dopad na nájmy? Ekonomové Jan Berka ze společnosti Portu a Pavel Peterka se shodují: část nákladů majitelé přenesou na nájemníky. „Investoři nebudou chtít nést celé náklady,“ říká Berka.

Peterka krotí obavy z dvojnásobných nájmů: „Daně i u velkých bytů jsou v řádu jednotek tisíc korun ročně. Pokud by se daň zdvojnásobila a polovina se přenesla na nájemníky, tak se 4 000 korun za rok pohodlně rozprostřou.“

I stokoruny navíc ale v době, kdy nájem tvoří 50 % příjmů domácnosti, hrají roli. A rozpočtový přínos? V jednotkách miliard. Na schodek 389 miliard to nemá vliv. Navíc vlastníky nemovitostí jsou z velké části lidé v předdůchodovém a důchodovém věku – tedy klíčoví voliči hnutí ANO. I proto nemusí být návrh v ANO průchozí.

3. Varování pro hypotéky

Ekonom Lukáš Kovanda v pořadu K věci na CNN Prima NEWS označil schodek 389 miliard za „nepříjemné překvapení, citelně horší, než čekali ekonomové.“

Přímý dopad na rating zatím nehrozí, ale je to varovné znamení. „Pokud vláda nepřijde s receptem na alespoň částečnou konsolidaci, může to přispět k tomu, že lidé budou mít dražší hypotéky,“ varuje Kovanda.

Mechanismus je jasný: investoři budou žádat vyšší úrok za půjčku zadluženému Česku. A od státních dluhopisů se odvíjejí sazby hypoték. „Za tento dluh zaplatíme dražšími hypotékami.“

Příčinou podle Kovandy nejsou jen investice: „Narůstají sociální výdaje, provozní a běžné.“

Ekonom Jiří Rotschedl v Rádiu Prostor dodává: jedna miliarda dluhu se může při dlouhodobém úročení prodražit až na devět miliard. Dnešní schodky budou splácet ještě naše děti.

4. Kde se dá ušetřit – řešení podle Kalouska a ekonomů

Řešení není jen ve zvyšování daní, ale hlavně na straně výdajů.

Miroslav Kalousek v rozhovoru vyjmenoval, kde by se dalo ušetřit bez zásahu do investic, jen stažením zákonů, které ještě neprošly Sněmovnou:

• neschválit zákon o financování veřejnoprávních médií: 8 miliard
• neschválit mimořádné navýšení plateb za státní pojištěnce: 21 miliard
• neschválit plošnou podporu spotřeby elektřiny z OZE: 17 miliard

Jen to je 46 miliard. Další úspory vidí Kalousek v tom, že by se ve veřejné sféře přidávalo jen o inflaci, ne o 36 miliard, a v seškrtání provozních výdajů.

Jak říká Kalousek: „Možností, jak se i na poslední chvíli dostat pod tři procenta deficitu, vzhledem k tomu, jak je rozpočet obludný a přefouknutý, je poměrně dost. Záleží na politické vůli.“

Obecně ekonomové navrhují: zeštíhlení státu a digitalizaci, cílení dotací jen na strategické oblasti, důchodovou reformu podle dožití a revizi sociálních dávek.

Na straně příjmů pak zmiňují: úpravy DPH, vyšší zdanění neřestí (tabák, alkohol, hazard), digitální daň pro nadnárodní korporace, nebo – jak zmínil Kovanda – návrat k superhrubé mzdě, která byla zrušena v roce 2021. Ta by přinesla až 150 miliard, ale zaplatili by ji hlavně bohatí.

Závěr:

Schodek 389 miliard není investice. Jak říká Kalousek, je to projídání budoucnosti. Každý rok zaplatíme desítky miliard jen na úrocích místo do školství a zdravotnictví.

Řešení existuje, ale vyžaduje politickou vůli škrtat provoz, nejen hledat nové daně. Daň z investičních bytů schodek nezachrání, jen zdraží bydlení. A dražší hypotéky kvůli nedůvěře trhů zaplatíme všichni.

 

Česká Párty