Seznamte se s Apolenou Rychlíkovou, která teď vláčí Filipa Turka mediálním bahnem

FM

Seznamte se s Apolenou Rychlíkovou, která teď vláčí Filipa Turka mediálním bahnem. Psal se rok 2019 a tohle o sobě napsala na webu deníku Alarm:

„Jsem feministka. Jsem jí po celý svůj dospělý život a nestydím se za to. Naopak: styděla bych se, kdybych se za to měla stydět. Jsem feministka a věřím, že osobní je politické. Ale občas mám všeho prostě dost. Pouštět se v Česku do debat o feminismu totiž může nejedné ženě přivodit stavy hraničící se sebepoškozováním. Buď kariéru chci málo, nebo ji chci moc. O své děti pečuju nedostatečně, ale podle některých je rozmazluju a měla bych být přísnější. Potřebují přece „mámu“. Jsem alternativní, jsem radikální, jsem málo alternativní a málo radikální, nerozumím některým slovům a rozčilují mě, čímž projevuji necitlivost k celému feministickému hnutí. Jindy jsem ale tolerantní až moc. Nejsem určitě normální.

Taky utlačuji svého partnera, a přitom si na něm neumím vydobýt dostatek participace. Táhnu za sebou mentální a psychickou práci, o které bychom přece měly být schopné mluvit, ale mluvím o tom málo. Jsem protivná, když nechápu, že přátelské štípnutí do tváře s omluvným komentářem „To víte, já jsem prostě na ženský, ještě abych byl na chlapy“ nepovažuji za dobrý vtip. Možná mám dokonce i krámy (věřte, že je mívám!), ale toho pitomce, co tuhle hlášku „myslel v dobrým“, jsem měla rovnou profackovat. Neudělala jsem to. Jsem zrádkyně. Na všechny strany, dovnitř i ven. Nejsem ještě dostatečně emancipovaná, pořád mi vládne patriarchát, jenom to nevidím. A určitě nenávidím muže…

Být feministkou v dnešní společnosti znamená schytávat to tak trochu ze všech stran. Od mužů, od žen, od soudružek ze scény. Je totiž mnohem jednodušší zakládat si další a další subkulturní platformy a řešit větší a větší marginality, než se lopotit s vizí, která může být tak nějak pro všechny. Jenže k čemu nám je vlastní chráněná dílna, když neartikuluje požadavky širších vrstev? Odpovím za vás: k ničemu.“

A tím bych diskusi k motivaci Apoleny Rychlíkové k tomu, co v mediálním světě právě teď dělá s Filipem Turkem, uzavřel. Apolena Rychlíková má v mých očích bordel ve své vlastní duši a každý, kdo její bordel nesdílí s ní, je nepřítel číslo 1 a je potřeba ho zničit. Tak to vidím já. V podstatě smutný příběh.

FB

(55 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...