Slovensko příkladem? Dojde k zakotvení tradičních hodnot i do české ústavy?

NEČT24/PETRA RÉDOVÁ

Národní rada Slovenské republiky minulý pátek schválila zakotvení dvou pohlaví v Ústavě SR. Jak tuto ústavní změnu hodnotíte?

Jako zdravotní sestra, která celý život pracuje s lidmi a zná základy biologie i medicíny, musím říct, že existují pouze dvě pohlaví – muž a žena. To je objektivní fakt, který nelze popřít. Plně proto souhlasím s tím, že Slovensko tento princip zakotvilo přímo do ústavy. Považuji to za krok správným směrem, protože ústava má být opřena o realitu, nikoliv o ideologie. Samozřejmě, pokud se někdo cítí jinak – třeba jako motýl, jak se dnes často říká – je to jeho osobní věc. Nikomu to neberu a každý má právo žít svůj život svobodně. Ale není možné z takového pocitu dělat společenskou prioritu, vyžadovat zvláštní zacházení a převracet kvůli tomu pravidla pro všechny. Ústava má chránit přirozený řád věcí a to, co tvoří základ společnosti, tedy rodinu muže a ženy.

Ústavní změna na Slovensku nově umožňuje adopci dětí pouze manželům, za které jsou označováni biologický muž a biologická žena, a zakazuje rodičovství dvou mužů nebo dvou žen. Je také zaveden zákaz náhradního mateřství. Co si o tomto vymezení myslíte?

Je důležité si uvědomit, že nejde o omezování práv dospělých, ale o ochranu práv dítěte. Každé dítě má přirozeně právo poznat mámu a tátu. Zdravotní praxe i psychologie ukazují, že mužský a ženský vzor jsou pro zdravý vývoj dítěte nenahraditelné. Náhradní mateřství navíc přináší obrovské etické problémy – z dětí se stává komodita, z žen inkubátory a ze života obchodní artikl. A právě proti tomu se Slovensko rozhodlo jasně postavit. Vnímám toto rozhodnutí jako velmi zodpovědné. Dospělí mohou mít své představy o životě, ale dítě je vždy ten slabší, koho musíme chránit.

Proč je změna ústavy v otázce rodiny ostře kritizována v České republice a Bruselu?

Protože dnešní Evropa je prolezlá progresivistickou ideologií, která systematicky rozkládá tradiční hodnoty. V centru pozornosti už nejsou děti a rodina, ale individuální nároky dospělých, často stavěné nad přirozený řád a biologickou realitu. Brusel tlačí na to, aby všechny státy přijaly stejný model, kde se relativizuje pohlaví, rodina i samotný smysl rodičovství. Slovensko tímto krokem ukázalo, že se nechce podřídit tomuto diktátu a chce chránit vlastní hodnoty. A právě proto čelí tak silné kritice – ne proto, že by udělalo něco špatného, ale proto, že se odvážilo jít proti proudu a nepodlehlo ideologickému tlaku. Kritika je proto spíše politická a ideologická než právní. Slovensko se prostě rozhodlo vydat vlastní cestou, a to je přesně to, co suverénní stát má dělat.

Měla by nová česká vláda uvažovat o podobné změně v Ústavě České republiky? Uvažuje hnutí STAČILO! o prosazování takové změny?

Podle mého názoru ano. Je nejvyšší čas otevřít v České republice debatu o tom, zda ústava skutečně dostatečně chrání rodinu a děti. Na naši společnost se valí vlna aktivismu a progresivistických trendů, které relativizují základní pojmy – pohlaví, rodičovství i rodinu jako takovou. Pokud tomu nepostavíme jasnou hráz, riskujeme, že budoucí generace ztratí pevný hodnotový základ. Hnutí STAČILO! proto jednoznačně prosazuje ochranu rodiny jako svazku muže a ženy, jasné vymezení proti obchodování s náhradním mateřstvím a především právo dítěte na mámu a tátu. Tyto principy nejsou namířeny proti nikomu – naopak, mají chránit to nejcennější, co máme: děti a tím i budoucnost celé společnosti. Pokud budeme ustupovat progresivním ideologiím, které dnes ovládají Brusel, doplatí na to právě naše děti. Proto je nutné zakotvit tyto hodnoty i do české ústavy a dát tím jasný signál, že rodina a přirozený řád jsou pro nás prioritou.

Děkujeme za rozhovor!