Smutný pohled na nemocnou Británii. Napětí mezi vládou a občany poroste

Komentátoři v médiích milují krize, a když to na žádnou nevypadá, stačí trochu nafouknout negativní společenské trendy a je na ni zaděláno. Proto berte i mé pesimistické úvahy s rezervou, přestože mi připadá, že od rozpadu sovětského impéria sleduji nezadržitelný úpadek západní civilizace.

Británie tak jako ostatní západoevropské státy má podobné problémy, trpí nízkou porodností a masovou imigrací, trápí ji konflikty s muslimy. Státní správa, školství i zdravotnictví dlouhodobě upadají.

Také umanutě pokračuje v nákladné zelené přestavbě energetiky. Úpadek infrastruktury je přitom nejlépe vidět v Londýně – přetížená městská doprava a špatně fungující komunální služby, nemluvě o děsivém nárůstu drobné kriminality. Na ulici si nemůžete vytáhnout mobil a nevídaná zlodějna v samoobsluhách zvyšuje ceny. Třetina škol má nadpoloviční počet žáků, kteří neumí anglicky a jejich morálku formuje více méně kriminální prostředí, v němž vyrůstají.

Už více než šedesát let prosazují politici všech stran masovou imigraci proti odporu svých občanů a jen během posledních deseti let přibylo zhruba 8 milionů příchozích, z toho 170 000 nelegálních. Londýn má typické problémy třetího světa.

Konzervativci nic nevyřešili

Po čtrnáctileté vládě konzervativců, která se nepokusila o žádnou reformu, hospodářství nechala zahnívat a vpustila do země 8 milionů migrantů během deseti let, naštvaní voliči pravice volili socialisty a ti díky většinovému systému dvou stran zvítězili extrémním nepoměrem.

S pouhými 33,7 procenta voličů získali největší parlamentní převahu v dějinách, 411 křesel z 650, a konzervativci se smrskli na 120. Zbytek si rozdělily ministrany z levé strany politického spektra čili Skoti, Velšané, liberálové a zelení. A to v době, kdy v Evropě i Británii narůstá národně konzervativní pravice. Výsledek způsobil šok a společenské napětí. Voliči si koupili, co nechtěli, proč by teď měli poslouchat vládu, která nereprezentuje většinu.

Těsně před volbami založená strana Reform (původně strana nezávislosti UKIP Nigela Farage) vylétla v průzkumech k hranici 30 procent, a kdyby se to za čtyři roky ve volbách potvrdilo, rozpadl by se systém dvou stran, který má zajistit pohodlnou parlamentní většinu. Je otázka, zda Farageova plebejská strana může v třídní společnosti zcela zastoupit Konzervativní stranu vyšší třídy. Její program je stejně atraktivní jako Trumpův v Americe a konzervativci už přemýšlejí, co z něho použít. Museli by však vyměnit svou černošskou šéfku Kemi Badenochovou, která postrádá anglické charizma.

Farage nabízí většině přesně to, co si žádá – zastavit legální i nelegální imigraci, což znamená pro elitu nemyslitelné, totiž vystoupit z Evropského soudu pro lidská práva. Hodlá také zarazit program bezemisní ekonomiky a povinné elektrifikace aut, snížit daně i odvody dělníkům a do škol by rád vrátil patriotismus, ačkoli většina učitelů je proti.

Nejen konzervativci, ale i labouristé se musí bát o voliče. Socialisté na tom taky nejsou moc dobře. Nejenže ztratili anglické dělníky, ale hroutí se i jejich aliance s muslimy, kteří se s pomocí levicových extremistů pomalu osamostatňují a mají šanci minimálně ve 30 levicových obvodech vyhrát.

Občanská válka nehrozí

Nemyslím si, že hrozí výbuch občanské nespokojenosti, jak prorokují pesimisté. Avšak vzhledem k tomu, že lidé dnes viní masovou imigraci za veškerý ekonomický úpadek a premiér Starmer, jenž zahájil svou kariéru v oboru lidských práv, je tak jako jeho parlamentní parta zastáncem otevřených hranic, byť se teď pod tlakem tváří, že s tím něco udělá, napětí mezi vládou a občany nepochybně čtyři roky poroste a budeme svědky mnoha střetů.

Potyčky s policií jako ta v Eppingu, kde lidé demonstrovali před hotelem, v němž byl ubytován nelegální uprchlík z Etiopie, jenž napadl nezletilou dívku, se budou opakovat. A že si policie dovolila proti nim najmout dav demonstrantů „antirasistů“, rozhořčilo veřejnost a opět prokázalo, že vláda bude i nadále usilovat o násilnou převýchovu společnosti. Už chystá nový, přísnější zákon proti „islamofobii“. Náklady na nelegální migraci podle deníku The Times už dosáhly 5,77 milionu liber denně a rostou.

Británie je nemocná, stala se varovnou ukázkou, kam vede socialismus pečovatelského státu a progresivistické představy o rovnosti všech kultur a lidí. Mnoho lze ještě napravit, ale to nejcennější je ztraceno. V Londýně žije tradičních Britů méně než 30 procent, Anglie už nikdy anglická nebude.