PETR VLK
Může být, že si říkáte, proč dva téměř identické texty k jednomu tématu? Protože identické jsou jen na první pohled! Tenhle z největšího kanadského informačního zdroje – Globe and Mail, jde do hloubky. K detailním datům. Ale nebojte, vše podáno neobyčejně přístupně i pro laika.
Ten detail je důležitý. Aby bylo jasno, že změnit kurs financí USA by sice bylo velmi žádoucí, ale že to v podstatě je nemožné…
V původním textu G and M jsem ponechal i dva odkazy na články s doplňkovou tématiku – první řeší rostoucí světové zadlužení , které dosahuje neuvěřitelných 353 bilionů USD, což je ještě neuvěřitelnějších 305% planetárního HDP…. Prostě žijeme na dluhové sopce. Ten druhý se týká zadlužení největších zemí kolektivního Západu. Kdy pár států může za celou 1/4 světových dluhů. Ale pojďme na ty USA:
The United States is headed for a fiscal cliff
podle překladače
Spojené státy směřují k fiskálnímu útesu
Během doby, kterou vám zabere přečtení tohoto sloupku, Spojené státy přidají ke svému státnímu dluhu dalších 20 milionů amerických dolarů. Do konce dne bude o téměř 9 miliard amerických dolarů více než včera; za týden o 60 miliard amerických dolarů, což je více, než si kanadská vláda půjčí za rok.
Roční deficit federálního rozpočtu USA se nyní blíží 2 bilionům USD, tedy téměř 6 procent HDP, a do roku 2036 se očekává, že dosáhne 9 procent ročního nárůstu zadlužení v poměru k HDP nebo více, za předpokladu pokračování současné daňové a výdajové politiky. Celkový státní dluh, který činí téměř 40 bilionů USD, už nyní přesahuje 120 procent HDP.
Samozřejmě, že část z toho zahrnuje i peníze, které federální vláda dluží sama sobě: americké státní dluhopisy, které nakoupil Správní fond sociálního zabezpečení z přebytků, které nahromadil v minulých letech. Kongresový rozpočtový úřad vypočítává, že po odečtení těchto aktiv činí státní dluh „pouze“ 32 bilionů amerických dolarů , což je něco málo přes 100 procent HDP, ačkoli se i toto číslo pravděpodobně zvýší – na téměř 140 procent do roku 2036 a 175 procent do roku 2056.
Sociální zabezpečení však nyní rychle vyčerpává své rezervy, přebytky se již dávno změnily v deficity. Očekává se, že do roku 2032 dojdou . V tomto okamžiku, pokud nedojde k zásadním změnám, bude muset americká vláda hradit své závazky vůči sociálnímu zabezpečení ze současných daní. A protože tyto daně již převyšují ostatní závazky, znamená to, že se vláda bude muset ještě více zadlužit, aby pokryla rozdíl: zhruba o další 3 procenta HDP ročně, do roku 2056.
Správní rada sociálního zabezpečení vypočítává současnou hodnotu nekrytých závazků v oblasti sociálního zabezpečení v příštích 75 letech na zhruba 29 bilionů USD.
Sečtěte to a vyjde vám dluh téměř ve výši 70 bilionů amerických dolarů. To ale není vše. Zahrnutí nekrytých závazků v rámci programu Medicare (jak USA nazývají systém veřejné zdravotní péče pro chudé a starší osoby) by k celkové sumě přidalo přibližně 60 bilionů amerických dolarů ; penzijní plán pro zaměstnance federální vlády, civilní i vojenské, zhruba 3 biliony amerických dolarů , plus dalších 9 bilionů amerických dolarů a změna nekrytých zdravotních dávek pro tytéž zaměstnance.
Připočtěte k tomu dluhy státních a místních samospráv ve výši přibližně 3,7 bilionu USD a čisté nekrytá zadlužení v jejich penzijních plánech ve výši pouhých 700 miliard USD a získáte něco, co se blíží konsolidovanému dluhu amerického veřejného sektoru: řádově 146 bilionů USD, což je více než čtyřnásobek jejich HDP.
V poslední době si toho lidé, kteří kupují americký dluh, začali všímat. Výnos 30letých amerických státních dluhopisů , který během 40 let dezinflace po začátku 80. let klesl, v poslední době roste. Nyní dosahuje více než 5,2 procenta, což je nejvíce od roku 2004.
Část z toho je skutečná – všechny ty státní dluhopisy, které soupeří o kupce s dalšími dluhopisy od jiných emitentů – a část z toho je prémií za očekávanou vyšší inflaci, která sama souvisí s veškerým tím dluhem. Účastníci trhu sázejí, že v určitém okamžiku se USA mohou pokusit zbavit se svých dluhů inflací a splatit svým věřitelům v devalvovaných dolarech. Úroková sazba, kterou potřebují k držení amerického dluhu, se odpovídajícím způsobem upraví, aby se kryly před tímto rizikem.
Ať tak či onak, je to spousta problémů. Čím vyšší je úroková sazba z dluhu, tím více bude muset americká vláda zaplatit svým věřitelům a tím více její dluhy porostou. Úrokové náklady z amerického vládního dluhu v současnosti dosahují přibližně 3,3 procenta HDP. Předpokládá se, že za 30 let vzrostou v poměru k HDP téměř třikrát.
To ale předpokládá, že průměrná úroková sazba z amerického dluhu, která nyní činí 3,4 procenta pro všechny splatnosti dohromady, vzroste pouze na 4,2 procenta. Pokud by místo toho vzrostla řekněme na 5,2 procenta, poměr úroků k HDP vzroste na 15 procent. Při průměrné úrokové sazbě 6,2 procenta – sazbě, která lépe odpovídá velikosti závazků USA – dosáhne 22,4 procenta.
I při 10 procentech HDP – v „růžovém“ scénáři – by úrokové náklady spotřebovaly více než polovinu všech federálních příjmů. (Pro srovnání, na vrcholu dluhových problémů Kanady spotřebovaly úrokové náklady 36 procent federálních příjmů.) Při vyšších úrokových sazbách – tak, to je prostě příliš hrozné, než aby se o tom uvažovalo.
USA míří přímo do fiskálního útesu. A v jejich čele stojí prezident, který navrhuje ještě větší výdaje a požaduje, aby Federální rezervní systém vzhledem k rostoucím nákladům snížil úrokové sazby. Všechno to skončí oceánem slz.
********
Předpokládám, že docela dost z vás říká něco ve smyslu – fajn vlku, bereme ten průšvih na vědomí a bereme jej vážně. Co s tím máme dělat, aby nás to úplně finančně nepohřbilo?
Moje poctivá odpověď je – nevím. A myslím, že to neví nikdo. Rád a moc bych si na tohle téma přečetl něco fundovaného od někoho, kdo věci doopravdy rozumí. Tím nemám na mysli například guvernéra ČNB, ani jeho předchůdce typu Rusnok a podobně. Nekonvenuje mi ani Markéta Šichtařová, Ševčík, Kovanda a podobní popekonomové. Tohle přesahuje jejich numero o mnoho koňských délek.
Tím méně se cítím kvalifikován k nějakým radám já osobně. Ale rozhodně se domnívám, že nemůže škodit nějaká krizová rezerva ve zlatě nebo bitcoinu nebo obojím, špatné by asi nepochodili investoři do bezpečnostní zásoby stříbrných mincí. V krizi by se s nimi operovalo výrazně snáze než se zlaťáky. A stříbrňáky by v případě případů asi přitahovaly hrabivé ruce zbankrotovaných států podstatně méně než jejich zlatý ekvivalent.
Rozhodně nemůže škodit nějaká nouzová zásobička papírových peněz. Ovšem nikoli dolarů, eur. Možná švýcarských franků nebo norských korun. Švýcarsko i Norsko jsou vedeny odpovědně. Jejich měny by třesk na dolaru mohly přežít. Zejména ta norská. protože je vyfutrována ropou a plynem. V podstatě jako jediná na kolektivním Západě.
Ale to jsme se dostali někam k finančnímu preperství… A otázkou je , jestli moje recepty jsou správné. Nicméně lepší dát nemohu.
KOSA NOSTRA
Buďte první kdo přidá komentář