Stále platné ponaučení z bitvy u Midway

Bývalý velvyslanec České republiky v NATO, Jakub Landovský, řekl v rozhovoru pro Český rozhlas, že Evropa se pouze schovává za prázdná prohlášení, že bude s Ukrajinou až do konce. Na otázku, proč to neříkal dříve, pan Landovský odpověděl, že musel držet oficiální komunikační linku.

Konkurenční výhoda

Svoboda slova byla vždy obrovskou konkurenční výhodou západní civilizace. Zvyšuje pravděpodobnost správného rozhodnutí a snižuje náklady výběru chybné varianty. Proč? Lidé mají možnost ji okamžitě kritizovat a tlačit na změnu. Politici musí obhájit svá rozhodnutí tváří v tvář argumentům. Nemohou v klidu pokračovat po špatně zvolené cestě.

Některé historické knihy uvádějí bitvu u Midway jako příklad, jakou výhodou může být volná výměna názorů.

Pearl Harbor

V prosinci roku 1941 napadla japonská flotila americké bitevní lodě v přístavu Pearl Harbor na Havaji. Následující den vstoupily Spojené státy oficiálně na světové bojiště, když vyhlásily válku Japonsku.

Již o šest měsíců později, v červnu roku 1942, došlo mezi japonským a americkým námořnictvem k bitvě, která znamenala obrat ve vývoji konfliktu. U malého ostrova Midway, který leží zhruba na půli cesty mezi Amerikou a Asií v Pacifickém oceánu, potopily americké letouny čtyři japonské letadlové lodě, jeden křižník a vážně poškodily další plavidla. To představovalo podstatnou část japonského námořnictva, které se z porážky již nevzpamatovalo.

Přitom do té doby žádná jiná armáda nedobyla tak rozsáhlá území za tak krátkou dobu, jako se to podařilo Japonsku v období před bitvou u Midway. Japonské pacifické impérium sahalo od Indického oceánu až po Aleutské ostrovy jižně od Aljašky a Japonci kontrolovali rozsáhlá území Asie.

Bitva v Korálovém moři

Měsíc před rozhodující bitvou u Midway se americké a japonské lodě střetly v bitvě v Korálovém moři. Byla to historicky první bitva letadlových lodí, během které se nepřátelské lodi ani na okamžik nezahlédly a bitva se vedla pouze ve vzduchu. Bitva v Korálovém moři skončila přibližně remízou, ale obě mocnosti ztratily řadu plavidel včetně letadlových lodí. Japonská letadlová loď Šókaku byla vážně poškozena a Zuikaku ztratila většinu letadel, které nesla na palubě. Američané přišli o letadlovou loď Lexington, která šla ke dnu, a další loď Yorktown byla vážně poškozena.

Yorktown

Jedním z důvodů, proč z bitvy u Midway o měsíc později odešlo japonské námořnictvo poraženo, byl fakt, že se do ní mohla zapojit i letadlová loď Yorktown, zatímco Šókaku zůstala v docích a Zuikaku bez letadel. Do bitvy u Midway tak mohli Američané místo dvou letadlových lodí nasadit tři, včetně opraveného Yorktownu. Proti nim stály čtyři letadlové lodě Japonců, kterým ale chyběly obě lodě poškozené v předcházející bitvě v Korálovém moři.

Velení americké armády spolupracovalo při opravě lodi Yorktown s podřízenými důstojníky a opravárenskými týmy, které přicházely s návrhy, jak opravy maximálně urychlit. Generál Nimitz zrušil některé přístavní předpisy, které se vztahovaly na podobné situace. Zhruba 1.400 mužů pracovalo bez přestávky dnem i nocí. Opravy byly prováděny operativně a vedoucí týmů je řídili jen podle původních výkresů.

Jedna loď navíc

Oprava, která byla původně odhadována na tři měsíce, trvala tři dny. Provizorně opravená letadlová loď Yorktown sehrála v bitvě u Midway klíčovou úlohu. Letadla, která z ní vzlétla, fatálně poškodila japonskou letadlovou loď Sórjú a podílela se na zničení letadlové lodi Hirjú. Samotná loď Yorktown byla během bitvy těžce poškozena a o několik dní později skončila na dně moře.

Několik historických knih vyzdvihuje rozdílný přístup mezi Japonci a Američany při opravě lodí. Američané zapojili do plánování oprav nižší velitele a opravářské týmy, zatímco Japonci trvali na striktním dodržování příkazů a hierarchie. Proto mohl být Yorktown nasazen do bitvy, zatímco Šókaku stála v docích.

Historie nezná „kdyby”, ale podle minimálně dvou historických knih byl „americký” přístup k plánování oprav jedním z momentů, které rozhodly osud bitvy u Midway, jež byla bodem obratu ve válce o Pacifik.

Post scriptum

Pozn. autora:

Široká veřejnost měla pochybnosti o správnosti zvolené strategie na počátku konfliktu na Ukrajině. Otevřená diskuze, která by hledala nejlepší řešení, neproběhla. Otázky, zda je správné pokračovat po zvolené cestě, byly zuřivě umlčovány. Výsledkem je rozvrácená Ukrajina, zesměšněná Evropa a evropský průmysl na kolenou. To jsou děsivé náklady chybného rozhodnutí, které možná nemusely být tak vysoké.

Zvítězí-li v otevřené diskuzi nějaký názor, který se později ukáže jako chybný, je snazší otočit kormidlem. Pokud někdo protlačí svůj pohled na věc za pomoci cenzury a státního nátlaku, je to výrazně těžší. Přiznat chybu je nemožné a jedinou rozumnou strategií je zdvojnásobovat sázky na vybranou variantu a utahovat šrouby.

Ještě lepším příkladem je ze-leninismus. Desítky let umlčuje zelená lobby jakoukoli kritiku. Kdyby lidé mohli svobodně diskutovat o technických problémech, zvažovat všechna pro a proti, mohli by politici a ze-leninisté tak dlouho manipulovat s veřejným míněním?

Asi nikdy v minulosti neměli lidé tolik případových studií na přemýšlení: islám, pandemie, regulace, imigrace, pavěda místo vědy, atd.

Svoboda slova byla a je konkurenční výhodou Západu. Ten se jí sám dobrovolně vzdal. Účet dostanou lidé. Ostatně jako vždy. Dokud oni sami neřeknou dost.