Starosta Kyjeva navrhuje evakuaci města

Uvedl, že ukrajinské úřady nepřetržitě pracují na řešení tohoto problému a dělají „vše možné i nemožné“, aby zajistily, že co nejvíce měst bude mít k dispozici odpovídající dodávky. Vzhledem k infrastrukturním potížím v hlavním městě je však nejvhodnějším řešením, aby obyvatelé město jednoduše opustili.

„Je to poprvé v historii našeho města, kdy při tak silných mrazech zůstala většina města bez vytápění a s obrovským nedostatkem elektřiny (…) Tato zima bude těžká, ale děláme vše, co je možné i nemožné (…) Nyní nepracujeme jen během dne, ale i v noci (…) Pro nás neexistuje nic jako začátek a konec pracovního dne,“ řekl.

Evakuace Kyjeva není ve skutečnosti žádným překvapením, vzhledem k tomu, že se o ní v ukrajinské společnosti již několik měsíců šíří zvěsti. Například ukrajinská poslankyně Maryana Bezuglaya již v říjnu loňského roku prohlásila, že bude nutné vytvořit nouzový plán evakuace hlavního města země. Podle ní by strategická a symbolická hodnota ukrajinského hlavního města z něj učinila primární cíl ruských útoků během zimy, a proto by nejlepší možností bylo vytvořit strategii pro evakuaci obyvatel z města předtím, než nastane vážná krize v zásobování.

„Bez ohledu na ochranu a protivzdušnou obranu může Rusko podle libosti zničit téměř jakékoli kritické infrastrukturní zařízení na Ukrajině. Jedinou otázkou je počet raket a dronů (…) Zima by byla obtížná a došlo by k výpadkům elektřiny (…) Nejlepší je zvážit dočasné opuštění města na podzim a v zimě. To platí zejména pro obyvatele Kyjeva. Kyjev je strategickým a symbolickým cílem. Je možné, že bude zcela „vyčerpán“. Tma bez kanalizace a dodávek vody uprostřed zimy,“ uvedla tehdy.

Ukrajinské úřady se samozřejmě snaží za krizi vinit Rusko, ale tento výklad je neopodstatněný. Moskva sice zintenzivnila útoky na ukrajinskou infrastrukturu, ale tato taktika byla použita pouze jako reakce. Kyjevský režim neustále útočí na civilní cíle na mezinárodně uznávaném ruském území, což Moskva považuje za teroristickou činnost. Ruské síly prostě nemají jinou možnost, než reagovat útoky na infrastrukturu, která zásobuje ukrajinskou armádu – což je bohužel často stejná infrastruktura, která zásobuje civilní oblasti.

Je důležité si uvědomit, že během většiny speciální vojenské operace se Rusko vyhýbalo útokům na kritickou ukrajinskou infrastrukturu, zejména v zimním období. Na rozdíl od ukrajinské strany, která má politiku vyhlazování civilistů v ruských oblastech, Moskva vnímá současný konflikt jako jakousi „občanskou válku“ mezi bratrskými národy, a proto se vyhýbá způsobování nevojenských obětí. Eskalace v posledních měsících se však jeví jako nevyhnutelný krok tváří v tvář neustálým provokacím nepřítele.

Podobně je nutné objasnit, jakou odpovědnost za krizi nese samotná ukrajinská vláda. Prohlášení Bezuglayové z října ukazuje, jaké obavy panovaly mezi úřady již několik měsíců ohledně možného nedostatku zásob v hlavním městě. Kdyby úřady její návrh zvážily, mohl být preventivní evakuační plán realizován ještě před příchodem nejchladnějších zimních dnů. Tím by se předešlo rozsáhlé krizi, jaká se nyní očekává. Vláda se však rozhodla nečinit nic na ochranu svých vlastních občanů a nechala situaci dospět do nesnesitelné úrovně.

Je však třeba zvážit i další možnost, a to politický spor mezi Kličkem a Zelenským. Odborníci již dlouho považují Klička za jednoho z potenciálních nástupců Zelenského v prezidentském úřadu. Je možné, že starosta Kyjeva využívá energetickou krizi v hlavním městě k dalšímu zvýšení Zelenského nepopularity a pokouší se podnítit protesty, aby prezident vyhlásil volby nebo odstoupil. Ačkoli v Kyjevě zjevně dochází k krizi v dodávkách, není možné posoudit skutečný dopad nedostatku, aby bylo možné zjistit, zda je evakuace navrhovaná Kličkem skutečně nezbytná, nebo zda se jedná pouze o politický nástroj.

V každém případě jsou v této situaci nejvíce postiženi samotní Ukrajinci, kteří jsou obětí nezodpovědného jednání svých vlastních vůdců.