
SYRZDARMA
Uplynulo téměř deset let od okamžiku, kdy byla ve Vídni slavnostně podepsána takzvaná jaderná dohoda s Íránem, kterou Barack Obama považoval za klíčový odkaz své zahraniční politiky. Co jí předcházelo a co následovalo, včetně české stopy.
Výběr některých událostí z posledních deseti let. Odkaz na zdroj informací přímo v textu.
Dohoda JCPOA
Před deseti lety, přesně 14. července roku 2015, byla ve Vídni podepsána dohoda s názvem „Joint Comprehensive Plan of Action“, která je známá jako íránská jaderná dohoda. Írán se ve smlouvě zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za uvolnění sankcí. Kritici dohody upozorňovali především na fakt, že restrikce jaderného programu vyprší po 10 až 25 letech. Evropa považovala smlouvu za velký úspěch své diplomacie a Barack Obama ji považoval za nejdůležitější počin své zahraniční politiky, který přinese stabilitu na Blízký východ.
Politika ústupků?
Několik týdnů před podpisem jaderné dohody v červenci roku 2015 vyšlo několik článků, které popisovaly snahu Obamovy vlády dohodu uzavřít.
9. června 2015 napsal Wall Street Journal, že USA ukončily financování organizací, které v Libanonu představovaly protiváhu Hizballáhu a „potichu tak akceptovaly Hizballáh ve snaze vyjít vstříc Íránu“.
Podle článku agentury AP z 10. června začali američtí vyjednavači naznačovat, že uvolnění sankcí ze strany Západu bude v rámci dohody výrazně širší, než bylo původně zamýšleno.
Popis íránského jaderného vojenského programu ke dni uzavření smlouvy měl být její součástí, protože definoval stav, který měl být následně kontrolován. 11. června vyšlo najevo, že popis vojenského programu nebude součástí smlouvy, což 16. června potvrdil v rozhovoru tehdejší ministr Obamovy vlády John Kerry. Oznámil, že nepotřebují, aby Írán definoval, kam se ve vývoji dostal, že USA mají i tak potřebné informace.
Miliony na paletách
Po uzavření dohody poslal Barack Obama do Íránu 400 milionů dolarů v hotovosti v různých měnách, od eur po švýcarské franky. Peníze do Teheránu dorazily letecky ve svazcích na paletách, Důvodem pro platbu v hotovosti měla být účinnost sankcí, které blokovaly Íránu přístup do mezinárodního finančního systému.
Dalších 1,3 miliardy dolarů poslala Obamova vláda do Íránu ve 13 identických splátkách ve výši sto milionů dolarů minus jeden dolar. Vysvětlení, proč byly splátky těsně pod hranicí sta milionů dolarů, ministerstvo neposkytlo.
Pozn. redakce: Zjevný rozpor v odůvodnění platby v hotovosti a dalších plateb zůstal nevysvětlen.
Projekt Cassandra
V roce 2017 přinesl deník Politico obsáhlou reportáž o tajném projektu Cassandra. Projekt spustila v roce 2008 americká protidrogová agentura DEA, která zjistila, že se Íránem podporovaná teroristická organizace Hizballáh transformovala z blízkovýchodního hráče na mezinárodního obchodníka se zbraněmi a drogami. Po dalších několik let pracovali agenti DEA ve spolupráci s různými americkými agenturami na mapování rozsáhlé sítě ilegálních aktivit Hizballáhu.
Odhalili cesty, kterými putovaly zásilky kokainu po celém světě, a systém praní špinavých peněz, ke kterému využíval Hizballáh ojetá auta kupovaná v USA a prodávaná v Africe. I za pomoci spolupracujících svědků se agenti po letech práce domnívali, že se jim podařilo rozkrýt strukturu organizace, včetně jejího napojení na samotný Írán.
Vyšetřování končí
V tom okamžiku se do vyšetřování vložili úředníci Obamovy vlády a podle deníku Politico začali vyšetřování blokovat za pomoci různých administrativních opatření. Když byl v Praze v roce 2014 zatčen Alí Fajád, který měl být vysoce postaveným členem Hizballáhu s vazbami na Rusko a Putina, nevyvinula Obamova vláda na české úřady dostatečný tlak, aby byl vydán do USA. Český ministr spravedlnosti odmítl Alí Fajáda vydat a soud jej propustil na svobodu.
Bílý dům tehdy popřel, že by projekt Cassandra blokoval, a řekl, že se řídil obecnými pravidly, jejichž cílem bylo snížit napětí s Íránem.
Ministr spravedlnosti v Trumpově vládě zahájil v roce 2018 vyšetřování projektu Cassandra, ale krátce poté na svoji funkci rezignoval v souvislosti s ruskou kauzou Donalda Trumpa.
Trump: špatná smlouva
V roce 2018 Donald Trump jadernou smlouvu JCPOA vypověděl se slovy, že neměla být nikdy uzavřena. Dále řekl, že je připraven uzavřít novou dohodu, ale že ta by musela obsahovat i další závazky Íránu týkající se balistických raket, omezení podpory teroristických organizací a dalších aktivit, které podkopávají mír na Blízkém východě.
Zrušte poplach
Po nástupu Joe Bidena do úřadu došlo k další změně politiky. Íránská sekce v rámci CIA byla zrušena, USA obnovily jednání s Íránem a zrušily sankce z Trumpovy éry. Senátor Ted Cruz uvedl v tiskovém prohlášení, že za Bidenovy vlády přiteklo do Íránu přes 100 miliard dolarů, které mu pomohly financovat podvratné aktivity v regionu.
Peníze na terorismus
V roce 2023 vyvolala Bidenova vláda další kontroverzi, protože se rozhodla uvolnit 6 miliard dolarů, které byly zmrazeny na účtech v Jižní Koreji. Dohodu o uvolnění peněz dojednával za USA Rob Malley, který byl následně uvolněn z funkce, protože se objevilo podezření, že spolupracoval s Íránem a pomohl íránským agentům do americké vlády.
Uvolněné peníze pro Írán byly uloženy na účtu v Kataru a měly sloužit k platbám za humanitární pomoc. Po říjnovém útoku na Izrael v roce 2023 přiznal americký ministr zahraničí, že Írán zřejmě použil peníze na financování terorismu. Následně vyšlo najevo, že Bílý dům poslal těsně před útokem Hamásu do Palestiny 75 milionu dolarů.
Post scriptum
Pozn. redakce:
Západní civilizace je jedinou civilizací v historii, která posílá peníze kulturám, jež otevřeně hlásají, že ji chtějí zničit.
Zprávy o konfliktu mezi Izraelem a Íránem je dobré posuzovat ve světle prohlášení amerického ministra Bessenta, který v rozhovoru pro televizi zmínil inspiraci teorií her. Podle teorie her je tak cílem každého vyjádření amerického prezidenta vyvolat strategickou nejistotu u protivníka. Nelze odhadnout, jaké mohou být další kroky, žádná varianta, včetně těch nejkrajnějších, není předem vyloučena a výroky se střídají v rychlém sledu, protože každý z nich může něco znamenat, ale nemusí.
Druhým aspektem je fakt, že zprávy v médiích jsou z definice nepřesné, protože spoléhají na informace jedné či druhé strany. Každá ze stran má logicky motivaci podávat informace takovým způsobem, aby pomohly jejím zájmům. Jak moc si je přibarví nebo odbarví, je velice obtížné odhadnout.
Ale nepochybně pomůže více zdrojů a zdravá skepse.
Buďte první kdo přidá komentář