Studie ukázala, že se dobíjecí stanice elektromobilů starají o větší emise než čerpací stanice s naftou a benzinem

PETR PROKOPEC

Elektromobily jsou nám soustavně předkládány jako jedno z klíčových řešení „klimatické otázky”, řekněme eufemisticky. Tuto tezi její zastánci založili na absenci výfuků, zapomněli ale jaksi na to, že spousta emisí je s těmito vozy spojena už v souvislosti s těžbou nezbytných surovin, s výrobou baterek i samotných aut a ani jejich provoz samozřejmě není bezemisní. Když se pak všechno dá dohromady, snadno i v Bruselu zjistí, že Škoda Octavia TDI je komplexně „čistší” auto, což neplatí jen v Belgii – realitou to může být i v Německu. I kdyby ale náhodou elektromobily znamenaly 100procentní redukci evropských emisí osobních aut, v globálním měřítku to nebude znamenat prakticky nic.

Podobné studie ovšem snadno mohou být zavádějící, neboť jejich výsledek se značně odráží od vstupních dat, se kterými lze manipulovat podle toho, co má vyjít. Spousta negativních dopadů výroby a provozu elektrických aut je totiž soustavně opomíjena, ostatně není snadné se všemi z nich kalkulovat. Jak náročné bude třeba vůbec postavit nové zdroje energie, odolnější síť, hromadu nabíječek a další věci, které by jinak nebyly třeba? Nikdo s tím nepočítá, nikdo.

Navíc ani zahrnutím vytvoření toho všeho soupis negativních dopadů nekončí. Jak ukázala studie Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA), v okolí veřejných dobíjecích stanic se nachází neobvykle vysoké množství prachových částic PM2.5. Ty jsou 30krát menší než lidský vlas, načež se velmi snadno dostanou do lidského organizmu. Jakmile je ovšem máte na plicích či v krvi, může to vést ke skutečně závažným zdravotním potížím srdce či dýchacího ústrojí.

Ze studie vyplynulo, že v běžném městském prostředí se koncentrace částic PM2.5 pohybuje mezi 7 a 8 mikrogramy na metr kubický, zatímco na silnicích či rušných křižovatkách již jde o 10 až 11 mikrogramů. V případě benzinových stanic pak dané množství narůstá na 12 mikrogramů, u dobíjecích stanic ale jde v průměru o 15 a místy až o 200 mikrogramů. Vědci dodávají, že největší koncentrace prachu je přímo u stojanů.

Podle doktorky Yuan Yao je důvodem ono rychlodobíjení. Aby mohly stanice elektromobil co nejdříve „nakrmit“, mění střídavý proud na přímý. To ale vede ke zvýšení teploty, o jejíž redukci se starají ventilátory. Právě ty mají být zdrojem zvýšeného množství částic PM2.5 v okolí dobíjecích stanic. Ty jsou přitom velmi často budovány na parkovištích nákupních center, tedy v místech, kde je vysoká koncentrace lidí. Elektromobily je tak vlastně ohrožují na zdraví, ač měly znamenat opak.

Že bychom si z toho něco odnesli? Ale co vás nemá, budoucnost je přece elektrická. Tak se to řeklo, tak to tak bude, i kdyby to nedávalo žádný smysl. Všechna fakta si ohneme ve prospěch takového výsledku a ty, kteří si dovolí říkat něco jiného, dehonestujeme ještě dřív, než stačí domluvit. Teď je řada na UCLA, gratulujeme.

(15 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...