MARK BAUERLEIN
V průběhu lidských dějin tvoří doby a místa, kde existovala svoboda slova, jen nepatrný zlomek celkových záznamů lidstva.
Charlie Kirk byl ztělesněním ideálů svobody slova. Lidé, kteří jím a jeho názory pohrdali, měli na jeho akcích stejně velký přístup k mikrofonu jako jeho nejvěrnější příznivci. Chtěl, aby jeho setkání ve stylu veřejných debat ukazovala světu, že nesouhlasné názory lze vyjadřovat otevřeně a vášnivě, a že veřejný prostor zůstane otevřený a živý. Jeho vražda vede každého k otázce, jak mohla nesnášenlivost v Americe dojít tak daleko, že by podle mnohých měl být projev opačného názoru důvodem k násilí.
Ve skutečnosti by nás však nárůst antipluralitních postojů, zejména mezi mladými lidmi, neměl překvapovat. Zamysleme se nad tím spíše emocionálně než z hlediska politické teorie či občanských principů, které například ve Spojených státech vedly k sepsání Prvního dodatku ústavy. Je mnohem přirozenější a uspokojivější umlčet řečníka, který porušuje vaše přesvědčení, než tiše sedět a nechat ho domluvit. To, co říká, působí pro dotčené jako zjevná a provokující urážka. Proč nechat takovou urážku pokračovat? Proč bych měl poslouchat názor, který považuji za odporný? Nic jsem neudělal, a přesto musím dovolit nějakému zlovolnému jedinci, aby se o citlivém tématu, které se dotýká mého nitra, možná mé samotné identity, vyjadřoval způsobem, který mě zraňuje. To není spravedlivé. Je to kruté. Jaké je jeho právo mluvit ve srovnání s mým klidem na duši, s mou vlastní podstatou?
Jak jsem řekl, tohle je přirozený sklon. Vidíte to u dětí, u rozhněvaných mladíků i v jiných částech světa. Když kulturní antropologové mluví o fenoménu pluralitní společnosti, která stojí na ochraně svobody slova, někteří to považují za zázrak. Vždyť v průběhu dějin tvoří doby a místa svobody slova jen malý zlomek lidské historie. Diktatury, impéria, království, teokracie a jiné autoritářské formy vlády mnohonásobně převyšovaly ty, které udržují lidovou suverenitu – což je výsledek, který lze očekávat, pokud uznáme upadlý stav lidské vůle. To, že společnost dokáže připustit ostré názorové rozdíly, často v otázkách s vysokým významem, a nesklouzne do frakčního myšlení typu my versus oni nebo do tyranie většiny, lze považovat za poněkud naivní víru. Osvícenci, kteří začlenili svobodu slova do představy dobré a spravedlivé společnosti, chápali, že jde proti lidské přirozenosti. Ctili individuální svobodu, ale nemysleli si, že lidé jsou čistí.
Jejich východiska ostře kontrastují s postoji dnešních postav, které považují svobodu slova za škodlivou. Liberálové 21. století obecně, v duchu Rousseaua, věří, že útlak je vnější, že nepramení z nitra člověka, ale pouze z institucí, které vytváříme. Nevěří – nebo nechtějí věřit – že touha člověka ovládat druhého může být něco instinktivního.
Muži, kteří vytvořili americký ústavní řád, smýšleli jinak. Jejich úkolem bylo vytvořit stát, který by zvládal neshody, například náboženské spory, nenásilnými a demokratickými způsoby. James Madison, Alexander Hamilton a další otcové zakladatelé věděli, že provádějí experiment. Pozorovatelé v Evropě to sledovali a předpovídali, že tento velký rozšířený rámec individuálních svobod dlouho nevydrží. Sami zakladatelé si nebyli zcela jisti. Madison řekl, že lidé nejsou andělé, a proto musela být svoboda slova zapsána do zákona. Jinak by nebyla respektována. To, že První dodatek přežil 235 let, by překvapilo jak skeptiky, tak optimisty.
Pluralismus je křehký stav. Lidé se k němu musí vychovávat, naše kultura jej musí podporovat a vůdci jej musí chválit. Když vstoupíme do veřejného prostoru, musí být přirozený impuls reagovat proti člověku, kterého považujeme za odporného, potlačen. Pokud nedokážete svůj vnitřní odpor přetavit v rozumnou reakci, odejděte.
Charlie Kirk tento problém otevřeně pojmenoval. Položil základní občanskou otázku: Dokážete vyslechnout názory, které nenávidíte, názory, které vás rozčilují, i když nepodněcují k násilí a jsou vyjádřeny zodpovědným způsobem, a přesto na ně odpovědět civilizovaně? Doufejme, že jeho příklad inspiruje mnohem více nenásilných diskutérů na trhu názorů.
–ete–
(7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
„To, že První dodatek přežil 235 let, by překvapilo jak skeptiky, tak optimisty.“ – to je hluboký omyl. První dodatek byl do značné míry zrušen hned druhým prezidentem Johnem Adamsem je Alien and Seduction Act, který zakazoval kritiku prezidenta, kongresu a vlády. Nezakazoval kritiku viceprezidenta, protože tím byl tehdy ten druhý v pořadí, Thomas Jefferson, autor deklarace nezávislosti.
Adams volby prohrál jen proto, že řada států na svém území vyhlásila tento zákon za protiústavní a tudíž nevymahatelný. Proto mohl Jefferson dělat kampaň a nezavřeli ho u toho.
Pak tu byla další období, vesměs válečná, kdy byla svoboda slova v zásadě zrušena. Asi nejtvrdší ránu dostaly občanské svobody za FDR, který krom cenzury zabavil američanům veškeré zlato, u nějž nepřevažovala umělecká hodnota hodnotu kovu a nastoupil tak cestu k dalšímu flagrantnímu porušení Ústavy, tentokrát formě měny, která má být jedině zlatem či stříbrem, nic jiného Ústava USA nepřipouští.
Dnes je v řadě států trestné ledasjaké vyjádření názorů, někde proti církvi, jinde proti nebílým. Takže ten dodatek opravdu nepřežil, jen je tam stále oficiálně napsaný.
Svoboda primární přednost hotovostní platby-
Hotovost je král: Rakousko zůstává hotovostní baštou Evropy
V průměru lidé v této zemi platí digitálně pouze 314krát ročně, což je hluboko pod průměrem EU. Odborníci očekávají mírný nárůst, ale Rakušané se nenechají odradit od toho, aby se drželi hotovosti.
https://exxpress.at/news/cash-is-king-oesterreich-bleibt-europas-bargeld-hochburg/
digitální euro brečí v koutě?
Svoboda slova, svoboda dialogu—–O čem to mluvíme? Zolův román /Zvíře v člověku/ je realita sama. Vemte si třeba Ilaria Salis-sedí v europarlu a pžedtím se podílela na mlácení člověka na veřejném prostranství, smutné. A usmívt se tam, o čem to tedy hovoříme? Pokrčí rameny a řekne jen, že ten člověk prý vypadal jako fašista….
Opravdu žijí mezi námi? Jsou tak zapšklí a posedlí svojí nenávisti, že:
Je to děsivý pocit, že jsou schopni vidět smrt jako nástroj, dokonce jako předmět oslavy. Strašné. Dítě Charlieho Kirka možná stále říká „tati, tati“ a brečí ale nikdo tomu už nevěnuje pozornost. Protože jejich otec byl zabit pro dialog. A to bylo velmi in pro ty, kteří ho předtím nazývali fašistou nebo nacistou? Fle jejich reakcí… „Nestřílejí protože jste doopravdy nacista, jenom vás nazývají nacistou, aby vás mohli dehonestovat, zaškatulkovat a…“ celé zde
https://mandiner.hu/kulfold/2025/09/ezek-tenyleg-koztunk-elnek
Vannacci: „Doufám, že imunita Ilarie Salisové bude zrušena.
a to levice si hraje na ob읨
https://www.huffingtonpost.it/politica/2025/09/20/news/vannacci_ingiustificata_limmunita_di_ilaria_salis_noi_gli_eredi_di_kirk_la_sinistra_fa_la_vittima-20081628/
Jak vůbec může být v eiroparlu ?! Potom všem ?!
Ilarie Salis–reakce na ni
Web reaguje na X: „Nejste nad zákonem“
„Nestane se to, ale pokud by se to stalo, byl by to triumf spravedlnosti,“ píše jeden uživatel. Jiný pronáší projev s jasnými pravidly: „Fakta, která jsou vám připisována, se vztahují k činnostem předcházejícím k vašemu mandátu v EP a netýkají se vaší současné činnosti jako poslance Evropského parlamentu. Ona není nad zákonem.“ Opět: „Bráníte se sami v procesu, ne před soudem.“ Pak jsou tu ti, kteří ji obviňují, že neříká pravdu. Fráze, kterou použila: „kde je politickému oponentovi evidentně odepřena jakákoli možnost spravedlivého procesu“, je nerealistická: „Podívejte, jste to vy, kdo zbil lidi…“.
A ve stejném duchu jsou i tací, kteří Ilarii Salisové poukazují na její tvrzení o tom, že obchází realitu: „Ale uvědomujete si, co jste udělali v Maďarsku?!
A budete souzeni jen za to. Za svoje činy. Většina Italů netrpělivě očekává hlasování. Doufám, že půjdete a odpykáte si svůj trest a naučíte se žít.“
Web vyčítá Ilarii Salisové: o Kirkovi ani slovo
„Unavili jste nás – píše další uživatel-. V Maďarsku je otevřený případ, který byl otevřen v době, kdy nebyl poslancem. Těžíte z imunity, o kterou Bonelli a Fratoianni vždy bojovali. Jste banda pokrytců.“ A pak závažná skutečnost. Jsou tací, kteří jí připomínají, že ani nenapsala příspěvek odsuzující vraždu Charlieho Kirka; ani pro nezasloužený potlesk, který se ozýval z lavic evropské levice, k níž vy Ilarie Salis patříte!
Tváří v tvář absenci humanitas a pietas jí tedy nezbývá než jí popřát, „aby její kolegové měli stejnou úctu!“.
https://www.secoloditalia.it/2025/09/ilaria-salis-trema-si-avvicina-il-voto-sullimmunita-il-23-settembre-lei-piagnucola-salvatemi/
antifaska v europarlu co se schovává jak malej zbabělej harant za imunitu, zatímco tam dělá neolevičáckou politiku