MARTIN CIBULKA
Sydney Sweeney se objevila nahá ve sportovní reklamě. A některé vrcholové sportovkyně jsou pobouřené. Reklamu označují za ponižující a za další příklad nepřijatelné sexualizace ženského sportu.
Kampaň americké společnosti Novig, která provozuje trh se sportovními predikcemi, zachycuje Sweeney jen v minimálním množství oblečení, případně zcela bez něj. Tělo si herečka zakrývá především sportovním vybavením.

Respektuji, že se některým sportovkyním reklama nelíbí. Je to jejich právo. Upřímně ale přiznávám, že jejich argumenty by mě nenapadly.
Mě by totiž zajímala trochu jiná věc.
Měly by stejnou odvahu protestovat, kdyby v úplně stejné reklamě vystupovala černoška s morbidní obezitou?

Troufnu si tvrdit, že ani náhodou.
A právě tady začíná být zajímavý ten údajný boj proti stereotypům.
Když je žena mladá, štíhlá, atraktivní, bílá, blond a modrooká, je její zobrazení v reklamě najednou problém. Kdyby ale šlo o ženu, která do tohoto „stereotypu krásy“ nezapadá, kritika by velmi pravděpodobně vypadala úplně jinak. Pakliže by vůbec nějaká přišla.
Takže nejde náhodou méně o sexualizaci žen a více o to, které ženy je společensky ještě dovoleno považovat za atraktivní?
Ostatně Sydney Sweeney není v reklamních kontroverzích nováčkem. V roce 2025 vzbudila pobouření také kampaň American Eagle s heslem „Sydney Sweeney has great jeans“. Šlo o slovní hříčku mezi „genes“ a „jeans“, tedy geny a džíny. Kritici v reklamě viděli stereotypní ideál krásy založený na světlé pleti, štíhlé postavě, blond vlasech a modrých očích.
Dobře.
A teď úplně kardinální otázka:
Kdyby úplně stejnou reklamní kampaň udělal chlap, opravdu by se strhla stejná vlna pobouření?
Nebo by se tomu prostě říkalo reklama?
A vytrestají zákaznici společnost za tuhle reklamu jako se to stalo v minulosti, když do reklamního prostoru vtrhla woke progresivní vlna?
Tipuji, že spíše zinkasují tučné zisky.
FB

Lednička chrání svačinu… Jako když za hezkou holkou přijde kluk, aby ji oslovil, a její otylá „kamarádka“ se na něj hnedka oboří „Ona nemá zájem!“ ještě dříve než dotyčná slečna stihne otevřít pusu.
Vřeštějícím ledničkám se nelíbí, že vedle skutečné krásy vyniká jejich ošklivost, kteroužto se tolik snaží za krásu vydávat a prohlašovat.
S tou tlustou černoškou je to trefa. Nikdo by si nedovolil ani pípnout. Je ta firma by na tom možná úplně nevydělala.
Mimochodem, ta hysterické reakce některých pipinek nejspíš přitáhla k té reklamě tak velikost pozornost, jaké by se jí jinak ani nedostalo.
Jako starší dámu mě štve, že jsou oděvy předváděny zpravidla na velmi mladých dívenkách, protože my starší se také potřebujeme oblékat a oděv prezentovaný dívkou sotva škole odrostlou v nás vzbuzuje představu, že se to už pro nás nehodí. Na druhou stranu ale nechápu, co někoho vede k tomu, aby oblékl do sportovního oděvu hrocha, nafotil to a říkal tomu reklama. Přece si nikdo, kdo chce sportovat, něco takového nekoupí, co kdyby v tom pak vypadal podobně?
Souhlasím s Vámi. Ačkoli nejsem žena, chápu, že to může být problém.
Naštěstí Vy zase chápete, že jsem psal o něčem úplně jiném.
Na mladé ženě je zajímavé především její tělo a schopnost rozmnožování.
Tak to příroda zařídila a pokusy to změnit vedou k vyhynutí.
Jenomže mladé holky v katalogu či reklamě dámského oblečení nejsou určeny na čumendu pro pány, ti mají jiné časopisy, ale jako nabídka oděvů pro ženy. Takže když oblečení prezentujete jenom na mladé velmi štíhlé ženě, ta starší a méně štíhlá si v tom sebe jaksi nedovede představit, a nekoupí. Na druhou stranu ta černá „modelka“ v reklamě na sportovní prádlo se hodí leda do kredence, aby děcka nekradly cukr.