PETR VLK
Tenhle titulek mne napadl okamžitě, jakmile se mi na skle objevil článek z amerického Newsweeku ( který už dávno navrhuji zrušit jako hlásnou troubu ruské dezinformační kampaně) s názvem
Putin Has an Unexpected Ally He Can’t Control
podle překladače
Putin má nečekaného spojence, kterého nemůže ovládat
Na Dunaji se z koryta řeky opět zvedá připomínka evropské války. Poblíž srbského přístavu Prahovo sucho snížilo hladinu řeky natolik, že se objevily rezavějící trupy německých válečných lodí. V září 1944 zde bylo potopeno až 200 plavidel, když německé síly zoufale ustupovaly před sovětským náporem.
O osm desetiletí později má tatáž řeka nový význam v další evropské válce. Když ruské útoky činí ukrajinské černomořské přístavy příliš nebezpečnými, Dunaj se stává jednou z cest, které může Kyjev využít k vývozu obilí na západ. Letos v létě však samotná řeka selhává jako úniková možnost. V Rumunsku se její tok natolik zmenšil, že vážně narušil lodní dopravu a výrobu energie.
Rusko mezitím zintenzivnilo svou kampaň proti přístavům v Odese a okolí, tohoto životně důležitého černomořského města na jihozápadě Ukrajiny.
Jen v červenci Ukrajina zaznamenala 35 útoků na plavidla v přístavech, dalších 22 na lodě na moři a 67 útoků na přístavní zařízení. Rusko také zasáhlo infrastrukturu vedoucí k alternativním trasám Ukrajiny. 9. srpna ruské síly zaútočily na most Majaki spojující Odesu s Moldavskem a Rumunskem.
Ústav pro studium války uvedl, že útok na most byl pravděpodobně zaměřen na narušení pozemního koridoru, který se používá v době, kdy se námořní vývoz zhoršuje.
Ruský prezident Vladimir Putin má v této kampani nečekaného spojence: teplejší a sušší Evropu. Nemůže jim velet a ne vždy fungují ve prospěch Ruska. Tento faktor však nelze ignorovat.
Ukrajina přežila velkou část konfliktu díky vybudování redundantních systémů: nové exportní trasy při uzavření přístavu, dovoz elektřiny při zničení výroby energie a zavlažování plodin při nedostatku deště. Extrémní horka a sucha zatěžují některé z těchto náhradních systémů právě v době, kdy Rusko nutí Ukrajinu, aby se na ně nejvíce spoléhala.
Známý příběh
Známou částí tohoto příběhu je, co Putin může ovládat. Rusko se léta zaměřuje na infrastrukturu, která umožňuje Ukrajině fungovat jako stát a vývozce. Útoky na energetickou síť začaly na podzim roku 2022, kdy rakety zasáhly elektrárny a rozvodny po celé zemi. Během jediného dne Rusko odpálilo nejméně 65 raket na zařízení energetické infrastruktury. Kampaň pokračovala a zahrnovala produkci plynu, přístavy, železnice a mosty.
Intenzita útoků od té doby zůstává vysoká. Moskva nedávno provedla svůj největší útok drony od počátku války. Rumunsko mezitím opakovaně povolávalo letadla do vzduchu, když drony přelétaly nebo se k jeho území přiblížily během ostřelování ukrajinských přístavů poblíž Dunaje, což vyvolalo novou konfrontaci mezi Moskvou a Bukurešťí.
Reakcí Ukrajiny vždy bylo hledání alternativních řešení. Když se lodní doprava v Černém moři stane příliš nebezpečnou, obilí se přepravuje po železnici, silnici a po Dunaji. Když klesá domácí výroba elektřiny, získává se elektřina z evropské sítě. Když je málo srážek, zemědělci se uchylují k zavlažování. Tato schopnost improvizace se stala jednou z největších silných stránek Ukrajiny.
Co se doopravdy děje
Ale co se stane, když jsou ohroženy i alternativy? Moskva se této příležitosti chopila, i když ji popisuje poněkud jinak.
Dne 10. srpna zveřejnil Anatolij Tichonov, vedoucí Centra pro mezinárodní agrobyznys a potravinovou bezpečnost Ruské prezidentské akademie národního hospodářství a veřejné správy, zveřejnil prostřednictvím státní tiskové agentury TASS článek s názvem „Spalující přerozdělování: Kdo zaplatí za neúrodu v Evropě?“
Článek začíná zmínkou o tom, že teploty v některých částech Evropy dosahují 45 °C, což Tichonov nazývá „ekonomickým rozsudkem smrti“ pro oslabenou Evropu.
Až do tohoto bodu je vše předvídatelné. Zajímavé je, co by podle Tichonova mělo Rusko udělat. Tvrdí, že Evropa bude potřebovat více ukrajinského obilí – i když exportní potenciál Ukrajiny slábne – a také potravin z Jižní Ameriky, Spojených států a Ruska. Tvrdí, že bohatí evropští kupci pak budou soutěžit o dodávky s chudšími zeměmi na Blízkém východě, v Africe a jižní Asii. Představuje to jako další příklad západní „kolonialistické logiky“ a zároveň staví Rusko do pozice nekolonialistické alternativy. Rusko, říká, „musí využít okamžiku“.
Ukrajina jasně ukazuje, proč existuje příležitost, o které Tichonov mluví.
Obilí
Když Rusko po zahájení vojenské operace v roce 2022 fakticky uzavřelo ukrajinské černomořské přístavy, obilí se začalo přepravovat kamiony, železnicí a čluny, zatímco přístavy na Dunaji, jako Izmail a Reni, dramaticky zvýšily objem své přepravy. Když Rusko v roce 2023 odstoupilo z iniciativy OSN pro obilí v Černém moři, Ukrajina si nakonec vytvořila vlastní námořní koridor. Tento improvizovaný systém fungoval dobře, ale nedokázal plně nahradit ten původní.
Nejnovější ruská kampaň tento systém opět prověřuje. Ukrajinský ministr zemědělství Taras Vysockij agentuře Reuters řekl, že pokud se nevyřeší narušení dodávek, mohlo by se zabránit vývozu něco málo přes 30 milionů tun obilí a olejnin na mezinárodní trhy, a to v době, kdy domácí ceny prudce klesly a náklady na dopravu prudce vzrostly. Poznamenal, že železniční doprava a Dunaj dohromady zvládnou pouze asi třetinu kapacity černomořských přístavů.
Letošní léto přineslo problémy i na samotném Dunaji. Podle analýzy sucha v Evropě, kterou letos provedla organizace World Weather Attribution, zažila východní Evropa tristní srážkový režim. Organizace však odhaduje, že pravděpodobnost podmínek s vysokým odpařováním podobných těm, které byly pozorovány mezi lednem a červnem 2026, se v důsledku antropogenního oteplování zvýšila přibližně 40krát.
Rusko nyní zahajuje přímé útoky na alternativní dunajskou trasu, včetně mostu v Majakách, který tvoří součást pozemního spojení s říčními přístavy; k poslednímu útoku došlo 9. srpna. Pod útokem je tedy černomořská trasa, alternativní dunajská trasa je omezena suchem a pod útokem je i infrastruktura, která tuto alternativní trasu obsluhuje.
Energie
Podobná situace se již vyvinula v odvětví elektroenergetiky.
Na jaře roku 2024 Rusko prudce zvýšilo tlak na ukrajinskou energetickou síť. Začátkem června země ztratila přibližně devět gigawattů energie. O měsíc později přišla silná vlna veder. 15. července dosáhla teplota v Kyjevě 34 °C – v té době rekordní hodnoty. Provozovatel energetické sítě Ukrenergo omezil dodávky elektřiny do sedmi regionů, protože porucha systému během vlny veder nedostatek elektřiny ještě zhoršila.
Třiačtyřicetiletá obyvatelka Kyjeva Margarita Zacharčuková agentuře Reuters sdělila, jak to změnilo její každodenní život. Protože výtah v jejím domě (bydlí ve 12. patře) byl během výpadků mimo provoz, někdy zůstávala se svými dvěma dětmi venku až do 22:00, aby se vyhnula chůzi po schodech. Když se elektřina vrátila, rodina spěchala prát, žehlit, vařit a nabíjet svá zařízení. Svou roční dceru Vasilisu chladila vodou z kohoutku v dřezu. Potraviny v místních obchodech se kazily kvůli nefunkčním chladicím zařízením.
Horko zvyšuje poptávku po elektřině a zvyšuje důležitost všeho, co je na elektřině závislé: chladicích zařízení, výtahů, chladicích systémů, atd. Evropská energetická síť se pro Ukrajinu stala alternativou. Rozsah této závislosti byl nejzřetelnější v zimě, kdy byl dovoz elektřiny na Ukrajinu v únoru o 41 % vyšší než v lednu.
Pak se situace obrátila. V červenci se Kyjev opět stal čistým vývozcem elektřiny a Maďarsko jejím největším odběratelem. K tomuto obratu však došlo právě v době, kdy si Budapešť uvědomila svou závislost na suchem postiženém Dunaji. Jaderná elektrárna Paks, která obvykle dodává téměř polovinu elektřiny země, nyní pracuje pouze na 10 % své kapacity.
Rumunsko přijalo ještě drastičtější opatření, aby udrželo své reaktory v provozu. Rekordně nízká hladina vody v Dunaji vynutila odstavení jednoho ze dvou reaktorů v jaderné elektrárně Cernavoda. Úřady nařídily demolici skalní bariéry, prohloubily koryto řeky a potopily čtyři čluny naplněné kamením, aby vytvořily provizorní bariéru pro přesměrování chladicí vody. 11. srpna provozovatel, společnost Nuclearelectrica, varoval, že i přes tato nouzová opatření by Rumunsko mohlo být v nadcházejících dnech nuceno odstavit svůj poslední provozovaný reaktor.
To ukazuje, že systém, který zajišťuje redundanci pro samotnou Ukrajinu, obsahuje infrastrukturu citlivou na počasí.
Maďarsko v současné době znovu zvažuje projekt rozšíření jaderné elektrárny Paks II, částečně proto, že nové reaktory budou také závislé na Dunaji jako zdroji chlazení, a zároveň urychluje plány na rozšíření své kapacity větrné energie.
Požáry
Sezóna požárů 2024 na Ukrajině nabízí názornější příklad toho, jak povětrnostní podmínky zhoršují škody způsobené boji.
Satelitní data ze Společného výzkumného střediska Evropské komise ukazují, že v roce 2024 na Ukrajině shořelo 965 000 hektarů – což je více než dvojnásobek plochy, kterou v daném roce spálily požáry v celé Evropské unii. Většina velkých požárů vznikla během horkého a suchého letního počasí a jejich šíření těsně kopírovalo frontovou linii.
Recenzovaná studie publikovaná letos v časopise Fire Ecology, založená na datech z let 2001 až 2024, zjistila, že rostoucí teploty a snížené srážky výrazně zvýšily počet požárů, zejména ve stále sušších středních, jižních a východních oblastech Ukrajiny. Boje zase vedly k nárůstu požárů v blízkosti frontové linie, a to i po zohlednění klimatických faktorů a způsobů využívání půdy.
Dělostřelecké ostřelování a raketové útoky způsobují požáry na zemědělských polích a pastvinách. Miny a nevybuchlá munice ztěžují hasičům přístup k ohniskům, zatímco poškozené silnice a narušená infrastruktura brání zásahu v případě nouze. Teplejší a sušší podmínky zase zvyšují pravděpodobnost, že se požár rozvine v mnohem větší.
Voda
Problém se zásobováním vodou na jihu Ukrajiny by mohl mít ještě závažnější důsledky.
Před svým zničením v červnu 2023 zásobovala vodní elektrárna Kachovka vodou 31 zavlažovacích systémů v Chersonské, Záporožské a Dněpropetrovské oblasti. V roce 2021 tyto systémy pomohly vyprodukovat přibližně čtyři miliony tun obilovin a olejnin. Když byla vodní elektrárna zničena, ukrajinské ministerstvo zemědělství varovalo, že plocha 500 000 hektarů by se mohla fakticky proměnit v poušť.
Vodní elektrárna byla zničena během období ruské kontroly. Ukrajina obvinila Rusko z exploze, zatímco Rusko vinu svalilo na Ukrajinu. Kachovská nádrž byla také hlavním zdrojem chladicí vody pro rusky kontrolovanou Záporožskou jadernou elektrárnu, největší v Evropě. Po vyprázdnění nádrže byly vyvrtány vrty, které měly zajistit vodu, ale ty nebyly dostatečné mohutné.
Mluvčí Mezinárodní agentury pro atomovou energii agentuře Reuters sdělil, že spotřeba vody by se zvýšila „o několik řádů“, pokud by se všechny reaktory obnovily v provozu.
Paks, Cernavoda a Záporožská jaderná elektrárna nejsou identické případy. Maďarsko a Rumunsko ztratily svou chladicí kapacitu kvůli suchu, které vedlo k nízké hladině vody v Dunaji, zatímco Záporožská jaderná elektrárna ztratila svůj hlavní zdroj energie kvůli zničení přehrady během vojenských operací.
Dohromady však tyto případy ukazují, jak se i zdánlivě silná infrastruktura, ať už se nachází kdekoli, spoléhá na méně zřejmý předpoklad: že v případě potřeby zůstane k dispozici obrovské množství vody.
Riziko pro Rusko
Rusko čelí vlastním klimatickým rizikům. V roce 2025 sucho a mráz v Rostovské oblasti vedly ke ztrátě nebo poškození přibližně milionu hektarů plodin a škody byly tak závažné, že Moskva byla nucena vyhlásit federální zemědělskou nouzovou situaci.
I proto je Tichonovův článek pro TASS tak odhalující. Netvrdí, že Rusko ovládá počasí, ale přímo varuje, že extrémní klimatické podmínky ohrožují i ruské zemědělství. Argumentuje tím, že Moskva se musí naučit lépe zvládat škody než její soupeři, a tím získat obchodní a politickou výhodu.
Letní události na Dunaji ukazují nikoli to, že Ukrajina nemá alternativy, ale že tyto alternativy jsou ohroženy dvěma hrozbami zároveň.
Rusko se už léta snaží degradovat odolnost Ukrajiny. Teplejší, sušší a k požárům náchylnější Evropa by ji mohla ještě více snížit. Putin sice tyto síly nemůže ovládat, ale stále z nich může profitovat.
*******
No tak to vidíte – ten zatracenej Putler má spojence. Hned dva najednou – vedra a sucho! Ti neberou ohled na naše pravidla, nedotknutelné evropské hodnoty, transatlantickou či jinou solidaritu, naše oprávněné zájmy a nároky na statečnou a demokracii bránící Ukrajinu, ale jdou v konečných důsledcích na ruku Putlerovi. Ničí vytvořená náhradní řešení a úmysly. Dokonalé spiknutí a zločin!
Newsweek nejde tak daleko, aby Rusko a Putlera osobně podezíral, že snad to vedro a sucho nějak manažuje, ale jednoznačně konstatuje, že jej zneužívá. Jako kdyby kolektivní Západ proti Rusku za těch 4,5 roku nepoužil úplně všechno, co by mohlo uškodit a leckdy bez ohledu na škody, které to způsobilo jemu samému.
Ale zpět k titulku, který jsem použil!
Ten zatracenej Putler má ale kliku – v Bruselu to nestihli, i když se tak snažili!
Ano, zatracenej Putler má kliku, že v Bruseli, přes veškerou snahu to nestihli!!!
Co nestihli? No přece dokončit a zrealizovat Green deal v celém rozsahu: A tím zachránit klima na planetě. Kdyby jim , těm bruselským hlavám pořád někdo neházel klacky pod nohy, kdyby Putlerova dezinformační propaganda a celé legie proputlerovských trolů nemařily posvátné úsilí všech Leyenových, Jourových Kallasových, Timmermansů a všech dalších, tak by Putler dostal velkého smolíka! Je přece jasné, že naplnění bruselských ambiciozních cílů, snížení evropských emisí z 8% planetárního celku na plánovaných budoucích asi 6%, by mu jistě zatnulo tipec! Žádná tropická vedra by se nekonala, tím by nenastalo to tragické sucho, Dunaj, Rýn, Loira a dokonce i Vltava by se jistě skoro vylévaly z břehů a na Putlera bychom mohli vypláznout jazyk a udělat dlouhý nos.
Takhle ten zmetek všech zmetků drží naši krásnou Evropu pod krkem a dokonce přemýšlí, jak využít našich obtíží!!!
Brusel se tak snažil!!! Scházelo málo a dokázal to. Ale ten zatracenej Putler má prostě kliku. Jak od blázince!
A k tomu ještě ty požáry… Kladu si otázku – jak to, že zatím nikdo neřeší ruskou stopu?
Ale buď jak buď, s tím Ruskem a počasím je to stejně historicky nějaké divné. Neporazitelného Bonyho a jeho Grande Armee, stejně jako Neporazitelného Adolfa a jeho Wehrmacht porazil generál Mráz. A teď Rusko povolalo nejspíš do služby ještě generála Hice! A letadla Suchoj ukazují zcela přesvědčivě, že to sucho, co nás všechny trápí, bylo dlouhodobě připravováno a jde o produkt té Putlerovy hybridní války!!!
Jen mne mate, že na takovýhle nad slunce jasnější závěr musím přijít já a nikoli Šafr z Fora 24, Řezníček z ČT, Valášek nebo Kroupa ze Seznamu, Kundra z Respektu, Mitrofanov z Novinek, Honzejk z Hospodářek, atd. atd. Něco je špatně! A samozřejmě že Pávek zaspal. Na agenta trestuhodně. Mynář by měl sofort svolat další toaLetnou, aby spící potenciál IQ 107 rychle probral k životu. Aby se přestal flákat po festících nebo s foťákem a věnoval se opravdu důležitým věcem!
Generál Hic a Suchoje řádí! Scházelo málo a Brusel by to byl Putlerovi zatrhnul…
KOSA NOSTRA
Jděte do prdele i s Putlerem! Který ocas to vymyslel?