PZ
Od konce srpna 2025 se dramaticky zvýšil odchod mladých mužů ve věku 18 – 22 let z Ukrajiny do sousedních zemí jako Polsko a Německo. Hrozí přetížení kapacit a nerovnováha v integraci nově příchozích do zemí EU.
Migrace z Ukrajiny, která začala jako masivní vlna ukrajinských uprchlíků po únorovém útoku ruských vojsk, vstupuje do nové fáze. Podle údajů polských pohraničníků od konce srpna překročilo hranici s Polskem téměř 99 000 mužů ve věku 18 – 22 let. Zároveň německé ministerstvo vnitra informovalo, že žádosti o ochranu této věkové skupiny vzrostly ze stovek týdně na přibližně 1000 týdně.Přechod této věkové skupiny souvisí s úpravou ukrajinských pravidel. Od 26. srpna 2025 vláda v Kyjevě umožnila mladým mužům cestovat do zahraničí, a tím otevřela cestu za vzděláním, podle oficiálního zdůvodnění, informoval deník Le Monde. Tento krok přichází poté, co do této změny platil za zákonitost režim, kdy muži ve věku 18 – 60 let nesměli za hranice vycestovat.
Na jedné straně jde o vysoce chvályhodný krok z humanitárního hlediska. Ti, kdo běží před válkou, mají právo na bezpečí a možnost vybudovat lepší život. Evropská unie již dříve přijala konkrétní opatření, která uprchlíkům z Ukrajiny umožňují přístup k ochraně. Avšak na straně druhé tento děj vyvolává vážné otázky: jaký dopad bude mít odchod právě mladých mužů z Ukrajiny na její schopnost vést obranu? A jak jsou na takovou vlnu připraveny hostitelské státy?
V Polsku pohraničníci konstatují, že „je to hlavní cesta pro útěk ze země“. V Německu se premiérově hovoří o týdenních počtech až 1 796 osob ve věku 18 – 22 let, což je podle tamních statistik výrazný nárůst oproti situaci před vstupem změny v platnost.
Druhým problémem je otázka legitimity a rovnováhy. Pokud část mladých mužů v obranných věkových kategoriích opouští zemi, která čelí invazi a mobilizaci, jaká zpráva to vysílá? Analytici varují, že změna umožňující vycestovat znamená oslabení náboru do ozbrojených sil Ukrajiny, která už dříve snížila věk branné povinnosti z 27 na 25 let. Kromě toho se objevují i hlasité politické reakce v zemích EU. Jeden německý zákonodárce uvedl: „Nemáme zájem na tom, aby mladí ukrajinští muži trávili čas v Německu místo toho, aby bránili svou zemi.“
Třetím momentem je tlak na hostitelské společnosti. Zatímco dříve bylo přijímání uprchlíků v nízkých počtech, nyní se jejich počet významně navyšuje. V Polsku i v Německu roste nespokojenost, že mladí muži jdou především za možností života v zahraničí, zatímco se doma vede válka. To vytváří napětí mezi solidaritou a vnímáním spravedlnosti.
Závazek přijímat osoby v potřebě je neoddiskutovatelný z etického hlediska. Ale bez robustní strategie, která bere v potaz schopnost integrace, zaměření na vzdělávání, práci, dostupnost služeb a bez férového rozložení břemene mezi státy, hrozí, že solidarita bude vytlačena provozními limity. Jak státu, tak společnosti.
Česká republika se stále nachází mezi státy EU s nejvyšším počtem osob požívajících dočasnou ochranu na obyvatele. Řízení této situace je podle ministerstva vnitra zatíženo silným tlakem na národní veřejné služby. Výzvy spočívají v dalším příjmu nových uprchlíků, zajištění jejich řádné integrace a sledování dopadu na sociální a pracovní systémy. Přitom je nutné zvažovat i perspektivu návratu a ukrajinského pohledu na situaci, která získává nový rozměr odchodem mladých mužů v militárně rizikové věkové skupině.
V souhrnu lze říci, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny zůstává humánní povinností, ale vstupuje dnes do nové fáze, kdy hospodářské, demografické a obrané dopady nelze ignorovat. Evropu čeká období, kdy bude muset vyvažovat otevřenost se schopností absorbovat změny. A Česko bude muset definovat, jakou roli v ním zaujme.
(9 votes, average: 4,22 out of 5)
Loading... 
Jenomže problém je, že tady se nepřijímají váleční uprchlíci, ale ekonomičtí migranti. Již před válkou Ruska s Ukrajinou zněly u nás hlasy podnikatelů, že každoročně budeme potřebovat cca 40 tisíc Ukrajinců, aby mohly fungovat montovny atd. A válka to vyřešila… Otázka však je, proč Ukrajin a dále bojuje, když povážlivě klesá počet Ukrajinců ochotných bojovat 🙁 Takže za mne: Až válka skončí, všechny Ukrajince vč. žen s dětmi odeslat zpátky na Ukrajinu. Budeme potřebovat síly pro naše lidi, abychom se vyrovnali např. s nástupem fenoménu AI, který zasáhne všechna pracovní místa od manuálních po ta intelektuální… Takže Ukrajince a další cizince nebrat!!! Nebudeme mít práci pro svoje lidi!
Zelenský si může ze země vypouštět koho chce, ale je to vždy na nás, jestli sem ten humus pustíme. Bohoužel jsme ho pustili. Ukrajině nezačaly problémy vjezdem prvního ruského tanku na jejich území. Ukrajině začaly problémy ve chvíli, kdy se oddělila od SSSR. Bez dluhů, s průmyslem, zemědělstvím, tranzitními poplatky a…… totální korupcí, která se jen zhoršovala. I lidí HIV pozitivních by se našlo víc jen ve vybraných afrických zemích. Ukrajinci nemají na to mít vlastní zem. Vše zničili ještě před SVO. Mají to v hlavách a ty hlavy nám teď běhají po naší zemi. Co dělali doma, budou dělat i tady. Zničili a zradili svou zem, jaký asi budou mít vstah k té naší?????