To jsou naše děti … tohle jsme posrali!




Sdílet článek:

D. D. KRAJČA

To jsou naše děti. Takhle jsme je vychovali, takovou společnost jsme jim připravili a přesně tohle jsme dovolili vyrůst přímo před našima očima, v našich rodinách, školách i veřejném prostoru. Není příjemné si to přiznat, ale část nastupující generace už nepovažuje člověka s jiným názorem za člověka, se kterým je možné nesouhlasit. Vidí v něm nepřítele, odpad a ztělesnění zla, kterému není třeba naslouchat a vůči němuž není nutné zachovávat ani obyčejnou lidskou slušnost.


Mladý člověk veřejně napíše, že každý, koho označí slovem „dezolát“, ho chce okrást a zabít, před jeho očima znásilnit a zavraždit jeho děti, a pokud to nechce udělat vlastníma rukama, přeje si, aby to za něj vykonal někdo jiný. Potom statisíce lidí jednou větou prohlásí za ztělesněné zlo, za nepřátele, s nimiž není možné mít jakýkoliv soucit. Pod takovým textem se okamžitě rozsvítí desítky a stovky souhlasných palců a připojí se lidé, kteří už otevřeně doporučují, aby v těch druhých byl vyvoláván stud a aby zalezli zpátky do děr. Tohle už není vyhraněný názor ani rozhořčená reakce. Tohle je otevřená dehumanizace člověka, který si dovolil myslet něco jiného.

A právě tady končí veškeré výmluvy. Nemá smysl mi psát, že právě vaše děti jsou hodné, slušné a dobře vychované, protože nejde o obžalobu každého jednotlivého dítěte. Jde o obžalobu společnosti, kterou jsme společně vytvořili a ve které naše děti vyrůstaly. Chodily do stejných škol, sledovaly stejné sociální sítě, poslouchaly stejné politiky, novináře a samozvané strážce jediné správné pravdy. Především však pozorovaly nás dospělé, jak jsme si zvykli druhé ponižovat, nálepkovat, zesměšňovat a nenávidět. Naučili jsme je, že člověka není třeba porazit argumentem, když ho lze jednoduše označit za špínu.

Ukázali jsme jim, že nenávist přestává být nenávistí, pokud je namířena proti člověku, kterého jsme předem zařadili na seznam těch špatných.
Stejně prázdně působí věty, že tohle není můj premiér, můj prezident ani moje vláda, protože jsem je nevolil. Jsou naši, stejně jako jsou naše děti a celá společnost, která je vytvořila. Demokracie neznamená, že se od společného výsledku odhlásíme pokaždé, když se nám nelíbí. Znamená také nést odpovědnost za prostředí, které jsme svou lhostejností, zbabělostí nebo pohodlným mlčením pomáhali budovat. Nikdo z nás si nemůže umýt ruce jen proto, že osobně hodil jinou obálku ve volební místnosti, nebo že právě jeho vlastní dítě podobné věty veřejně nepíše.

Nejděsivější není samotná existence takové nenávisti. Ta mezi lidmi byla vždycky. Děsivé je, že se za ni už téměř nikdo nestydí. Vystavuje se na odiv, sbírá souhlasné reakce, vydává se za morální postoj a převléká se za obranu demokracie, lidskosti nebo správných hodnot. Člověk může veřejně odebrat lidskou důstojnost obrovské skupině lidí, připsat jí touhu vraždit a znásilňovat děti, odmítnout vůči ní jakýkoliv soucit a ještě získat pocit, že právě on stojí na straně dobra. To už není obyčejné selhání jednotlivce. To je obraz nemocné společnosti, která si vlastní nenávist natřela na bílo a začala ji vydávat za ctnost.

Teprve nyní začneme skutečně sklízet, co jsme zaseli. Nebude to sklizeň rozumu, úcty ani schopnosti spolu mluvit. Bude to sklizeň jedu, který neotráví pouze ty, proti nimž je dnes namířen, ale nakonec i ty, kteří ho s takovým nadšením rozlévají. Společnost, která naučí své děti, že odpůrce není člověk, totiž nevychovává obránce demokracie. Vychovává fanatiky, kteří pouze čekají, až jim někdo ukáže dalšího nepřítele.

Než tedy začneme ukazovat prstem na mladé a pohoršovat se nad tím, co z nich vyrostlo, měli bychom se nejprve podívat do zrcadla. Viník nebude stát někde daleko, nebude se skrývat v cizí rodině, jiné škole ani na druhé straně politického příkopu. Uvidíme v něm sami sebe, svoje mlčení, svoje pohodlí, svoji nenávist i okamžiky, kdy jsme podobné jednání omlouvali jen proto, že bylo namířeno proti lidem, které sami nemáme rádi. Já už jsem se do toho zrcadla podíval a nebyl to hezký pohled. Právě proto si dokážu bez výmluv přiznat to, co bychom si měli přiznat všichni. Tohle jsme společně posrali.

 

Daniel Danndys Krajča, FB

(22 votes, average: 5,00 out of 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

5 Comments

  1. Neco na tom je, problem neni ani tak v lidech, ale ve spolecenskem zrizeni, v rezimu. Ten tu spolecnost prostrednictvim politickeho systemu, masmedii, svymi hodnotami vychovava, dava zelenou urcitemu chovani nebo taky stopku. Tento system je takovy jaky je, tedy zvraceny, nepratelsky a totalitni. Jak to cele dopadne, rad bych vedel, ale kristalovou kulicku nemam. 😂😂😂

  2. Co na to říct? Tyhle příspěvky na sociálních sítích jsou jen malým kolečkem politického boje. Mladí lidé jsou velmi snadno manipulovatelní a tak se toho hojně využívá. Začalo to paradoxně sametovou revolucí, kterou svým pochodem veřejně odstartovali mladí lidé. Dodnes vzpomínám, jak pár let po revoluci potřebovali v Českých Budějovicích odstranit demokraticky zvolenou komunistickou zastupitelku a koho k tomu využili? Školáky. S příchodem sociálních sítí se potom tato praxe znásobila. Ale pořád je to stejná praxe….

  3. Není to tak úplně fér, Ruščák je extrémní případ. Jeho výkřiky sbírám už roky, je to šílenec s fašistickými sklony, zbabělec a pokrytec nejvyšší úrovně. Jeho extempore mu vynesly mnoho nepřátel, pravidelně předvádí neskutečné věci:
    – několik dní jel kampaň, kdy tvrdil že povinností každého Čecha je jít bojovat na proti Rusku, když dojde k válce (to jako ven z Česka), aby vzápětí vyhlásil že on by samozřejmě nešel, protože by tam nebyl nic platný, a protože má rodinu tak by se v případě napadení země okamžitě sbalil a utekl
    – v reakci na oznámení protestů konzervativních studentů na Karlově univerzitě proti progresivním akcím, požadoval aby tito byli násilím vytaženi před univerzitu, tam je zmlátili těžkooděnci do bezvědomí, a aby byli dlouhodbě uvězněni – to mu vyneslo od mnoha jeho podporovatelů označení fašista
    – jedním z jeho nejpůsobivějších výroků je „liberální demokrat má povinnost jakýmkoliv způsobem se ujmout moci, i proti vůli naprosté většiny obyvatelstva, a toto obyvatelstvo následně převychovat“
    – pokud chcete aby si vás přidal o přátel, musíte mu písemně potvrdit, že uznáváte nadřazenost liberální demokracie nad všemi ostatními systémy zřízení státu
    – nedávno se pokoušel (jako tradiční nositel pánských sukní) nechat si ušít sukni v dámském krejčovství, a když mu krejčová odmítla vyhovět, celou věc zmedializoval a přinutil ji práci udělat

    Jde o mimořádně pokřivenou manipulativní osobu, která i na sociálních sítích pravidelně dostává bany za výzvy k násilí, a nevhodné příspěvky porušující pravidla. Opravdu naprostá většina nové generace, ať je jakkoliv postižená modernitou, není takhle vyšinutá.

  4. Nejlíp tu výchovu ve stylu- My víme soudruhu co je pro tebe nejlepší měla sekta KSČ v ČSSR rudych Khmérů, která tak vychovala pionýry, svazáky a kandidáty KSČ láskou k západu, že fýrer č.2 z RF jen vrní blahem, jací mu vyrostli do důchodového věku pomocníčci té správné nenávisti. Ale k jaké? To neví ani oni sami spolu s Banderou č.2 z RF. Prostě je tak vychovali nenávistí k třídnímu nepříteli tak, jak vychovává nacionalistický blázen Bandera č.2 ty svoje současné pionýry v RF a Hamás ty svoje na druhém konci světa a vidí toho nepřítele za každým plotem který není jejich. Inu co se v mládí naučíš….

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*