Tragédie černošského akademika: Podvodník, ze kterého udělali symbol

Jason Arday se v roce 2023 stal ve 37 letech nejmladším černošským profesorem. Jako profesor sociologie se zabýval hlavně rasismem v britském školství a kritickou rasovou teorií. Koncem července se ale v médiích začala šířit četná obvinění z plagiátorství.

První obvinění z plagiátorství měl v červenci zveřejnit filozof z Univerzity v Ghentu Nathan Cofnas, který na platformě Substack uvedl, že software na odhalování plagiátů nalezl v Ardayově práci problematické pasáže. I deník The Telegraph následně informoval o tom, že analýza odhalila více než 100 pasáží v jeho disertační práci, se podobá jiné práci, které byla publikovaná o šest let dříve.

Po svém jmenování profesorem se přitom Jason Arday stal akademickou superstar. Vystupoval v médiích, získal několik čestných doktorátů a Cambridge ho prezentovala jako důkaz, že její politika diverzity, rovnosti a inkluze (Diversity, Equity and Inclusion, DEI) funguje.

Cambridge ho při vypuknutí skandálu ohledně údajného plagiátorství nejdřív hájila jako oběť rasismu, následně nicméně začala prověřovat jeho práci, kvalifikaci i to, jak se na univerzitu vůbec dostal. Arday nakonec sám na začátku srpna rezignoval, ale trval na tom, že neudělal nic špatně.

„Ačkoli je kritika nevyhnutelnou součástí akademického života, to, co jsem zažil, daleko přesáhlo rámec odborných neshod,“ uvedl Arday 5. srpna ve svém rezignačním dopise. „Neustálá obvinění, spekulace a veřejné komentáře mě i mé blízké velmi těžce zasáhly.“

Jason Arday se narodil rodičům původem z Ghany a vyrůstal v Londýně. V roce 2015 získal doktorát na Liverpool John Moores University a profesorem se stal ve svých 37 letech a na Cambridgeské univerzitě byl jedním z šesti černošských profesorů.

Začátkem srpna deník The Guardian upozornil na řadu nesrovnalostí v jeho životním příběhu. V připravované autobiografii o sobě Arday například uváděl, že do že do 11 let nemluvil, do 18 let neuměl číst ani psát, za šest dní uběhl 600 mil a díky 30 maratonům během 35 dní pomohl vybrat přes pět milionů liber na charitu.

V minulosti měl za účelem posílení své akademické kariéry šířit i zcela zjevné nesmysly, třeba svůj podíl na vzniku britského dokumentárního seriálu, který vznikl ještě předtím, než se v roce 1985 Arday narodil.

Otázky vyvolalo i jeho tvrzení, že mu měl na pracovišti vyhrožovat ozbrojený maskovaný muž. Jeho přítomnost ale bezpečnostní kamery ani další zaměstnanci nepotvrdili. Na dotazy ohledně nedostatku důkazů Arday reagoval slovy, že předpokládal, že mu novinář uvěří. „Upřímně řečeno, myslel jsem si, že mi prostě uvěříte. Proč bych lhal?“ nechápal Arday, cituje server Euronews.

V minulosti se o problematické aspekty jeho životního příběhu měl zajímat jeden britský novinář, který ale svou investigativu ukončil po telefonátu od policie, která mu vyhrožovala stíháním za akademikovo obtěžování.

V rozhovoru pro deník The Times Arday dále popíral, že by měl lhát. „Mluvíme tu o akademickém prostředí. Nikoho jsem nezavraždil. Myslím si, že krutost, kterou jsem zažil, a to, jak mě vykreslují jako lháře a snílka, je naprosto nepřijatelné,“ hájil se Jason Arday.

Dne 14. srpna ovšem média informovala o jeho smrti. Bývalý profesor byl nalezen mrtvý ve svém bytě v londýnské čtvrti Battersea, informovala stanice BBC. Policie jeho smrt označila za nečekanou, ale ne podezřelou.

„Kampaň založená na dezinformacích byla pro Jasona, který byl laskavým člověkem a vždy se snažil vidět v každém to nejlepší, příliš velkou zátěží,“ vyjádřila se k Ardayově smrti jeho rodina.

V Londýně se na podporu a k uctění Ardaye sešlo několik celkem početných shromáždění.

Několik organizací požadovalo vyšetřování těch, kteří o jeho případu psali, neboť jejich novinářská aktivita prý překročila opodstatněný novinářský zájem.

Další vývoj kauzy nejmladšího černošského profesora z Cambridge na sebe nenechal dlouho čekat. Filozof Nathan Cofnas z Univerzity v Ghentu, který jako první upozornil na možné plagiátorství v Ardayově disertační práci, v pátek na X oznámil, že ho univerzita suspendovala a téměř jistě ho propustí. Rozhodnutí sám připisuje bývalé předsedkyni strany Zelených, Petře De Sutterové.

„Univerzita v Gentu mě právě suspendovala. Je téměř jisté, že mě propustí. Rozhodnutí vydala rektorka Petra De Sutterová, bývalá předsedkyně Strany zelených,“ uvedl Nathan Cofnas.

Petra de Sutterová je na Univerzitě v Ghentu rektorkou od října 2025. Narodila se jako muž a je transgender ženou. Svůj PhD titul v oboru biomedicínských věd získala na Univerzitě v Ghentu v roce 1991; specializuje se na porodnictví a gynekologii se zaměřením na reprodukční medicínu. Kromě své vědecké práce se angažuje i v oblasti etiky a politiky. Byla belgickou senátorkou, europoslankyní a v letech 2020–2025 místopředsedkyní belgické vlády.

Podle sociologa a ředitele Jungmannovy národní akademie Petra Hampla je příběh zemřelého akademika tragickým důsledkem dnešní rozdělené společnosti.

„O pár dekád dřív by byl Jason Arday jen obyčejným podvodníčkem, jeho příběh úsměvný, možná by si něco odseděl, ale nakonec by se přes to všichni přenesli. Jenže my už v takové době nežijeme. Pan Arday se stal pro obě strany konfliktu symbolem,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz.

Hampl připomíná, že po provalení jeho kauzy konzervativní tisk skutečně o bizarním akademickém příběhu referoval masivně.

„Jenom samotný Daily Telegraph o něm publikoval 12 článků a jiné noviny nezůstávaly pozadu. Alternativní servery o něm publikovaly tisíce textů. O leckteré válce toho nevíme tolik. A o něco později vystartoval liberální tisk na jeho obranu stejně masivním způsobem – jako by šlo o skvělého člověka lynčovaného primitivními rasisty,“ vysvětluje Petr Hampl.

Povšiml si, že každý z textů, které jej hájily, musel v nějaké části připustit, že Arday skutečně byl podvodník.

„Vlastně není divu, že to psychicky nezvládl. Škoda. Kdyby se ostuda přehnala, mohl z něj být dobrý učitel na základní škole v nějaké migrantské čtvrti. A dvojnásobná škoda je, že se z takových příběhů nedokážeme poučit, uzavírá pro ParlamentníListy.cz Petr Hampl.