Trans-gender trend ještě bohužel není mrtvý

LAUREN SMITH

Po opětovném zvolení Donalda Trumpa a při posilování vlivu pravicových stran v Evropě se může zdát, že módní trendy mezi mladistvými, jako transgenderismus, jsou nyní definitivně minulostí. Bohužel to není tak úplně pravda. Společenská ideologická nákaza stále žene mladé lidi na cestu zdravotního mrzačení.

Nová studie Williamsova institutu zjistila, že zatímco 1 % americké populace starší 13 let se identifikuje jako trans, u teenagerů je tento podíl mnohem vyšší: až 3,3 % dětí ve věku 13 až 17 let se zjevně identifikuje jako trans. Pokud jsou tyto údaje přesné, znamená to, že v USA žije 2,8 milionu transgender osob, z toho 2,1 milionu dospělých a 724 000 trans dětí.

Toto číslo naznačuje, že počet trans lidí nadále roste. V roce 2022 zde bylo 1,6 milionu trans Američanů, včetně 1,4 % třináctiletých až sedmnáctiletých. To znamená, že za poslední tři roky se podíl dětí identifikujících se jako trans více než zdvojnásobil.

Odkud se na Zemi vzalo tolik dalších trans dětí? Williams Institute uvádí, že došlo k významnému „zkvalitnění“ způsobu sběru těchto údajů, a proto je obtížné provádět přímá srovnání v čase. Objev 424 000 dalších trans dětí se však jeví jako pozoruhodný. A z údajů z jiných zemí – například z dnes již neexistující kliniky pro mládež s poruchami genderové identity Tavistock ve Velké Británii – víme, že v posledních několika letech skutečně došlo k masivnímu nárůstu počtu mladých lidí, kteří se identifikují jako transgender.

V roce 2009 obdržela NHS Gender Identity Development Service, tedy specializovaná ambulantní klinika pro děti a mladistvé pro podporu gender identity v rámci britské národní zdravotní služby (NHS), pouze 50 doporučení pro dětí, z nichž většinu tvořili chlapci. V roce 2016 to bylo téměř 2 000, z nichž většinu tvořily dívky. V letech 2021/22 bylo doporučení více než 5 000, z toho 3 586 konkrétně na klinice Tavistock. Téměř 2 000 pacientů bylo biologickými ženami.

Mějme na paměti, že tento počet zahrnuje pouze děti, které byly skutečně doporučeny k léčbě nebo terapii, a že počet těch, kteří se pouze identifikují jako transgender a nežádají operační zákrok, může být pravděpodobně mnohem vyšší.

V USA nemáme srovnatelné rozdělení podle pohlaví, ale údaje z některých klinik ukazují, že většina trans mládeže, která vyhledává léčbu, jsou ženy od narození. Tento trend je zaznamenán i jinde, například ve Švédsku, Nizozemsku a Španělsku.

Pro jasnost je důležité zopakovat, že transgender děti ve skutečnosti neexistují. Děti nemohou souhlasit s operacemi, které jim zničí život, a s experimentálními, rizikovými terapiemi, označovanými jako „péče potvrzující genderovou identitu“. Trans děti jsou výhradně produktem dospělých v jejich okolí – a v mnoha případech i jejich vrstevníků.

Skutečnost, že transgender trend je tak rozšířený právě mezi mladými dívkami, vedla některé k domněnce, že se jedná o druh sociální nákazy nebo „rychle se rozvíjející genderovou dysforii“.

Rodiče mladých dívek popisují, jak jejich děti – často již trpící jinými poruchami, jako je deprese, úzkost, poruchy příjmu potravy nebo autismus – se prakticky přes noc rozhodnou, že se již necítí dobře ve svém těle a chtějí podstoupit změnu pohlaví. Děti, které hledají přijetí a smysl života, nakonec skončí v komunitách, zejména online, kde být „queer“ není jen normou, ale také znakem sounáležitosti.

Trans lobby samozřejmě tuto domněnku okamžitě odmítá a označuje ji za transfobní a protivědeckou. Dr. Andrew Flores z Williams Institute řekl deníku Guardian, že prevalence trans identit mezi mladými lidmi není výsledkem tlaku vrstevníků, ale spíše ukazuje, že „nárůst je důsledkem toho, že lidé se nyní konečně nacházejí v prostředí, které jim umožňuje plně vyjádřit, kým jsou“.

Podobně trans a LGBT aktivisté obecně argumentují, že za obrovský nárůst „queer“ mládeže je částečně zodpovědná změna jazyka a vynález nových slov k popisu identit. Starší LGB lidé se mnohem častěji identifikují jako gayové nebo lesby, zatímco označení jako pansexuální a bisexuální jsou častější mezi mladými lidmi. Stejný trend je patrný i u genderu – identifikace jako muž nebo žena je normou mezi staršími trans lidmi, zatímco mladší trans lidé se častěji identifikují jako „nebinární“ nebo „genderově fluidní“.

Není pravděpodobně náhoda, že termíny, které se stávají stále populárnějšími – pansexuální, nebinární, genderfluidní atd. – jsou také ty, které lidem umožňují volit si, zda se budou nebo nebudou otevřeně hlásit ke své „queerovosti“. Identifikace jako pansexuální ve skutečnosti nevyžaduje, abyste měli vztah s osobami stejného pohlaví. Stejně tak jen velmi málo „nebinárních“ lidí podstoupí lékařskou nebo chirurgickou změnu pohlaví. Podstatou těchto identit je, že jsou fluidní a lze si je „nasadit“ a „sundat“ podle libovůle jednotlivce. To je zejména pro teenagery, kteří experimentují s tím, kým vlastně jsou, neuvěřitelně atraktivní. Také jim to umožňuje účastnit se populárního trendu LGBTQIA+ a podobných hnutí relativně nezávazným způsobem.

Pokud je důvodem masivního nárůstu počtu dětí zpochybňujících svou genderovou identitu jemnější jazyk a tolerantnější prostředí, proč jsou dívky v převaze? Podobný jev jsme již u dospívajících dívek v minulosti zaznamenali. Než se módním trendem stala transsexualita, docházelo k mnohem častějším „sociálním nákazám“.

Výzkum z Finska například prokázal sdílení psychických poruch v rámci sociálních sítí mezi vrstevníky, zejména pokud jde o poruchy nálady, úzkostné poruchy a poruchy příjmu potravy. Není tedy překvapivé, že dívka, jejíž kamarádka si neustále stěžuje na svůj vzhled, bude pravděpodobně také ke svému tělu kritičtější. Stejně tak, pokud teenagerka pravidelně vyjadřuje touhu odříznout si prsa a brát léky na zastavení puberty, je pravděpodobné, že to podnítí podobné negativní pocity u jejích blízkých přítelkyň.

Obzvláště bizarní příklad jsme viděli v roce 2021, kdy lékaři po celém světě zaznamenali náhlý nárůst počtu dospívajících dívek, u kterých se z ničeho nic objevily příznaky podobné Tourettovu syndromu. Dívky v USA, Kanadě, Německu a jinde hlásily mimovolní tiky, záškuby, pískání či nutkavé vykřikování náhodných a někdy obscénních frází, přestože nikdy předtím nevykazovaly příznaky Tourettova syndromu – neurologického onemocnění, které se obvykle vyvíjí již v raném dětství. Ukázalo se, že většina dívek byla častými uživatelkami TikToku, kde byly vystaveny vlivu influencerů, kteří sami byli postiženi Tourettovým syndromem a projevy této poruchy dokumentovali ve svých videích.

Vliv influencerů na sociálních médiích nepochybně přispívá k popularitě trans identit mezi mladými lidmi, což bylo potvrzeno v roce 2024 tzv. „Zprávou Dr. Cassové“, zpracovanou pro NHS.

Je samozřejmě normální, že mnozí teenageři – zejména dívky – se v pubertě cítí nepohodlně či zmateně ohledně svého těla, identity a vlastních pocitů. Místo chápavého přijetí a ujištění, že toto hledání a rozpaky jsou součástí zdravého dospíváním která časem pomine, nabízejí trans-aktivisté jediné řešení: změnu identity, která může vést k trvalému zmrzačení těla i duše.

Ať už je původ transgenderových trendů jakýkoli, je zásadní, aby kritikové trans-genderově ideologie po celém světě pokračovali v zápase za to, aby děti byly od tohoto nebezpečného experimentování drženy co nejdál.

President Trump udělal v USA dobrý začátek, když zrušil federální financování klinik, které se pokoušejí o změnu pohlaví nezletilých, a významného pokroku dosáhlo také Spojené království, které zakázalo dětem podávání pubertálních blokátorů mimo lékařské studie.

Ale stále je před námi ještě mnoho práce. Žádné dítě by nemělo být povzbuzováno k pohrdání vlastním tělem. Žádný lékař při smyslech by nepředepsal Ozempic anorektické teenagerce nebo nedal dívce se sebevražednými myšlenkami nabitou zbraň. Proč je tedy v tolika zemích stále přijatelné uříznout mladé dívce prsa, protože se cítí nepohodlně? Nebo zabránit přirozenému a nezbytnému průběhu puberty jen proto, že dívka v předpubertálním věku raději leze po stromech, než si hraje s panenkami?

Je děsivé, když děti nenacházejí podporu a přijetí právě u těch dospělých, kteří by je měli chránit, jako jsou učitelé, lékaři, terapeuti a především vlastní rodiče. Toto šílené experimentování na dětech musí definitivně skončit.

The European Conservative