Tři pohledy do hlubin progresivní duše

V uplynulých měsících publikovaly New York Times tři články, které nechávají nahlédnout do nitra progresivní duše. Odkaz na zdroj informací na konci článku, hlas lidu je hodně volný souhrn názorů z alternativních médií.

Pohled první: Všechno zničit bez náhrady

Článek New York Times z konce července má titulek „Proč je pravice posedlá štíhlostí”. Autorkami článku jsou dvě novinářky NYT, které diskutují o „pravicové úchylce”.

Autorky jsou hluboce znepokojeny tím, že velké množství žen by chtělo být štíhlejšími. Přestože uznávají, že se jedná o fenomén, který je lidem vlastní v různých kulturách už od nepaměti, dospívají k závěru, že se v současnosti jedná o symbol pravicového útlaku. Viníků je řada. Může to být křesťanství s jeho mučednictvím, patriarchát, který lidem vnucuje tradiční genderové role, nebo univerzální argument o rasismu: „Zdraví bylo vždy v spojováno se štíhlostí, a to je bílá záležitost.”

Touha být štíhlý je politický problém, protože obezita je nyní „liberální hodnotou”. Konzervativní osobnosti propagují „méně antidepresiv a více proteinů” a „méně „feminismu a více ženskosti”. Na druhé straně stojí liberálové, kteří „jsou aktivisty na TikToku s pěti odstíny autismu a návaly úzkosti”.

V závěru článku jedna z autorek píše: „Mít jasnou představu o životě je lákavé, protože když levice ani neví, jak životní vize vypadá, je pro lidi těžké se k ní upnout. Konzervativci mají navrch ve svém poselství, co dělat, jak žít a jak vypadat.” A následně zalituje: „Někdy jsem závistivá, chtěla bych věřit v něco, co mi řekne, jak mám žít svůj život.”

Hlas lidu

Článek demonstruje největší problém progresivismu. Poté, co progresivní síly odhodily a zesměšnily všechny tradiční hodnoty ve jménu flexibilní definice reality, zjišťují, že neví, jak vlastně žít. Jejich programy zdecimovaly rodinu, zrušily pohlaví a nutí lidi, aby popírali biologickou realitu. Tradiční hodnoty, které se ve společnosti formovaly po staletí, nahradila totální prázdnota.

Jejich hodnotou je „žij, jak chceš, a dělej si, co chceš” a jediným řešením jejich problémů jsou antidepresiva. Jejich ideologie zná jen destrukci, v jejíž následné prázdnotě je jedinec odsouzen k tomu, aby si sám definoval životní vizi.

Progresivní flexibilní motto „dělej si, co chceš” je velký problém, protože málokdo si dokáže vytvořit jen tak bez zkušeností trvale životaschopnou vizi na první pokus.

Francouzská odbočka

Destrukce všeho funkčního není nic nového. Historie nabízí dokonalou případovou studii z francouzské revoluce, která rozbila na padrť staré pořádky, tisíce lidí popravila a chystala se zavést nový a lepší svět. Ve své posedlosti odhodit vše staré a zastaralé dokonce francouzští revolucionáři zrušili tradiční kalendář. Podle jejich nového kalendáře měl rok 12 měsíců po třiceti dnech s pěti dny na konci roku, aby to vyšlo. Každý měsíc měl tři týdny po deseti dnech, den měl deset hodin a hodina sto minut. Měsíce se jmenovaly příhodně, například déšť, sklizeň nebo námraza. Po 13 letech revoluční kalendář zrušil Napoleon Bonaparte.

Zakladatel konzervativního hnutí Edmund Burke správně předpověděl potoky krve na konci francouzské revoluce a nazval revolucionáře nezkušenými gangstery, kteří nemají nejmenší tušení, jak se vypořádat se složitými společenskými záležitostmi.

Pohled druhý: Když nemůžeme vyhrát argumenty, upravíme pravidla

V New York Times vyšel v létě článek, který demonstruje, jak si progresivní levice představuje demokracii.

Jeho titulek zní: „Zrušte Senát. Upravte, jak se volí prezident. Navyšte počet soudců Nejvyššího soudu.”

V podtitulku článku autor píše: „Proč nemůže levice vyhrát bez nové ústavy.”

Demokraté mají podle autora dvě možnosti. Mohou se se svými politickými názory posunout více do středu, nebo se dostat k moci tím, že upraví pravidla hry, aby „ochránili demokracii”.

Hlas lidu

Levice se už ani nenamáhá, aby předstírala, že hodlá vyhrát ve volbách tím, že voliče přesvědčí, aby jí dali svůj hlas. Její preferovanou cestou je úprava pravidel hry, aby vůbec mohla vyhrát, protože americká Ústava v současné podobě není zárukou demokracie. Když lidé nehodlají volit extrémní levici, je řešením změna systému, aby mohla vládnout i tak.

Pohled třetí: Starý dobrý vojenský převrat

Ve stejném týdnu publikovaly ty samé New York Times článek, který byl uveden nadpisem: „Mysleli jsme si, že se Trumpovi postaví armáda. Mýlili jsme se.”

Článek se podivuje, jak je možné, že se velení armády nevzepřelo Trumpovým rozkazům. „Generálové se již dlouho nepovažují za ochránce ústavního pořádku. Je zřejmé, že armáda Američany neochrání před svým zneužitím Trumpem.”

Jako příklad zneužití uvádějí autoři zásah armády v Los Angeles, kde vojáci pomáhali udržet pořádek během násilných demonstrací proti deportaci ilegálních imigrantů. Byť v závěru uvádějí, že odvolací soud dospěl k závěru, že prezidentovy příkazy byly v souladu s Ústavou.

Pozn. autora: Názor odvolacího soudu následně potvrdil Nejvyšší soud.

Ve svém článku autoři také lamentují nad tím, že Pentagon propustil „dobré generály”. Specificky zmínili Marka Milleyho, generála, který během prvního Trumpova funkčního období tajně telefonoval svým čínským protějškům a ujistil je, že na ně USA nezaútočí.

Hlas lidu

Elitní médium otiskne článek, ve kterém autor zpochybňuje pevnou zásadu moderního státu, to jest, že vojenské složky jsou podřízeny civilní kontrole politiků, kteří se zodpovídají jen a pouze voličům. Podobnou myšlenku by přitom člověk očekával někde v banánové republice. Zároveň si autoři stěžují, že prezident Trump ohrožuje neurčitým způsobem Ústavu, a proto je nutné v zájmu zachování ústavního pořádku provést vojenský převrat a dosadit armádu do čela země. Ve jménu demokracie?

Bonusový pohled

O několik týdnů později publikoval silně levicový The Atlantic článek s titulkem „Efekt svatby”. Moderní myšlenka, že mateřství činí ženy nešťastnými, se ukazuje podle nových studií jako nesprávná, píše autorka.

Hlas lidu: Progresivní levice si myslí, že statisíce let lidského vývoje přetlačí svojí propagandou o nesmyslnosti mateřství. Na to nemuseli zadávat žádné studie.