Nevládní organizace Společnost pro obranu svobody projevu (dále SOSp) zjišťovala mezi jednotlivými politickými stranami, jaký je jejich postoj ke svobodě projevu na sociálních sítích.
„Rozdíly v přístupech parlamentních stran jsou obrovské. Některé se tématu záměrně vyhýbají a více pozornosti věnují boji s dezinformacemi, které si ovšem vykládají po svém,“ uvádí Daniel Vávra, spoluzakladatel SOSp.
Na podzim roku 2020 oslovila společnost parlamentní strany s peticí proti omezování svobody slova na sociálních sítích, kterou podepsalo více než 30 tisíc občanů. Letos v létě se na ně obrátila s pěti otázkami. Přehled jejich reakcí najdete na webu SOSp včetně výsledků rešerše jejich volebních programů. Na základě celkem osmi kritérií sestavila nezisková společnost srovnávací tabulku, kde jsou přehledně vyjádřeny postoje každé strany.
Kdo svobodu projevu opravdu podporuje?
Iniciativy na podporu svobody projevu od začátku jasně podporují Trikolóra (hlavně díky Natálii Vachatové), ANO (díky poslanci Patriku Nacherovi) a ODS (hlavně díky místopředsedovi Alexandru Vondrovi). S jejich zástupci průběžně SOSp spolupracuje při hledání legislativního řešení.
Později se připojili Svobodní (petici podepsal předseda Libor Vondráček), kteří ve volbách kandidují v jedné formaci s Trikolórou, ve výstupech jsou tedy hodnoceni dohromady.
Za SPD petici podepsali a nasdíleli europoslanci Ivan David a Hynek Blaško a podporu vyjádřilo i několik regionálních zástupců a Mladí espéďáci.
Zpočátku pasivní KDU-ČSL se později veřejně zastala (díky europoslanci Zdechovskému a poslanci Výbornému) několika cenzurou postižených autorů, nicméně jasný postoj chybí a příliš často naskakuje na narativ dezinformační hysterie a celounijního řešení.
Místo legislativního opatření preferuje „vzájemný dialog a porozumění, které může vyústit k vzniku společného memoranda“.
Za ČSSD podpořil petiční požadavky předseda klubu Jan Chvojka. Konkrétnější náměty nebo aktivity bohužel u sociálních demokratů neziskovka postrádá.
Speciálním případem jsou Piráti, kteří problematice evidentně rozumějí, avšak do jejího řešení na národní úrovni se jim nechce. „Na jedné straně nám vyjadřují podporu řadoví členové a vidíme fundované reakce europoslance Marcela Kolaji na chystanou unijní legislativu Digital Services Act. Na straně druhé je zřejmá neochota ke komunikaci a neuvěřitelná vyjádření např. poslance Martínka nebo europoslance Peksy, z nichž vyplývá, že by o naší svobodě projevu měl rozhodovat pouze Evropský parlament.”
Pro ostatní strany se zatím jedná o marginální téma.
„Od nového roku začneme oslovovat nové poslance. Zkušenosti ukazují, že nelze spoléhat pouze na legislativní záměry Evropské komise, které mohou svobodu projevu v členských zemích ještě více omezit. Česká republika potřebuje vlastní opatření chránící svobodu projevu proti novým formám cenzury ze strany globálních platforem,“ upozorňuje spoluzakladatel Vlastimil Veselý.
Další aktivity SOSp sledujte na webu. Kromě petice a monitoringu legislativních návrhů v zahraničí se věnují také sledování konkrétních případů cenzury českých občanů.
„Sbíráme případy cenzury na sociálních sítích a výslednou analýzu dopadů na české uživatele poskytneme zákonodárcům. V případě, že byl někomu neoprávněně smazán příspěvek nebo zablokován profil na sociální síti, může nám poslat svůj případ k vyhodnocení,“ nabádá Gabriela Sedláčková, projektová manažerka.
Gabriela Sedláčková
(5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář