MICHAEL SVATOŠ
Trump obnovuje Politiku dělových člunů Theodora Roosevelta! Venezuela mobilizuje! Polofašisté aplaudují! Kokain zlevňuje!
4 500 amerických mariňáků na palubách několika válečných lodí v doprovodu 3 torpédoborců už míří k Venezuele. 2000 mariňáků jsou příslušníci speciálně vytrénovaných úderných sil první reakce. Za touto první eskadrou včera vyrazila druhá včele s raketovým křižníkem Lake Erie, a v Severní Brazílii už přistál první speciální Boeing 32-C spojovaný s tajnými přepravami zvláštních specialistů CIA. Situace kolem Venezuely je tak napjatá, a v dnešní analýze ji proto rozebereme podrobněji.
Klíčovou silou první US námořní eskadry, která míří k Venezuele, jsou tři torpédoborce třídy Arleigh Burke – Sampson, Jason Dunham a Gravely. Ty jsou sice schopné odpalovat střely dlouhého doletu Tomahawk, a ty by dokázaly zasáhnout celé území Venezuely. Nicméně se předpokládá, že hlavním úkolem torpédoborců bude monitorovat celé pobřeží Venezuely, jak ve vzduchu, tak na hladině, i pod ní. A zahájit tak jeho blokádu, respektive odhalit každý pašerácký prostředek, který by se snažil venezuelské pobřeží opustit směrem na volné moře. Pro analýzu úkolů torpédoborců je klíčový jejich celkový počet. Právě 3 torpédoborce představují nejnižší možný počet, který tento úkol dokáže splnit. A zároveň nepředstavují sílu, která by dokázala palebně zajistit invazi do Venezuely.
Prostor blokády venezuelského pobřeží, který bude americká eskadra střežit, spotřebuje právě 3 torpédoborce třídy Arleigh Burke.
Za neoficiální cíl americké námořní blokádní operace se všeobecně považuje pokus o vytvoření podmínek pro následné odstranění venezuelského “státního komandanta” prezidenta Nicolase Maduro, a instalace tzv. “západem uznávaného” prezidenta Venezuely Edmunda González Urrutii. Nicméně ani zarytý zastánce této změny důležitý jihoamerický autoritář Ignacio Montes de Oca nepovažuje prozatím vyslané americké síly za schopné tuto změnu realizovat. A to ačkoli vřele vítá povolení brazilského prezidenta Luly, jinak oficiálního odpůrce všech zásahů USA v Jižní Americe, aby CIA operovala proti Venezuele a Madurovi i z brazilského území – viz Boeing-35C provozovaný CIA.
Současná americká legislativa neumožňuje prezidentovi Trumpovi nařídit invazi do Venezuely, ale umožňuje mu, nasadit CIA, NSA, Námořnictvo a Armádu, aby odstranily hrozbu národní bezpečnosti USA, kterou představují operace drogových kartelů. V rámci mantinelů tohoto právního rámce se americká námořní operace proti Venezuele bude muset pohybovat.
Venezuelský nejvyšší válečný komandante Vladimir Padrino Lopez, (vpravo), v noci na dnešek nepřekvapivě oznámil, že venezuelské válečné loďstvo ihned nasadí 15 000 svých námořníků, aby okamžitě zahájili boj proti venezuelským pašerákům drog. Současně hlavní státní komandante Maduro (uprostřed) vyslal 15 000 vojáků, aby zahájili boj proti kolumbijským pašerákům drog, kteří drogy pašují do Venezuely, aby je z jejích přístavů pašovali dále do USA a EU. Oba revoluční komandanti tak v noci na dnešek změnili svou pár dní starou prvotní bojechtivou rétoriku, při níž za potlesku havanských médií vyhrožovali americkým imperialistickým Gringům, že zmobilizují 4 miliony udatných milicionářů, a vyzbrojí je z 15 751 vojenských skladů, a rozmístí je k obraně Venezuely proti jejich zákeřné agresi.
Proč hlavní venezuelští revoluční státní komandanti v noci na dnešek rázně otočili své korouhve, a hodlají Trumpově proti-pašerácké námořní misi najednou vycházet v ústrety, lapidárně vysvětlili jihoameričtí polofašisté a autoritáři. Ti se už se včera freneticky radovali, – že jedinou hrůzu americkým Gringům kvůli jejich připravované proti-venezuelské námořní operaci se zatím odvážila nahánět jen nikaragujská vice-prezidentka Rosaria Murillo, když se na veřejnosti objevila bez make-upu a skandovala proti-americká hesla, (foto nahoře), – a že ostatní levicoví politici z regionu zůstali raději potichu, protože dramatický nárůst pašování drog v Jižní Americe za posledních 18 měsíců už ohrožuje i stabilitu jejich režimů. Maduro i Lopez Padrino si tak s určitostí jsou vědomi, že, jak jsme loni analyzovali, pád syrského režimu měl hodně společného s drogovými kšefty syrských generálů, které naštvaly úplně všechny zahraniční spojence Asada, a Bolívarští revolucionáři tak zjevně nehodlají stejnou kardinální chybu Asada naivně opakovat.
Za poslední rok vzrostla produkce drog v Bolívii alarmujícím způsobem. V roce 2024 se plocha, na níž se pěstují drogy, zvýšila o 9 %, a jejich produkce vzrostla dokonce o 53 %. To umožnilo razantní přísun drog na americký trh, vyvolalo jejich nadměrnou nabídku, a ta rychle způsobila pokles ceny kokainu v USA, a zostřila boje kartelů nad distribučními kanály, a podnítila rozvoj pašování kokainu také do Afriky, Jižní Ameriky, a na Střední Východ, ve snaze najít nová odbytiště. Celkový počet pravidelných konzumentů kokainu se zvýšil ze 17 na 25 milionů.
Hlavní směry a způsoby pašování drog z Venezuely.
Hlavní směry pašování drog pomocí ponorek. Jak vidíte, ponorky s kokainem už začaly mířit i do Evropy – éra pašování drog pomocí námořních dronů právě začala!
Jak a kudy míří kolumbijské drogy přes Venezuelu do Evropy.
Jak a kudy míří kolumbijské drogy do USA.
Samozřejmě, že vysněným cílem USA je vytvořit z Karibiku římské “Mare Nostrum”. A jak přiznává i zarputilý anti-putinista Ignacio Montes de Oca tato nová americká politika “Dělových člunů Theodora Roosevelta 2” má za cíl obnovit dominanci Washingtonu v Jižní Americe, zabránit, aby tam Putin měl možnost umístit své rakety, a zabránit, aby tam Čína mohla významně investovat. Zda se Trumpova nynější námořní výprava do jižního Karibiku omezí pouze na podkopání režimu Madura a spol., a nebo bude znamenat přímý pokus o provedení státního puče ve Venezuele se teprve uvidí. Jak však přiznává i Ignacio Montes de Oca, ani svržení Madurova režimu pašeráky drog nezastaví!
(3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Ta analýza se opírá o naprosto špatný předpoklad. Vůbec nejde o nárůst drogového kšeftu, ale o to, kdo na něm profituje. Touhle „analýzou“ u mne pan Svatoš hodně klesl.
Afghánistán, který přestal pěstovat mák se stal problémem číslo jedna v roce 2001 – stačí se podívat na oficiální data WHO, kde je jasně vidět, že nařízen Talibanu trestající každého pěstitele máku kulkou mělo prakticky okamžitý efekt a primární produkce klesla pod 1% předchozího roku. Jakmile začalo být obsazováno území, produkce rostla a už po dvou letech od invaze produkovala asi třetina plochy státu víc heroinu než celý stát před rokem 2001 – ano, ta okupovaná třetina, pochpopitelně. K vyklizení Afghánu naopak došlo až poté, co byla uzavřena nějaká dohoda, neboť dnes Afghán produkuje víc nez před rokem 2001. Šlo tedy jen o zachování produkce heroinu, všechno ostatní byla kouřová clona, která stála život statisíce lidí.
Tady to bude totéž. Maduro je sice arogantní kripl, kterej dělá skoro všechno obráceně než Chávez a tím svou zemi hospodářsky potápí, ale to nikdy nikomu nevadilo. Co zjevně vadí je rozmach kšeftů na kterých nemají tajné služby USA svůj podíl.
O tom jak nechal Ronald Reagan financovat operace CIA z kokainu prodávaného na území USA snad všichni vědí a to, že to jednou prasklo snad nikdo nepovažuje za důkaz konce takové praxe, ne?