Ukrajina je stále hluboce zkorumpovanou zemí

JAVIER VILLAMOR

Nové zprávy zpochybňují demokratický obraz Kyjeva, odhalují nadhodnocené obranné zakázky a skryté obavy z ukrajinských obchodů rodiny Bidenových.

Ukrajina dlouhodobě patří mezi nejzkorumpovanější země Evropy. Kořeny těchto potíží sahají až k pomalým a neúplným změnám po rozpadu Sovětského svazu, k častému střídání mocenských elit, které politizovaly státní instituce, i k zakořeněnému zvyku řešit věci „po svém“. Privatizace a koncentrace majetku v 90. letech v rukou oligarchů umožnily politizaci státních institucí a normalizaci korupčních praktik v každodenním životě. Dnes se Ukrajinci s těmito jevy potýkají nejen v soukromém sektoru, ale i v institucích, které měly stát jako strážce veřejného zájmu.

Podle Indexu vnímání korupce organizace Transparency International dosáhla v roce 2024 jen 35 bodů ze 100 a obsadila 105. místo ze 180 zemí. To znamená mírný pokles oproti roku 2023, kdy si země polepšila o tři body.

Prezident Zelenskyj po svém zvolení v roce 2019 slíbil, že s korupcí zatočí. Podle reportu Freedom House za rok 2024 se mu to však zatím příliš nedaří: „Současná administrativa zavedla řadu pozitivních reforem v rámci posilování demokratických institucí, ale země se stále potýká s korupcí ve vládě, soudnictví a dalších sektorech.“

Nové zdroje informací potvrzují „zmocňování se státu“

V posledních týdnech debatu o míře korupce na Ukrajině nově rozvířily dvě významné zprávy. Obě naznačují, že navzdory masivnímu financování ze strany Západu a mnohaletým slibům reforem zůstávají korupce a úplatkářství v kyjevském politickém systému a obranném průmyslu stále pevně zakořeněny.

Deník New York Times odhalil, že ukrajinské ministerstvo obrany promrhalo miliony na předražené vojenské zakázky, zadávalo výběrová řízení nekvalifikovaným firmám a platilo předem za vybavení, které nikdy nebylo dodáno. Nově odtajněné dokumenty CIA zároveň odhalují, že vysocí američtí představitelé věděli o obavách z obchodních vazeb Bidenovy rodiny na Ukrajině, ale snažili se omezit šíření souvisejících zpravodajských informací.

Americká zpravodajská média – sotva podezřelé z proruské zaujatosti – informovala, že v letech 2024-2025 bylo na zakázky s neoprávněnými náklady vynaloženo více než 129 milionů dolarů. Auditoři se sice zastavili u formálního obvinění z krádeže, ale několik případů bylo předáno prokurátorům. Vládní utajení v době války omezilo dohled nad těmito výdaji.

To není téměř nic nového. Podle organizace Transparency International se Ukrajina od 90. let 20. století trvale řadí mezi nejzkorumpovanější země v Evropě. Co se změnilo, je rozsah tohoto podnikání: válečná ekonomika, která je živena západní pomocí a zabalena do morálního diskurzu, který z kritiky činí tabu – kdokoli, kdo ji zpochybňuje, riskuje, že bude označen za „proruského“.

Za zvláštní rys ukrajinské korupce je považováno „zmocňování se státu“ bloky mocných politických a ekonomických elit, které mají pyramidální strukturu, jsou zakořeněny ve veřejných institucích a ekonomice a kladou odpor zejména vůči strukturálním reformám. Velká korupce, která je důsledkem slabého právního státu a široce rozšířeného oligarchického vlivu, je v rozporu s hodnotami EU a je hlavní překážkou rozvoje Ukrajiny.

Odtajněné dokumenty CIA potvrzují to, co bylo dlouho odmítáno jako „konspirační teorie“: že Obamova a Bidenova administrativa udělala z Ukrajiny politické a ekonomické hřiště ve svůj vlastní prospěch.

Podle těchto záznamů v únoru 2016 tehdejší viceprezident Joe Biden výslovně požádal, aby zpráva zpravodajské služby CIA, která popisovala obavy ukrajinských představitelů z „korupčních vazeb“ mezi jeho rodinou a místními společnostmi, nebyla šířena. Mezi zmíněnými společnostmi byla i Burisma Holdings, kde jeho syn Hunter působil v představenstvu a pobíral vysoký plat.

Zpráva, sestavená po Bidenově oficiální návštěvě Kyjeva v prosinci 2015, uvádí, že ukrajinští představitelé byli překvapeni, že se viceprezident vyhnul podrobným diskusím a místo toho pronesl obecný projev o korupci. „Viceprezidentovy rodinné vazby na místní podniky považovali za důkaz dvojího metru v rámci americké vlády,“ uvádí se v dokumentu.

Jen o několik měsíců později Biden tlačil na Ukrajinu, aby propustila svého generálního prokurátora Viktora Šokina, který vyšetřoval Burisma Holdings. „Pokud nebude prokurátor propuštěn, nedostanete peníze,“ řekl později Biden veřejně. Stejné jednání – využívání pomoci k politickým cílům – bylo později citováno během prvního impeachmentu Donalda Trumpa v roce 2019, kdy byl obviněn ze zadržování vojenské pomoci Ukrajině, aby vyvinul tlak na prezidenta Zelenského, aby vyšetřil tytéž vazby.

Nesnadné otázky

Ukazuje se, že ani válka, ani masivní finanční pomoc ze Západu korupci nedokázaly zastavit, spíše naopak, otevřely nové příležitosti pro zneužívání. Vše prostupující zkorumpovanost a úplatnost má samosebou dopad na důvěru občanů vůči státu jako celku, ba i vůči demokracii jako takové.

Po několika letech války v mnoha ohledech nejen „mlčí můzy“, ale odmlčely se i mnohé další nástroje civilizovaného právního státu, mnohé demokratické a občanské instituty a procesy omezuje výjimečný stav, prezidentova administrativa užívá silnější pravomoci a kompetence i zodpovědnost. V takové situaci není divu, že spontánní důvěra vůči „vrchnímu veliteli“ kolísá, mnozí pochybují o přetrvávajícím demokratickém charakteru státní moci a o vážně míněném odhodlání státu zatočit s korupcí.

Nic z výše uvedených faktů samosebou nemůže nikterak ospravedlnit ruskou vojenskou invazi proti Ukrajině, která nadále zůstává svévolnou agresí a porušením mezinárodního práva.

Ukazuje se však, že – ať válka dopadne jakkoliv – Ukrajinu čeká hledání odpovědí a řešení řady nesnadných otázek o vlastní minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Můžeme-li v tom Ukrajině nějak pomoci, pak mám za to, že právě svobodnou a pravdivou veřejnou debatou, bez zamlčování a politických tabu.

The European Conservative

(9 votes, average: 4,56 out of 5)

Loading...