Ukrajinský zbrojní průmysl představuje divoký Západ

„Samozřejmě by bylo lepší, kdyby to byly přímé dary, ale musíme být také realističtí,“ řekl Serhij Kuzan, předseda Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci. „Víme, že co největší atraktivita našeho zbrojního průmyslu je nejlepší způsob, jak udržet zájem našich západních spojenců sem posílat  peníze.“

Kyjevská prezentace externím investorům vypadá zhruba takto:

Ukrajina je stále první obrannou linií Západu proti Kremlu a v podstatě bojuje jménem NATO tím, že brání ruským silám v postupu dále na západ do Evropy. Ukrajina odvedla neuvěřitelně působivou práci, vzhledem k tomu, že první odhady naznačovaly, že země padne do tří dnů, takže je v zájmu Západu nadále zásobovat Kyjev zbraněmi.

Další částí argumentu je, že je levnější a rychlejší dostat tyto zbraně na frontu, pokud jsou vyrobeny v samotné zemi. Výroba zbraní na Ukrajině je snazší, protože v současném stavu stanného práva země nemá byrokratické, regulační ani logistické problémy s výrobou a testováním zbraní, jež má většina zemí NATO.

Jako by to nestačilo k podpoře, Ukrajina se stala jakýmsi „Divokým západem“ při výrobě zbraní. Přesně tato slova použil jeden ukrajinský vládní úředník, když jsem byl minulý měsíc v Kyjevě a on popisoval, jak testování zbraní na skutečném bojišti proti skutečnému nepříteli pohání inovace rychleji než přes  laboratoře nebo zkušební střelnice.

„Co by vám na Západě mohlo trvat měsíce, ba i roky vývoje, testování a výroby, bude tady trvat jen týdny,“ řekl úředník, který hovořil pod podmínkou anonymity, jelikož se přímo podílí na válečném úsilí. „Jsme nejlepším testovacím polygonem  na světě, protože chyby zde znamenají smrt. Můžeme vám velmi rychle říct, jak váš produkt na bojišti funguje nebo nefunguje.“

Západní zbrojní společnosti ochotné investovat do ukrajinského obranného průmyslu nebo s ním přímo spolupracovat budou mít skutečné konkurenční výhody v rychle se měnícím, high-tech světě moderního konstruování zbraní. Budou také schopny s naprostou jistotou říci, co na bojišti funguje a co ne.

Až válka konečně skončí, ti, kteří využili ukrajinského přístupu na  tento Divoký západ, zjistí, že mají k dispozici pracovní sílu s reálnými zkušenostmi z bojiště. „Menší evropské země, které mají obvykle menší ozbrojené síly, jsou nutně posedlé myšlenkou maximální smrtící síly za minimální náklady,“ uvedl jeden zdroj z evropského obranného průmyslu. „Z tohoto pohledu by dávalo smysl využít tyto lidi, kteří vědí, jak vyrobit věci, o kterých s jistotou víme, že fungují.“

A peníze neuškodí. Evropa se chystá utratit až 936 miliard dolarů za své vyzbrojení.

Vyčerpané zásoby zbraní bude nutné doplnit a nebude mnoho míst, která by mohla s Ukrajinou konkurovat, pokud jde o výrobu hromadného  vybavení lidmi s historií výroby relativně levných a smrtelně účinných zbraní.

Ti, kteří se podílejí na společných projektech nebo už otevřeli továrny na Ukrajině, budou mít dobrou pozici k zajištění velkých zakázek v závratných částkách. Německý zbrojní gigant Rheinmetall se již zavázal k otevření továren na Ukrajině, zatímco největší britská obranná firma BAE Systems je jednou z mnoha, které v zemi založily právní subjekt.

Umístění strategických prostředků NATO na Ukrajině také nabízí možnost zajištění určité úrovně bezpečnosti, aniž by země byla skutečně přijata do aliance.

„Pokud máte německé inženýry nebo britské manažery pracující v ukrajinských továrnách na společných projektech, vytváříte tím poměrně silný odstrašující prostředek pro Rusko, které by mohlo zahájit útoky v těchto oblastech,“ řekl William Alberque, bývalý ředitel NATO pro kontrolu zbrojení. „Čím více se vám podaří propojit ukrajinský zbrojní průmysl s obranným průmyslem NATO a Evropy, tím více se ukrajinský zbrojní průmysl zapojí do rozhodování a tím větším se tento odstrašující prostředek stane.“

To je ta prodejní argumentace. Jaká je nevýhoda? Ukrajina je stále ve válce a žádný jasný konec není v dohledu. Nevíme, jak bude Ukrajina politicky vypadat za pět let. Pokud válka skončí, neexistuje jasný náznak toho, jak bude mírové urovnání vypadat z hlediska území – nebo jaká aktiva by Rusko mohlo zabavit. A stále existuje velká šance, že Rusko v budoucnu zahájí další invazi.

Je tu také drobná záležitost, že Ukrajina je ve stanném právu, což znamená, že existují kontroly vývozu zbraní vyrobených v zemi, a také neexistuje jasný časový harmonogram, kdy by investor mohl vyvézt zbraně mimo zemi za účelem zisku nebo pro použití ve vlastních domácích armádách. Nejistota ohledně stanného práva zahrnuje také to, komu by mohlo patřit duševní vlastnictví, uvádějí zdroje z obranného průmyslu.

Nicméně ať už je riziko jakékoli, prohra Ukrajiny v této válce a posílení Ruska je pro NATO stále zdaleka nejhorší možností. Mnozí se domnívají, že i dosavadní dary byly poskytovány skrz naskrz, k hanbě Západu – a že potřeba komerčních úvah je skvrnou na historii Západu. Jak řekl jiný ukrajinský představitel: „Opravdu vedeme válku jménem Západu. Pokud prohrajeme, Rusko se nezastaví jen u Ukrajiny. Bez vaší podpory prostě nemůžeme konkurovat rozsahu jejich výrobců zbraní.“

Autor: Luke McGee je novinář oceněný cenou Emmy, který se věnuje evropské diplomacii. Dříve působil jako redaktor pro evropskou politiku v CNN.

************

Přiznám  se,  že  nechápu,  kromě odporných lidských  bytostí,  abych použil  slova  gumového charakteru, kdo  může takhle  myslet, aniž  by  ve zbrojním  byznysu  přímo  jel a  dělal  na něm  mimořádně  tučný  vejvar!   Což  obvykle  nájemní psáči  nebývají.

Za  3,5 roku  nesmyslné  ukrajinské  války jsem  byl přesvědčen,  že  mne  už  sotva  co  dokáže  zaskočit. Tedy  s výhradou,  že  dnes odpoledne  by  se povedlo  Trumpovi  uzavřít konečně  mír.  Jenže  to  by   s cynismem, který  z  výše  uvedeného  článku  nikoli  kape , nýbrž  tryská,  vůbec  nijak nekonvenovalo!!!

Takže  podle  Foreign Policy, kyjevského  vedení, které je  několikrát  citováno a  zbrojařských  koncernů  třeba  válčit  nikoliv  kvůli  ochraně  demokracie, svobody,  atd. atd.,  ale  zejména proto,  aby  západní zbrojovky  náležitě  otestovaly  svoje  výrobky  v  reálných podmínkách  války,  tak jak  by nikde  jinde  nikdy  nemohly!!!

Copak  ten  závěr  je  správný. Opravdu,  střílet  z děl, tanků  letadel   na  vesnice  a města,  na  živou lidskou  sílu,  testovat  na nich možné  i nemožné  v polních podmínkách, v horku,  mrazu,  bahně,  při omezené  údržbě  a  chaotickém zásobování  náhradními  díly,  s  rychle  se  měnící  obsluhou  velmi proměnné  kvality a  za  dalších  bojových parametrů,  to lze  jedině  na  Ukrajině. A jak  řekl  ten  vědoucí  „dobrosrdečný“  ukrajinský papaláš – my  vám hned  řekneme, zda  to funguje  nebo  ne, protože  cenou  za  chybu  je  smrt! Absolutní  vysvědčení. Které  pak lze  předvést  kolektivně  západním, ale i jiným papalášům,  rozhodujících  ve  svých  zemích  o zbrojních  akvizicích. Ale  to  vysvědčení  by  šlo  výrazně  vylepšit –  u  každého  kanonu, letadla , tanku , kulometu, rakety a  čehokoliv  dalšího, co  si  světové  zbrojovky  testují  tímto  způsobem, by  bylo žádoucí  umístit  něco  jako  je  Evropský  energetický  štítek,  kdy  si kupujete  novou ledničku, televizi  nebo  třeba  myčku – samozřejmě, že  ne  s nějakou  energetickou  spotřebou,  nýbrž  s údaji  o počtu  mrtvých  Ukrajinců,  padlých  po dobu  testování  konkrétní  zbraně  na  tom  skvělém, jedinečném   ukrajinském testovacím polygonu!

Soudím, že  ti padlí   by  si alespoň takovouhle  malou  vzpomínku,  že  jejich  smrt  nepřišla  nazmar  – zasloužili!