Ukrajinština na českých školách?

Ivanna Kobernyková o šikaně ukrajinských dětí které mluví rusky

V rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas o tom informovala ukrajinská expertka na vzdělávání Ivanna Kobernyková. Podle ní je klíčovým důvodem jazyková bariéra: rusky mluvící školáci z Mariupolu, Záporoží nebo Charkova jsou vystaveni posměchu a ponižování, protože těžko zvládají ukrajinský jazyk.

„Vznikají tak svérázné enklávy – skupiny dětí z mariupolských nebo charkovských škol. Rodiče pro ně organizují distanční vzdělávání, komunikují jenom mezi sebou a nesnaží se integrovat do nového prostředí,“ vysvětlila Kobernyková. Andrij Zakaliuk, vedoucí lvovského odboru školství, to popřel. Zakaliuk poznamenal, že individuální školní konflikty jsou možné, ale nelze je nafukovat na úroveň masového jevu.

Řekla bych, že paní Kobernyková mluví pravdu. Vidíme to na ukrajinských lidech a jejich dětech u nás. Přišli sem jako uprchlíci s nataženou dlaní a chovají se tu jako povýšená kasta. Už jsem o tom psala vícekrát, tak aspoň dva ze starších článků, jak to vidím já.

Vši v kožichu a slepá spravedlnost: Kdy už konečně otevřeme oči?

Právě soudkyně osvobodila jednoho Ukrajince, který vyhrožoval českému policistovi a byl na něj hodně sprostý. Nic se mu ovšem nestalo, protože paní soudkyně si myslí, že tohle je jejich „přirozenost“. Co je to proboha za krávovinu? Jsou zde na návštěvě a svoji přirozenost by měli nechat na Ukrajině. Nikdo tady nestojí o takové grázly. To bychom tu taky mohli přijímat lidojedy, aby z nás měli bezva obědy, ne? Však co, je to jejich přirozenost. Nebo chirurgy z dovozu s kudlou v ruce. Můžou nás kuchat jako v Německu. Však co, je to přece jejich přirozenost.

Tak si říkám, že paní soudkyně je „přirození“, protože takhle může rozhodnout jen…

Nedávno se zase nachytaly Ukrajinky, co pendlují mezi svojí zemí a naší vlastí. Během té „cestovní dřiny“ si tady vyinkasují od blbých Čechů pořádné dávky a zase si hezky sviští domů. Proč se tam vrací, když se tam údajně nedá žít? Tak to fakt nevím. Vím jen, že by měly sedět v base a pracovat tak dlouho, dokud si svůj lup neodpracují. Bohužel to není první případ a fakt by mě zajímalo, kolik z těch „milých“ Ukrajinců takhle jezdí sem a tam a okrádá nás, co jsme tu doma.

Posledním hřebíčkem je mladá Ukrajinka, která nám sděluje, že máme být rádi, že jsou tady, a vzápětí nám vysvětlí, že nám seberou práci i naše muže. To je pořádná veš v kožichu. Spíš bych řekla svině a svoloč. K ní se tyhle výrazy hodí víc než k lidem, kteří jsou tu doma.

Kdy konečně jejich obdivovatelé otevřou oči a přestanou jim lézt do zadku? Národ je rozdělený na dva kusy a ta blbá část obdivuje vyžírky z Ukrajiny – ty, co sem přišli po roce 2022. Všichni by měli mazat domů a tam makat na obnově země, vyházet politiky a uzavřít mír. Tohle má být jejich cesta.

„Možná by paní soudkyně měla jít příkladem a nastěhovat si pár takových ‚přirozených‘ talentů k sobě do obýváku. My ostatní, co žijeme v realitě, a ne v justiční bublině, už máme téhle jednostranné solidarity plné zuby. Takže se ptám: Jsme ještě páni ve vlastní zemi, nebo jen tupé stádo? Host, který si neváží pohostinnosti a ještě vám chce přebrat postel i práci, není host. Kdo se nepostará o vlastní domov, ten o něj dřív nebo později přijde. A my už jsme, díky slepotě našich mocných, na té nejlepší cestě.“

Na školách povinná ukrajinština? Který chorý mozek tohle vymyslel?

Ekonom Radim Dohnal přišel s nápadem, že by se na českých školách měla povinně učit ukrajinština. Důvod? Prý u nás budou Ukrajinci pracovat i v budoucnu. Hele, a ví ten člověk, jak u nás dopadla povinná ruština? Byla zrušena, a naprosto právem. Nejde lidem cokoliv nutit násilím.

Ukrajinci by se měli učit česky, ne obráceně. V jaké zemi to vlastně žijeme, když kdejaký trouba mluví o věcech, kterým nerozumí, nebo je mu jedno, jak se v naší zemi žije a co tím připraví našim potomkům?

V České republice je oficiálně uznáno čtrnáct národnostních menšin, jejichž zástupci zasedají v Radě vlády pro národnostní menšiny. Podle sčítání lidu z roku 2021 jsou nejpočetnějšími skupinami Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Poláci. Logikou pana Dohnala by se tedy všechny tyto jazyky měly u nás povinně vyučovat. K tomu bych ještě dodala, že nesmíme zapomenout na romštinu, protože i to je velmi rozšířený jazyk. Opravdu netuším, kolik času by pak našim dětmi zbylo na vyučování našeho rodného, českého jazyka.

Vlastně by to byla docela „sranda“. Děti by se nakonec naučily mluvit nějakou prapodivnou hatmatilkou, nastalo by dokonalé zmatení jazyků a měli bychom tu nový Babylon. Nikdo by nerozuměl nikomu a rodiče by se nedomluvili ani s vlastními dětmi. To je fakt „super“ nápad. Pan ekonom asi upadl na hlavu a šíří pořádné nesmysly.

Přitom jeden rozumný koncept by tu byl. Kdysi bylo právě proto, aby se lidé mezi sebou bez problémů domluvili, vymyšleno esperanto. Pročpak se nevyučuje po celém světě? Všichni by si rozuměli, žádný jazyk by neměl přednost a všichni by mohli být spokojení.

Bohužel je to jen utopie. Skoro všichni už podlehli představě, že angličtina je ten jediný pravý světový jazyk. Ostatní národy si na takovou výsadu nárok nedělají a myslím, že by je to ani nikdy nenapadlo. Neumím si představit, že by náš národ považoval za nutné, aby se celý svět učil češtinu. Nejsme „Angláni“ a nemáme potřebu někomu něco diktovat.