FB
Nedávné demonstrace a aktuální dění na vysokých školách (včetně vyhlašování stávkových pohotovostí) odhalují znepokojující trend: rostoucí agresivitu a otevřené útoky vůči vládním institucím za přispění lidí, kteří se rádi staví do role morálního svědomí společnosti – tedy zástupců tzv. umělecké scény a neziskového sektoru.
Jasnou ukázkou tohoto nepřijatelného chování je režisérka Kateřina Dudová, která se během protestů před Poslaneckou sněmovnou uchýlila k činu, jenž nemá v demokratické společnosti co pohledávat. Směrem na budovu Sněmovny neváhala hodit dlažební kostku – což sama posléze v rozhovorech pro média s chladnou hlavou potvrdila.
A co je nejhorší? Podle aktuálních zpráv se tato dáma chystá k demonstracím a radikálním akcím zablokovat a připojit znovu.
Kdo jsou dnešní „umělci“ v akci?
Případ Kateřiny Dudové ukazuje, co jsou tito lidé vlastně zač. V českém prostředí bohužel existuje skupina tvůrců, kteří se svými uměleckými výkony nedokážou regulérně uživit. Ve svém životopise sice Dudová uvádí studium na DAMU a FAMU, avšak její dosavadní dráha čítá pouze okrajové, neúspěšné studentské snímky a podřadné projekty, které nezanechaly žádnou stopu. Jsou to lidé závislí na dotacích, grantech a béčkových filmech či seriálech, kteří místo poctivé práce a tvorby raději plní ulice, šíří nenávist a ventilují své osobní neúspěchy skrze útoky na státní instituce.
Reakce médií a pokrytectví
Vyvstává zásadní otázka: jak se k tomuto chování staví mainstreamová média? Zatímco u běžného občana by podobné výstupy vyvolaly okamžitou a zdrcující vlnu odsouzení, v případě těchto „umělců“ často panuje podezřelá shovívavost. Lidé si tak právem kladou otázku, zda jsou média s touto radikální skupinou „jedna ruka“.
Opozice, neziskovky a eskalace napětí
Zatímco vládní představitelé podobné násilné excesy ostře odmítají, reakce opozice a na ni napojených neziskovek bývá velmi vlažná, ne-li podpůrná. Spojení opozičních politiků, neúspěšných umělců a agresivních aktivistů ukazuje, že jim nejde o věcnou diskusi, ale o systematické rozbíjení společnosti a útoky na legitimní státní moc.
Máme v Česku tolerovat, aby lidé, kteří selhali v umění a žijí z veřejných peněz, zneužívali protesty k násilnostem?
Kde by podle vás měla stát hranice pro podporu takových „umělců“?
FB

Kvůli tomu do Prahy nepojedu, mám ty hawlisstické kurwy fakt na háku, ale by dobré vyzkoušet,co by se nejen mediálně dělo,hodit do té jejich trapné švancparády na Letné jednu dlažku, aby se viděl ten příšerný nepoměr. Že bych byl na maděru by asi polehčující okolnost v tomto případě nebyla.