USA opět vystupují z UNESCO

GITA ZBAVITELOVÁ

Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že USA k prosinci 2026 vystupují z Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO. Své rozhodnutí zdůvodnil jejím protiamerickým a protiizraelským zaměřením. Izrael ho za ně pochválil.

Trump si v únoru objednal revizní zprávu o činnosti UNESCO, která se měla soustředit na její „antisemitské a protiizraelské nálady“. Zjistila neobjektivnost a protiizraelské a propalestinské a pročínské sklony, a tak Trump prohlásil, že členství v takové organizaci není v americkém zájmu. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruce dodala, že problematické je i to, že UNESCO v roce 2011 přijalo neexistující „Stát Palestina“ za řádného člena, což přispělo k šíření protiizraelské rétoriky v organizaci.

Trump Spojené státy z UNESCO stáhl už za svého prvního mandátu v roce 2018 – stejně jako ze Světové zdravotnické organizace (WHO) a Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), ale jeho nástupce Joe Biden tam Ameriku opět vrátil. V současnosti USA už členem WHO a UNHRC opět nejsou. Trump navíc zastavil finanční příspěvky Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), jemuž Izrael loni zakázal činnost na svém území kvůli spolupráci s teroristy Hamásu.

Spojené státy z UNESCO vystupují už potřetí. Poprvé odešly za Ronalda Reagana v roce 1984; tehdy byla důvodem korupce, špatné vedení a upřednostňování sovětských zájmů. V roce 2003 se USA do organizace zase vrátily za prezidenta George W. Bushe.

Současná ředitelka UNESCO, Francouzka Audrey Azoulay, vyjádřila nad nejnovějším americkým rozhodnutím lítost a zdůraznila, že organizace udělala pod jejím vedením řadu pozitivních kroků, aby dřívější zaujatost proti Izraeli odstranila. Podle ní UNESCO zaznamenalo úspěchy zejména v oblasti vzdělávání o holokaustu a v boji proti antisemitismu. Azoulay vyjádřila lítost i proto, že americké finanční příspěvky činily 8 % rozpočtu UNESCO.

Odpůrci Trumpova rozhodnutí varují, že vystoupení USA bude odměnou pro všechny nepřátele Izraele a stoupence Číny, kteří odmítají vzdělávací programy o holokaustu a boj proti antisemitismu.

Izrael z UNESCO vystoupil v roce 2018, protože je považuje za politickou, a nikoli kulturní organizaci. Šířila protiizraelskou rétoriku a nepřistupovala k Izraeli stejně jako k ostatním zemím. Upírala mu historická a náboženská práva na posvátná místa judaismu a připisovala je islámu. Jen v roce 2018 přijala 21 protiizraelských rezolucí a od roku 2009 jich schválila 71.

Podle UNESCO Židé v Izraeli zřejmě žádná svatá místa nemají. V roce 2010 organizace označila Hrobku biblické pramáti Ráchel u Betléma a Jeskyni patriarchů v Hebronu za „muslimské mešity“ a v říjnu 2016 přijala rezoluci, která popírá židovské vazby na jeruzalémskou Chrámovou horu a označuje ji za islámskou památku s arabským názvem Harám aš-Šaríf. Nejposvátnějšímu místu judaismu, Zdi nářků v Jeruzalémě, říká Buráqova zeď podle okřídleného koně, který vezl proroka Muhammada na jeho Noční cestě, přestože Korán se o Jeruzalému ani jedenkrát nezmiňuje. UNESCO ignoruje archeologicky doloženou skutečnost, že na Chrámové hoře stál už před třemi tisíci lety První židovský chrám a před dvěma tisíci lety druhý. A přisuzováním nepatřičných práv islámu popírá i spojení Jeruzaléma s Ježíšem a dva tisíce let křesťanství.

Jedna rezoluce UNESCO dokonce tvrdila, že Chrámová hora je v ohrožení, přestože židé se na ní nesmějí modlit. Jeskyně patriarchů v Hebronu se zase nalézá „ve Státě Palestina“. UNESCO dokonce opakovaně kritizovalo i izraelský archeologický průzkum.

Izrael byl členem UNESCO 69 let a na jejím seznamu světového dědictví má zapsáno devět památek – pevnost Masadu, Staré Město v Akku, telavivské Bílé město, archeologická naleziště v Megidu, Chacoru a Beer Ševě, jeskyně v Bejt Guvrin, pohřebiště v Bejt Šearim, Kadidlovou stezku v Negevské poušti, baháistická posvátná místa v Haifě a Akku a pravěké jeskyně Nachal Mearot na hoře Karmel. Desátou je jeruzalémské Staré Město, které se na seznam dostalo už před rokem 1967 za jordánské vlády.

Zpochybňování nároků Židů na jejich tradiční svatá místa je strategií palestinské samosprávy, která tvrdí, že celé izraelské území patří jen Arabům. Samospráva si tuto strategii vymyslela už v devadesátých letech. A aby jakékoli vazby Židů popřela, islámská správa Chrámové hory v roce 1999 v rámci rozšiřování podzemních prostor mešity Al-Aqsá tajně vyvezla 13 000 tun suti s cennými archeologickými nálezy na různé jeruzalémské skládky, aby zabránila jejich zkoumání. Izraelský úřad pro starověké památky to včas zjistil, suť svezl do údolí pod Olivovou horou a dodnes ji třídí. Našel v ní statisíce artefaktů, včetně pečetí s nápisy, mincí nebo keramiky. Některé nálezy pocházejí z doby Prvního Šalamounova chrámu, tedy z desátého století před křesťanským letopočtem. Mezi nimi je i mnoho křesťanských památek a paradoxně také islámských.

Židovské listy