LIBOR ČÍHAL
Americký viceprezident J.D. Vance už minulý týden na konferenci o AI šokoval unijní pseudoelitu, když jim objektivně vysvětlil, co pojem AI vlastně znamená, nevěřili Orbánovi, když potutelně naznačoval, že šok teprve přijde. A ten včera v Mnichově přišel. Viceprezident bez milosti strhl unijní luze masku lži o demokracii, lidských právech, imigrantech atd.., po řeči, která vstoupí do evropských dějin, odjel na setkání s Alicí Weidelovou do blízkého hotelu. Na vymyté mozky neschopných unijních mocných dopadl meč anděla msty, viceprezident je konfrontoval s vlastním pokrytectvím, s jejich touhou po globalistické ideologické diktatuře, s jejich nenávistí k demokracií a svobodě a v neposlední řadě ukázal na absolutní neschopnost unijní pseudoelity.
Kamenné tváře opotřebovaných unijních politiků, globalistů, protiruských aktivistů, „demokratických“ likvidátorů a klimatických spasitelů se zděšením naslouchaly mladému viceprezidentovi. Nečekaně ostře a brilantně bilancoval dezolátní stav Unie. Největší hrozby nejdou zvenčí, ale zevnitř tj. od nejzákladnějších hodnot, které měla v minulosti Evropa společné s Amerikou. Vance je hluboce otřesen když vidí “ unijní komisař (Thierry Breton) vystoupí v televizi a aplauduje tomu, že rumunská vláda anuluje prezidentské volby, takové vystoupení šokuje americké uši…. Když vidíme, jak soudy anulují volby a vysocí úředníci vyhrožují vyloučením protivníků, měli bychom si položit otázku na jaké úrovni vlastně jsme?“ „Mnozí v Americe mají pocit, že za ošklivými termíny jako dezinformace se skrývají staré egoistické zájmy, kterým se nelíbí, že někdo má alternativní názor nebo nedejbože vyhrává volby.“ Vance označil masovou imigraci za nejnaléhavější problém doby, počet imigrantů přicházejících do Evropy se poslední roky zdvojnásobil, tato situace nevznikla z ničeho, ale je „výsledkem vědomých rozhodnutí politiků.“ Vance řekl, že žádný volič v Evropě nešel k volbám, aby otevřel stavidla milionům nekontrolovaných imigrantů. „Občané našich národů nejsou zaměnitelná kolečka globálního systému, který si s nimi může dělat, co chce.“
O stavu ducha v tzv. Evropské unii mluví mainstreamové komenty k viceprezidentovu vystoupení: „Až na skupinu republikánských senátorů mu nikdo netleskal“, to ovšem proto, že organizátoři ostatní z účasti vyloučili a pošpinili. Unijní maistream hořekuje nad tím, že viceprezident zapomněl zaútočit na Rusko. Trump viceprezidentovo vystoupení podpořil, před novináři prohlásil, že v Evropě lidé ztratili úžasné právo na názorovou svobodu.
Americký viceprezident popsal EU jako impérium, které je hrozbou svobodě, na jedné straně neschopné ochránit svou vlastní bezpečnost a na druhé straně vede nelítostný boj s politickými oponenty. Zahrnul do této fronty skandalizování aktivistů proti potratům, omezování činnosti technologických společností ze Silicon Valley unijními komisaři a ostrakizaci populistických národních stran. Vance kritizoval ústavní soud v Rumunsku za antidemokratický vstup do politiky, kterým bylo anulování prezidentských voleb po vítězství národního kandidáta Calina Georgescu. Tzv. ústavním soudům v celé Unii naznačil, kam patří, jsou to ty nejtrapnější služky unijní diktatury, které dozorují likvidaci ústavních pořádků ve vlastních zemích. „Pokud máte strach z vlastního lidu, Amerika pro vás nemůže nic udělat..“, řekl po pár zkušenostech s podobnými konferencemi jako jsou v Mnichově, kterými evidentně stejně jako jejich organizátory hluboce pohrdá.
V ruských novinách Vzglad komentují viceprezidentovo vystoupení. Před padesáti lety americká psycholožka Elizabeth Kübler-Rossová popsala pět fází přijímání smrti nevyléčitelnými pacienty: Popírání, vztek, smlouvání, deprese, rezignace. Tato „pětka“ se stala sloganem. Mocní Evropské unie přeskočili během jednoho dne tři fáze přijímání nevyhnutelného (smrti). Nyní se EU nachází ve čtvrté fázi – v depresi.
(14 votes, average: 4,71 out of 5)
Loading... 
Přichází nová doba liberálové…….hej křečkové a bařtipáni, přišel čas budem účtovat…myslete si že jsme jen lůza, že se nás nemusíte bát. Jednou však popadne Vás hrůza až pod okny Vam budem řvát…(J. Werich)
Analýza kriminologa Xaviera Raufera pro portál Atlantico.fr poukazuje na dvojí metr:
Zacházení s pravicí
Typ deliktu Převážně verbální, symbolický, ideologický.
Reakce státu Rozpouštění spolků, sledování tajnými službami.
Mediální obraz Bezprostřední hrozba pro republiku.
Zacházení s levicí
Zacházení s krajní levicí
Typ deliktu Fyzické sabotáže, žhářství, střety s policií.
Reakce státu Často zdlouhavé vyšetřování s nejasným koncem.
Mediální obraz „Aktivismus“, který občas jen zachází příliš daleko.
——————
Fenomén „Ultunice“ (Ultra-levice)
Xavier Raufer dlouhodobě varuje před podceňováním profesionalizace ultra-levicových skupin. Tyto skupiny:
Využívají propracované právní strategie k blokování procesů.
Operují v anonymních buňkách, které je těžší infiltrovat než hierarchické struktury krajní pravice.
Využívají mediální podporu k tomu, aby své kriminální činy (sabotáže) prezentovaly jako nezbytnou obranu planety.
Argumentem je, že pokud soudce vnímá motivaci pachatele (např. boj proti kapitalismu nebo za ekologii) jako morálně ušlechtilou, může to podvědomě či vědomě vést k mírnějšímu posouzení skutku.
Krajní pravice: Často čelí už i preventivním zákazům shromáždění, rychlým soudním procesům za výroky na sociálních sítích a tvrdým mediálním postihům. Přitom je kolikrát ke krajní pravici přidán kde, kdo, stačí, že nesouhlasí se systémem…
dám příklad:Srovnání kauzy Sainte-Soline a přístupu k pravicovým pochodům v Paříži —učebnicový příklad debaty o nerovnováze francouzské justice a vnitra.
Zde je konkrétní srovnání obou případů:
1. Sainte-Soline (Ekologický radikalismus / Ultra-levice)
Povaha akce: Série násilných protestů proti výstavbě obřích zavlažovacích nádrží (zejména březen 2023). Akce se účastnily tisíce lidí, včetně radikálních skupin (Black Bloc).
Násilí: Došlo k extrémním střetům s policií, zapalování policejních vozů a útokům mačetami či zápalnými lahvemi.
Právní následek: Ačkoliv byla skupina Les Soulèvements de la Terre (Povstání Země) vládou rozpuštěna, Státní rada (Conseil d’État) toto rozhodnutí v listopadu 2023 zrušila s odůvodněním, že rozpuštění nebylo „přiměřeným opatřením“. Mnozí účastníci vyvázli s podmíněnými tresty nebo pokutami, což kritici vnímají jako projev benevolence vůči „boji za klima“.
2.. Zákazy pravicových pochodů (Krajní pravice)
Povaha akce: Tradiční pietní pochody (např. k uctění památky Sébastiena Deyzieua) nebo demonstrace proti drahému životu organizované identitárními hnutími.
Násilí: Tyto pochody jsou obvykle organizované, probíhají v tichosti a bez přímých útoků na infrastrukturu nebo policii.
Právní následek: Ministerstvo vnitra tyto akce v letech 2023–2025 opakovaně preventivně zakazovalo s odkazem na riziko „narušení veřejného pořádku“ nebo „šíření nenávistné ideologie“. I když soudy některé zákazy později zrušily, státní aparát proti nim postupuje s mnohem větší administrativní razancí než proti levicovým sabotážím.
—————–
Závěr: Kritici jako Xavier Raufer upozorňují, že zatímco fyzické násilí ultra-levice (Sainte-Soline) je soudy často relativizováno jako politický aktivismus, verbální či symbolické projevy krajní pravice jsou trestány s maximální přísností, což je dvojí metr. —-Skončí to jen ve Francii? Nebo bude: Institucionální nastavení (Long March through the Institutions) ? Skončí to ve Francii?
Pravděpodobně ne. Vidíme to i v Česku nebo v Polsku, kde se diskuse o tom, co je „aktivismus“ a co je „extremismus“, začíná polarizovat podle stejného klíče…?
Trend „Dlouhého pochodu institucemi“ je v pokročilé fázi. Aby se tento vývoj zvrátil, musela by přijít hluboká reforma vzdělávání právníků a státních úředníků, která by se vrátila k principu správné tzv. té „Slepé spravedlnosti“(latinsky Iustitia caeca) – tedy spravedlnosti, která nevidí politickou barvu pachatele a neprovádí dvojí metr. Pokud se zbytek Evropy nepoučí, může se stát, že spravedlnost už nebude slepá, ale bude mít jedno oko velmi pevně otevřené – a zaměřené pouze jedním směrem.