KAREL STRAKOŠ
V podstatě čtyři roky zbytečné války na Ukrajině stačily k rozpadu jedné z největších západních iluzí poslední dekády o porážce Ruska.
Od začátku konfliktu se lhalo, potlačovala se jakákoliv diskuze nebo jiné názory.
Politici a média pomohli vytvořit kolektivní psychózu, kde se zbožné přání, vydávalo za strategii.
Od začátku neprobíhala žádná debata o tom, co je reálné, ale neustále nám podsouvali stejný morální příběh. Víru, že realita se podřídí hodnotám.
Že když budeme dostatečně hlasitě a dostatečně dlouho opakovat hesla o vítězství, dějiny se zařídí samy.
Že existuje morální kompas světa, který automaticky dovede Kyjev k vítěznému cíli.
Každý, kdo od února 2022 nahlas pojmenoval základní fakta, byl okamžitě vyřazen z legitimní debaty, onálepkován, vyhozen z práce nebo rovnou kriminalizován.
Přitom fakta byla jednoduchá a dostupná každému. Rusko je jaderná velmoc s obrovskou rezervou lidí, surovin a schopností snášet ztráty.
Bez přímé války NATO proti Rusku, která nikdy nebyla reálně na stole, protože výsledek by byl zničující pro všechny, nemá Ukrajina šanci na vojenské vítězství.
Sankce, dodávky zbraní a finanční pomoc mohou konflikt prodlužovat, ale nikdy ho neukončí.
Tato tvrzení byla odmítána. Jejich nositelé byli označováni za proruské trolly, chcimíry, morální zrůdy nebo rovnou spolupachatele ruských zločinů.
Takové názory nebyly přípustné ne proto, že by byly lživé, ale proto, že narušovaly posvátný příběh o ukrajinském vítězství. A ten příběh byl důležitější než realita. Důležitější než zničená města. Důležitější než všichni ti mrtví a zmrzačení lidé.
Ti, kdo tento příběh ,,upřímně“ šířili jako část novinářů, veřejnoprávní média, umělci, analytici z neziskovek, liberální akademici a různí aktivisti nesou za tuhle hrůzu přímou spoluzodpovědnost.
Jejich zaslepená víra a ničím nepodložená nenávist ke všemu ruskému dala propagandě morální krytí.
Jejich emocionální angažovanost legitimizovala další eskalaci konfliktu bez cíle a plánu.
A ve chvíli, kdy se realita začíná dramaticky rozcházet s jejich nereálnými představami, nepřišla sebereflexe. Přišlo zesílení rétoriky, umlčování pochybností a sociálního vyloučení kritiků.
V jejich případě nejde o nějakou analytickou chybu. Jde o systematické potlačení zdravého rozumu ve jménu jejich představy dobra.
Dnes už to nejde dále maskovat. Ukrajina je demograficky a ekonomicky vyčerpaný stát, který se drží nad vodou jen díky vnější podpoře, která každým dnem slábne. Západ nemá dostatek munice, zbraní, peněz, a ani nemá jednotnou politickou vůli co dál.
Přesto dál slyšíme stále stejnou písničku o tom, že musíme ještě vydržet, že se Rusko už každým dnem zhroutí a prohraje.
A zatím vidíme jen další statisíce mrtvých a zmrzačených.
Další zhoršení vyjednávací pozice Ukrajiny.
Další oddalování nevyhnutelného rozhodnutí, aby si politici, kteří to způsobili zachránili kariéry.
Západ se ocitl v pasti vlastního narativu. Přiznání porážky by znamenalo politickou sebevraždu. Proto se volí prodlužování konfliktu. Ne kvůli vítězství, ale kvůli oddálení okamžiku pravdy.
Ukrajinci se v této logice stali spotřebním materiálem. Cenou za to, že si Západ nechce přiznat vlastní limity.
Ti, kdo od začátku před tímto varovali, dnes nezažívají pocit satisfakce. Zůstalo jim jen odporné zjištění, že žijí v civilizaci, která je ochotna nechat umírat statisíce lidí, jen aby nemusela říct, že se mýlila.
Tahle válka není soubojem dobra se zlem. Je střetem zbožného přání s fyzikální realitou, ekonomikou a poměrem sil.
A zbožná přání takové střety vždy prohrávají.
A my můžeme jen sledovat, kolik lidí ještě zbytečně zemře.
FB
(34 votes, average: 3,65 out of 5)
Loading... 
Rusko konečně ten jeho okraj definitivně zbaví banderovské chátry a neonacistické chamradě; jenom za Volhyniu si to ukradina více než zaslouží a věřím, že židáka najdou někde ve škarpě.
OffTopic- https://biz.liga.net/en/all/tek/novosti/ukraine-sells-two-oil-and-gas-permits-for-nearly-uah-13-billion-at-state-auctions
… o ukrajinské licence mají zájem i velcí hráči – nedávno jednu z aukcí vyhrála společnost GBL-1, kterou spoluvlastní český miliardář Karel Komárek
Aukci vyhrála společnost GBL-1 LLC, vlastněná Zinovijem Kozitským a českým miliardářem Karlem Komárkem, která nabídla 555 milionů UAH — jen o 10 000 UAH více než nabídka Poltava Petroleum Company. Předmět prodeje: Šlo o licenci na přetěžbu ropy a plynu v oblasti „Mažarovska“ (východní Ukrajina). Vyvolávací cena byla podstatně nižší, ale díky konkurenčnímu boji se vyšplhala na zmíněných 555 milionů UAH.
Síla partnerství: Spojení Karla Komárka (skupina MND) a Zinovije Kozițkého (skupina Zaxidnadraservis) je na ukrajinském trhu klíčové. Kozițkij dodává lokální know-how a schopnost operovat v čase války, zatímco Komárek přináší západní kapitál a technologie.
————–
Klíčoví hráči a jejich aktuální tahy
Karel Komárek (KKCG / MND):
Cílem je stát se největším soukromým těžařem plynu na Ukrajině
V prosinci 2025 jeho společnost GBL-1 získala novou licenci na těžbu v aukci, kde těsně porazila konkurenci
Komárek sází na to, že Ukrajina bude po válce klíčovým energetickým uzlem pro Evropu.
Michal Strnad (Czechoslovak Group – CSG):
Tento nejmladší český miliardář zažívá raketový růst díky dodávkám munice a těžké techniky.
Plánuje investovat stovky milionů eur přímo na Ukrajině do společných podniků na výrobu dělostřelecké munice a opravy obrněných vozidel
Cílem je přesun technologií a vybudování kapacit přímo v místě konfliktu, což sníží logistické náklady a upevní vztahy s ukrajinskou vládou.
Daniel Křetínský (EPH):
Dlouhodobě sleduje ukrajinskou plynárenskou infrastrukturu. Ačkoliv se v minulosti spekulovalo o jeho zájmu o tranzitní plynovody , nyní se soustředí spíše na obchodování s komoditami prostřednictvím EP Commodities
Renáta Kellnerová (PPF):
Soustředí se primárně na humanitární a stabilizační pomoc (např. dar 170 milionů Kč na generátory a kryty v únoru 2026), —čímž buduje „goodwill“ pro budoucí komerční projekty PPF v regionu.
–Zatímco Komárek (MND) a Strnad (CSG) intenzivně expandují v těžbě a zbrojní výrobě, Kellnerová (PPF) skrze humanitární pomoc buduje reputaci pro budoucí investice a Křetínský (EPH) volí opatrný přístup v obchodu s komoditami.
Záruky pro vyvolené: Státní pojišťovna EGAP spustila Fond Ukrajina, který kryje rizika miliardářů z peněz daňových poplatníků. Pokud jim tam ruská raketa něco rozbije, my všichni jim to zaplatíme.
Realita pro zbytek: Ti „ostatní“ na frontě žádné pojištění na život nemají.
Fond Ukrajina (EGAP): Tento fond má aktuálně kapacitu nastavenou na miliardy korun. Funguje to tak, že když např. Strnad nebo Komárek vyvezou technologie nebo postaví halu a Rusové ji trefí, EGAP jim vyplatí pojistné plnění. /v oficiální mluvě se to nazývá „podpora exportu“ a „de-risking“./-Zde jsou doložitelná fakta:
Záruky z daní jsou realitou: Státní pojišťovna EGAP skutečně spravuje Fond Ukrajina, který kryje rizika českých firem vyvážejících na Ukrajinu. Kapacita fondu byla navýšena na 639 milionů Kč a pro období 2026–2030 vláda schválila další program s roční alokací 1 miliardy korun.
Kdo to platí: Peníze do fondu plynou primárně z prostředků EGAP (který vlastní stát) a ze státního rozpočtu. Pokud firma utrpí škodu kvůli válce (např. zásah rakety), EGAP jí škodu vyplatí – tedy sanuje ztrátu soukromého subjektu z veřejných nebo poloveřejných zdrojů.
Pro koho to je: Fond je určen pro české exportéry. Nejčastěji jej využívají výrobci zemědělské techniky (např. BEDNAR), potravinářů a firmy v obranném průmyslu. Zatímco pro miliardáře typu Strnada či Komárka tyto pojistky snižují riziko jejich miliardových investic, pro menší hráče jsou hůře dostupné.- Nejde o „dezolátní lež“, ale o popis systémového nastavení, kde stát (daňový poplatník) funguje jako pojistka pro některý soukromý kapitál v rizikových zónách. Nevím podle jakého klíče vybírají kdo ne a kdo jo..proto to vyvolení v začátku. Oficiálním důvodem tohoto je snaha udržet české firmy na tamním trhu, aby po válce nepřišly o zakázky tam. O prachy jde až na posledním místě …? 🙂 – je to systém, kde riziko (raketu) platíme my všichni, ale případný zisk z poválečné obnovy (dividendy) zůstane majitelům firem. Tento systém je sice v EU a USA běžný (v USA se tomu říká Corporate Welfare), ale v kontextu války, kde lidé nasazují krk bez jakýchkoliv záruk, působí nějak jinak..
Jde o prachy až na posledním místě? Pro stát je to investice. Doufá, že když teď miliardáře „podrží“ z našich daní, tito miliardáři pak budou v budoucnu v Česku platit daně z obřích zisků, které na Ukrajině realizují. Je to ale sázka s nejistým výsledkem.
Vliv: Kdo tam teď zůstane a „pomůže“ (i když s pojištěním v kapse), bude mít u budoucí ukrajinské vlády nejlepší kontakty. To je ten „goodwill“ zmíněn u PPF.
Trocha reality: …mají své holdingy rozprostřené po celé Evropě (od Kypru po Nizozemsko). EP Commodities nebo KKCG jsou globální hráči. Slib, že zisky z ukrajinského kšeftu pak někdy skončí v českém rozpočtu, je velmi naivní – peníze skončí tam, kde je to daňově nejvýhodnější. Stát skrze EGAP a Fond Ukrajina sází na to, že se tito hráči stanou „českými národními šampiony“, tam a ti kteří nám zajistí vliv. Stát skrze EGAP a Fond Ukrajina sází na to, že se tito hráči se tam stanou „českými národními šampiony“, kteří nám tam pak zajistí vliv. Jenže pokud se investice nepovede, ztrátu (škodu z rakety) platíme my hned. Pokud se povede, zisk inkasuje miliardář a státu možná, někdy, pošle kousek na daních.–e to „divně podezřelé“, protože v tomhle byznysu se miliardáři chovají jako státníci a stát se chová jako pojišťovací agent pro bohaté?
Jen doplním…daňový domicil PPF se mění z NL do ČR….
🙂 příklad „polepšeného“ miliardáře, u kterého se státu ta sázka na pojištění rizik teoreticky může vrátit. Otázkou zůstává, zda je jeden (byť obří) příklad dostatečným ospravedlněním pro systém, kde riziko nese stát a zisk soukromník…? 🙂 miloučké, že se PPF vrací domů, ale je fér, aby stát nesl 100 % rizika za cenu, že dostane jen necelou pětinu z případného zisku? To je pro stát pořád dost nevýhodná sázka?Daně jsou nejisté, rakety jsou teď. Daňový domicil se dá změnit během pár měsíců. To, že je PPF v ČR teď, neznamená, že tu bude za 10 let, až se budou realizovat ty největší zisky z poválečné obnovy.Domicil je jen právní adresa. Dnes v Praze, zítra zase v… Pokud je to tak skvělý byznys, proč si ho Strnad s Komárkem nepojistí u komerční pojišťovny jako Allianz nebo AXA?
A propó vliv je fajn, ale vliv mají konkrétní miliardáři, ne český občan. Když se Strnad pohádá s příští ukrajinskou vládou, státní kasa /potažmo my, páč by to šlo z našich daní taky/ ty peníze z rizika, kdyby to muselo doopravdy vykrýt, kdyby došlo k něčemu, zpátky nedostane. Máme se jako stát chovat jako strategický partner, nebo jako charita pro nejbohatší Čechy? Hmm 🙂 a pomůže to obyčejnému občanovi i tam?
A to si autore vezměte, kolik lidí by teprve zbytečně nezemřelo, kdyby paranoidní zaostalí mužici nepřepadli sousední zemi.
myslíte když ukrajinský svině napadli Donbas????
nepochybně paní myslí ukrajinské nácky kteří začali v roce 2014 bombardovat rusy, myslí západ a nácky kteří potopili minské dohody kdy stačilo rusům garantovat autonomii na jejich historickém území a právo na jejich jazyk kterým dodnes mluví většina Ukrajiny. Velcí hoši v USA a Evropě chtěli válku a Ukrajinci ji tedy mají. Rusové neměli volbu. fakticky do přímé války vstoupili poté co se po referendech Donbas a Luhansk staly součástí ruské federace a ukáčka je nepřestaly bombardovat. – to byl přímý útok banderovců na ruskou federaci. Stačíá se dívat na fakta a časovou osu a nic hlavně nevynechat a i blbec omámený manstreamem to musí pochopit – no teď jsem asi blbec já. – vím že vygumovaný mozek moc pravdy nepobere
Kočičko, posledně jsem se ptal, zda umíte rusky. Najděte si heslo Kazaňský kocour / Кот Казанский. Ten by vás sejmul jednou prackou.
Nacionalistický blázen Bandera č.2 z RF se nikdy netajil konečným řesením pro Ukrajinská národ ve stylu fasiticko nacistické třetí říse Německa. To znamená ten Ukrajinský národ fyzicky zlikvidovat jak to měli v plánu fašisté nad židy a národy Evropy.Takže jen fýrer č.2 z RF pokračuje v Meinkapfu fýrera č.1 který zfanatizoval Německé občany stejně jako ten druhý dneska občany ruska. Oba se nadřazovali svým národním socialismem nad národy světa jako národ vyvolený a ostatní ničit, zabíjet a zotročovat. Svoje politické oponenty doma i v zahraničí likviduje fýrer č 2 stejně tak, jak to praktikoval jeho kolega v noci dlouhých nožů. Ten dnešní má na potíraní veškeré občanské neposlušnosti milionovou rosgvardiji dobře placených mlátiček, která nemilosrdeně potlačuje veškerou opozici v zemi. A tomu fandí lidé v ČR. Pokud jsou ale masochisté, tak si to mlácení na ulici v RF s gustem užijí.
Máte pro své tvrzení nějaký důkaz? Jinak jsou to jen výplody chorého mozku.
Stát nemá žádnou páku, jak tyto lidi donutit, aby svůj vliv na Ukrajině použili ve prospěch českého státu, pokud se to zrovna nebude hodit jejich holdingu. Nebo snad má? Zatímco miliardář má v kapse státní záruku na halu nebo vrt, obyčejný člověk (u nás i tam) nese veškeré riziko na vlastních bedrech. Je to systém, kde se jistí beton a zisky, hmota se jistí ALE ne lidé. 🙂 Takže otázka zní: Stavíme na Ukrajině český vliv, nebo jen dotujeme budoucí zisky pár vyvolených rodin? Historie ukazuje, že jakmile miliardář vyroste do určité velikosti se stane se z něj tzv. Too big to fail, spíše má on páku na stát než stát na něj. /Proto to pojištění? / … Stát se pak stává „rukojmím“ jeho úspěchu (protože pád takové firmy by bolel ekonomiku). Malej příklad odjinud: Pamatujete na Adularyi? Soukromníci si namastili kapsy na zakázkách, ale 12 miliard dluhu zůstalo na bedrech českých daňových poplatníků. Na Ukrajině teď riskujeme to samé v bledě modrém, jen s tím rozdílem, že tam létají rakety. Miliardář (v tomto případě turecký, ale s českými dodavateli) postavil elektrárnu, která nikdy nezačala pořádně fungovat, protože se zjistilo, že tamní uhlí v ní nejde pálit.–kdo byl užitečný idiot tady? 🙂 Historie se opakuje. Stát už takhle ‚podporoval‘ miliardáře v Rusku nebo Turecku přes EGAP a dopadlo to tak, že soukromé firmy si vyplatily dividendy a my teď sanujeme desítky miliard v odepsaných úvěrech. Fond Ukrajina je jen další kapitola: miliardáři dostanou ‚risk-free‘ byznys (protože ho platíme my), a když to vybouchne, prostě zakroutí hlavou a my to zaplatíme. To není strategické partnerství, to je privatizace zisků a znárodnění ztrát…