V Česku pohonné hmoty zdražily v reakci na válku v Íránu 11krát výrazněji než na Slovensku

LUKÁŠ KOVANDA

Ve Francii už cenu paliv stropují, jako v Maďarsku.

V České republice zdražily benzín a nafta v reakci na válku v Íránu na poměry zemí EU nadprůměrně. Ve dnech 2. až 9. března totiž stoupla cena benzínu v Česku v přepočtu do eur o 6,9 procenta a nafty o 16,3 procenta. V průměru tak tyto pohonné hmoty zdražily o 11,6 procenta. To je osmý nejvyšší údaj v rámci zemí EU, jak vyplývá z dat, která dnes zveřejnila Evropská komise (viz graf níže). Přepočet do eur umožňuje očistit srovnání vývoje cen paliv od odlišných pohybů kursu jednotlivých zemí EU.

Nejvýrazněji ceny pohonných hmot v daném období zdražily v rámci EU v Rakousku, a to o 17,1 procenta. Druhé skončilo Polsko, jež je jinak charakteristické poměrně nízkými cenami pohonných hmot, kde benzín a nafta v průměru zdražily o 15,2 procenta. Třetí se umístilo Německo, kde daná paliva zdražila v průměru o 14,7 procenta.

Evropská unie jako celek vykazuje zdražení pohonných hmot v průměru o 10,5 procenta. Zdražení v České republice překonalo průměr zdražení EU jak v případě benzínu, tak nafty. Benzín v Česku v daném období zdražil o 6,9 procenta, zatímco v EU o 6,6 procenta, kdežto nafta přidala v tuzemsku na ceně 16,3 procenta a v EU 14,3 procenta.

Nejméně pohonné hmoty v reakci na válku v Íránu zdražily v rámci EU na Maltě, kde jsou ovšem fixovány státem, a dále ve Slovinsku, v Irsku a na Slovensku, kde růst cen činil v průměru po řadě 0,4 procenta, 0,5 procenta a konečně 1,1 procenta. Na Slovensku je tak procentuální rozsah zdražení zhruba 11krát nižší než v sousední České republice.

Nová data Evropské komise tak dokládají, že i když válka v Íránu, započatá poslední únorový den, výrazně zvedá cenu ropy celosvětově, reakce cen pohonných hmot v jednotlivých zemích EU je značně odlišná. Důvodem je jak rozdílné daňové zatížení pohonných hmot v jednotlivých zemích EU, tak odlišný přístup k cenotvorbě v oblasti pohonných hmot, tak různý přístup k administrativním zásahům do cen paliv.

Například Maďarsko se rozhodlo ceny pohonných hmot v tomto týdnu zastropovat a stejně tak dnes učinil největší provozovatel čerpacích stanic ve Francii, společnost TotalEnergies. Polský podnik Orlen, jenž provozuje rafinérie a čerpací stanice také v ČR, nyní na pokyn polské vlády drží palivové marže v Polsku prakticky na nule.

Rozdíly v cenovém nárůstu vyvolává také různý přístup k cenotvorbě v jednotlivých zemích, kdy například pumpy v Německu nebo Česku promítají růst cen ropy a velkoobchodních paliv do konečných cen „preventivně“, dopředně, i při přechodném navýšení marže, zatímco v jiných zemích si dávají více na čas a vývoj cen u čerpacích stanic je tam více sladěn s vývojem skutečných nákladů produkce paliv.

Například právě v Německu se navíc projevuje poměrně značné daňové zatížení pohonných hmot. S růstem ceny vlastního paliva narůstá jeho celková cena při vyšším daňovém zatížení výrazněji než při nižším daňovém zatížení. Vyšší zdanění vlastně jakoby „přifukuje“ konečnou cenu, pokud vlastní palivo zdražuje.

 

LUKASKOVANDA.CZ