V Minneapolis jde o mnohem více než jen o deportace

Rychlý přehled událostí, které hýbou Amerikou a zprostředkovaně i světem. Zdroj informací v odkazu přímo v textu. Hlas lidu je výběr komentářů z alternativních médií.

Úvod do děje

Události v Minneapolis odstartovaly během vánočních svátků. Nezávislý novinář zveřejnil na sociálních sítích reportáž, která dokumentovala rozsáhlé podvody tamní somálské komunity. Somálci prostřednictvím fiktivních firem na poskytování sociálních služeb inkasovali stovky milionů dolarů od federální i místní vlády za výkony, které nikdy neposkytli.

Rozsah a neomalenost podvodů vyvolaly zájem alternativních médií i Bílého domu. Do Minneapolis zamířily stovky zaměstnanců federální vlády s cílem vyšetřit podvody, jejichž odhadovaný rozsah se mezitím rozrostl na miliardy dolarů. Bílý dům do města vyslal i agenty ICE.

ICE a azylová města

Federální agentura ICE, kterou zřídili demokraté i republikáni společně po útocích z 11. září 2001, má na starosti deportace ilegálních imigrantů. Protože za vlády Joe Bidena přišly do USA miliony ilegálních imigrantů, které tehdejší vláda za státní peníze převážela do vnitrozemí, působí agenti ICE na celém území USA.

Policejní útvary jednotlivých států by měly s ICE spolupracovat. Pokud místní policie zadrží ilegálního imigranta, měla by informovat ICE a imigranta předat. Demokraté v některých státech a městech vyhlašují takzvané azylové zóny. Azylovou zónou může být celý stát nebo jen město. Azylová města a státy odmítají spolupracovat s federálními úřady a v případě zadržení ilegálního imigranta ICE neinformují. Na svobodu dokonce propouštějí i imigranty, kteří se dopustili trestného činu. Minneapolis je azylovým městem stejně jako řada dalších měst v demokratických státech.

V republikánských státech azylová města nejsou, protože místní parlamenty většinou schválily zákony, které odmítnutí spolupráce s federálními úřady zakazují. Otázka, zda je zřízení azylového města v rozporu s federálními zákony, je předmětem velké diskuze, ale převládajícím názorem je, že federální vláda nemůže lokální úřady ke spolupráci nutit.

Zápletka

Protože místní policie v Minneapolis s ICE nespolupracuje, musí agenti zatýkat ilegální imigranty v místě bydliště nebo na ulicích. To je samozřejmě výrazně obtížnější. Místo jednoho agenta, který by pouze eskortoval zadrženou osobu, je nutné vyslat celý tým.

Různí demonstranti a aktivisté organizují proti ICE protestní akce, přestože je takové jednání porušením zákona. Napadání federálních agentů nebo bránění v jejich činnosti je buď přestupkem, nebo trestným činem podle závažnosti provinění.

K prvnímu velkému incidentu došlo v polovině ledna. Aktivistka Renee Good se celý den snažila se svým vozem bránit agentům ICE v činnosti. Když si jeden agent stoupl před její vůz a druhý ji vyzval k vystoupení, rozjela se proti agentovi před vozem, který vystřelil a Renee Good zabil.

Další tragická událost se udála v sobotu. Agenti ICE zastřelili protestujícího muže Alexe Prettiho, který se s nimi dostal do fyzického kontaktu.

Informace z amerických médií hlavního proudu a většiny evropských médií by se dala shrnout zhruba takto: Agenti ICE zabíjejí lidi v ulicích, již i část republikánů vyzývá k jejich stažení, popularita Bílého domu klesá, bude to mít vliv na šance republikánů v listopadových volbách, guvernér státu Walz přirovnal osud imigrantů k Anně Frankové, která se jako židovka skrývala v okupovaném Nizozemsku před nacisty.

Protinázor

Bílý dům přináší svůj pohled na věc: Federální agenti postupují při zatýkání ilegálních imigrantů podle platných zákonů. Lidé, kteří jim brání ve výkonu činnosti, jednají nelegálně. Za vyhrocenou situaci jsou odpovědní demokratičtí politici v Minnesotě, protože odmítají spolupracovat s agenty ICE a vyzývají občany, aby proti nim protestovali. Agenty ICE přirovnávají ke gestapu.

Zástupce ministerstva spravedlnosti uvedl, že z Texasu deportují agenti ICE desetkrát více ilegálních imigrantů než z Minnesoty, ale k žádným incidentům nedochází. Důvodem je fakt, že lokální policie spolupracuje.

Hlas lidu: Média hlavního proudu zkoumají záběry incidentu snímek za snímkem, aby po dlouhých minutách dospěla k závěru, že zastřelený Alex Pretti zřejmě před střelbou sahal pro telefon. Agent ICE měl při konfliktu s protestujícím mužem zlomek vteřiny na rozhodnutí, zda muž sahá pro zbraň, nebo pro něco jiného, co agenta nebude ohrožovat na životě.

Republikáni nesouhlasí

Část republikánů je proti pokračování zásahů ICE v Minneapolis. Je to ta část republikánů, která je jedním z důvodů, proč se Donald Trump dostal k moci. Američtí voliči je nazývají „Republicans In Name Only” neboli republikáni pouze jménem. Jsou členy takzvané „Uniparty”, což je hanlivé označení pro demokraty a část republikánů. Ať Američané volí, koho chtějí, řešení imigračního problému se nedočkají, protože RINOs v klíčových momentech zklamou a hlasují s demokraty. Imigrační problém zatím nikdo nebyl ochoten vyřešit.

Okénko do minulosti

V roce 2006 za vlády republikánského prezidenta Bushe Jr. představili politici z obou stran komplexní imigrační reformu. Návrh zákona prošel za pomoci hlasů politiků z obou stran v Senátu, ale v republikány kontrolovaném Kongresu se strhla vášnivá debata. Jedním z hlavních důvodů byl masový nesouhlas amerických občanů.

Rush Limbaugh, ikona konzervativních Američanů a moderátor nejposlouchanějšího rozhlasového pořadu v USA, spustil spolu s dalšími novináři nesouhlasnou kampaň. Zákon se podle něj rovnal amnestii, protože umožňoval ilegálním imigrantům, aby se po nějaké době stali americkými občany. Rush použil podobné argumenty jako před více než deseti lety Bill Clinton, a sice, že ilegální imigranti jsou zátěží pro státní rozpočet.

Jako kompenzaci „amnestie“ slibovali tehdy politici, že posílí ochranu hranic, včetně výstavby hraničního plotu dlouhého zhruba tisíc kilometrů, upraví pravidla imigrace tak, aby zohledňovala schopnosti a názory uchazečů o azyl, a ne rodinné vazby, a přidají nutnost znalosti anglického jazyka a další požadavky.

Kampaň Rushe Limbaugha byla úspěšná. Kanceláře republikánských politiků zavalily tisíce telefonátů a emailů se žádostí, aby imigrační reformu nepodpořili. Kongres zákon nakonec zamítl.

Po nástupu Baracka Obamy pokračovala Amerika v politice „otevřených hranic“ a téma imigrace se stalo jedním z nejdůležitějších pro značnou část Američanů. Na veřejnosti se o něm ovšem báli hovořit, protože atmosféra ve společnosti tomu nebyla nakloněna.

Pak přišla změna

Situace se změnila po nástupu Donalda Trumpa do funkce. Během svého prvního funkčního období měl mezi republikány v Kongresu velmi malou oporu, protože většina z nich byla členy „Uniparty” a v čele Kongresu stál Trumpův odpůrce Paul Ryan. Ve druhém funkčním období je Trumpova podpora mezi republikány v obou komorách parlamentu nesrovnatelně větší, ale jak v Senátu, tak v Kongresu zůstávají republikánští politici ze skupiny RINOs. Pokud chtějí média přinést informaci, že část republikánů s Trumpem nesouhlasí, mají několik osvědčených jmen, na která se mohou kdykoli obrátit. V Senátu jsou zaručenou volbou Thom Tillis nebo Lisa Murkowski, v Kongresu je situace „variabilnější”.

Aktuální události

Donald Trump vyzval guvernéra Minnesoty a starostu Minneapolis, aby začali okamžitě spolupracovat s agenty ICE. Kongresmany požádal, ať schválí zákon, který zakazuje statut azylového města. V pondělí oznámil prezident, že do města vysílá Tom Homana, který má přezdívku „Vládce hranic” a v minulosti dostal od Baracka Obamy vyznamenání za deportace imigrantů.

Podle televize Fox News a řady nezávislých novinářů jsou protestující v Minneapolis vysoce organizovaní. Mají radiové spojení a pohybují se podle pokynů. Do sdílené databáze zapisují například poznávací značky vozů ICE a další informace, aby je mohli snáze identifikovat. Ředitel FBI v rozhovoru řekl, že jeho agenti již mají informace o osobách, které demonstrace financují, protože protesty nejsou spontánní.

Několik hodin poté, co prezident vyzval guvernéra Minnesoty ke spolupráci, oznámil, že mu guvernér volal a že jsou „na stejné vlně”. Prezident hovořil v obdobném duchu i se starostou Minneapolis.

Včera vyšlo najevo, že zastřelený Alex Pretti demonstroval proti akcím ICE již před týdnem, protože při střetu s agenty utrpěl zlomeninu žebra.

Místní policie začala v úterý po telefonátu mezi prezidentem Trumpem a guvernérem Walzem spolupracovat s agenty ICE.

Je nepravděpodobné, že by akce ICE ohrožovaly popularitu americké vlády, protože Američané většinově podporují deportace všech ilegálních imigrantů, tedy ne jen těch, co se dopustili kriminálních činů. CNN ukázala výsledky čtyř průzkumů, ve kterých se podpora deportací pohybuje od 55 do 64 %.

Volební machinace

V Minneapolis žije největší komunita Somálců v USA. Od doby, kdy se zde usadili, je stát Minnesota baštou demokratů, přestože v posledních volbách zvítězili demokraté pouze v 9 z 87 volebních okrsků. Nejvíce hlasů dostali právě v Minneapolis a okolí. Podle místních volebních zákonů může jeden volič hlasovat až za osm osob, pokud se za ně takzvaně zaručí. Svědci vypověděli, že „somálští sběrači” hlasů přinášejí do volebních místností již vyplněné hlasovací lístky.

Volební podvody jsou v USA velkým tématem nejen proto, že v mnoha státech mohou lidé hlasovat bez dokladu totožnosti. Demokraté v minulosti prosadili, že ilegální imigranti jsou při sčítání lidu započítáváni do počtu obyvatel. Počet obyvatel v daném státě přitom určuje počet zastupitelů ve federálním Kongresu. Různé odhady uvádějí, že demokraté získali díky započítání ilegálních imigrantů více než deset křesel navíc.

Prezident Trump označil demonstrace za úhybný manévr, který má odvést pozornost od finančních podvodů. Celá vláda se jednoznačně postavila za ICE. Ministerstvo spravedlnosti požádalo stát Minnesota o voličské seznamy. Ten je odmítá vydat a na obzoru je právní bitva. Američané se ptají, proč je Minnesota nechce předat ke kontrole.

Kongresová komise zahájila vyšetřování muslimské kongresmanky Ilhan Omar, která zastupuje právě Minneapolis a jejíž majetek se odhaduje na více než 30 milionů dolarů bez jasného zdroje nabytí.

Co když jde o víc?

Hlas lidu:

Minneapolis je důležitým bitevním polem v boji o příští volby. Bílý dům se rozhodl pro masivní nasazení federálních úřadů s cílem důkladně vyšetřit všechny podvody finančního rázu a následně i volební machinace.

Podvody v Minnesotě jsou pro Američany neuvěřitelné svým rozsahem a jednoduchostí. Stačí si zaregistrovat předškolní zařízení a inkasovat peníze za neexistující děti. Nikdo nebude nic ověřovat. To dokazuje, že stát vědomě rezignoval na všechny kontrolní funkce a podvody tiše schvaloval. Je pravděpodobné, že o nich věděli i vysoce postavení politici.

Proč Minnesota? Je to relativně malý stát, podvody jsou rozsáhlé a tak do očí bijící, že by nemělo být těžké je prokázat. Od finančních podvodů je krok k podvodům volebním.

Minnesota je první v řadě, takový úvod na rozehřátí. V okamžiku, kdy bude mít americká veřejnost možnost detailně vidět, k čemu docházelo, je čas podívat se na další demokratické bašty: Kalifornie, Oregon, Illinois nebo New York. Jejich odpor bude výrazně slabší, protože budou od začátku v obranném módu. Pro americkou vládu bude jednodušší přesvědčit o svých akcích veřejnost, i když proti nim bude stát celá mediální mašinérie.

Média informovala o tom, že velitel pohraniční policie Greg Bovino byl z Minnesoty odvolán. Důvodem měla být nespokojenost Bílého domu. Spíše to ale byl taktický tah, protože se jeho role ujal sám „Vládce hranic” Tom Homan. Tedy něco jako nahrazení plukovníka tříhvězdičkovým generálem, který bude reportovat přímo prezidentovi. Tom Homan se má podílet i na vyšetřování podvodů.

Integrita volebního procesu je Svatým grálem politického střetu. Pokud se podaří eliminovat volby bez dokladu totožnosti, neexistující jména na volebních seznamech a hlasování poštou, je pravděpodobnost volebního vítězství demokratů výrazně snížena.