NORBERT NAXERA
Říká se že historie je učitelka života a v tomto platí naprosto přesně, opakuje se situace která vznikla v Evropě před první světovou válkou. V pozici hlavní imperialistické mocnosti, která chtěla rozšiřovat svoje území a vliv na úkor ostatních, byla tehdy Německá říše, tehdy průmyslově nejvyspělejší stát světa s nejsilnější armádou, i v době míru měla milion dobře vyzbrojených a vycvičených mužů, každý Němec tehdy musel sloužit tři roky v armádě. Německo ale bylo poměrně malé a hustě zalidněné a mělo nedostatek potravin, které se musely dovážet z ciziny. Německá vládnoucí třída byla proto přesvědčena, že potřebuji dobýt nové území, kam usídlit německé rolníky, aby byly zabezpečeny potraviny pro stále rostoucí počet obyvatel. Byly zde dvě možnosti: část německé vládnoucí elity chtěla ovládnout území v Evropě, a to na úkor Ruska, tedy zhruba v dnešním Polsku, na Ukrajině a v Pobaltí. To znamenalo spojit se s Rakouskem a s Velkou Británií a napadnout Rusko a po válce si rozdělit část ruského území. Druhá část německých elit měla naopak zájem o britské kolonie, a měla za to, že Říše by se spíše než do Východní Evropy měla rozšiřovat do Afriky, do Austrálie a podobně. To znamenalo spojit se s Ruskem proti Anglii a Francii a poté co by je porazili, si rozdělit jejich kolonie. Obojí bylo teoreticky možné, protože německy císař měl přátelské vztahy jak s britskou královskou rodinou, tak s ruskou carskou rodinou, naopak Rusko a Velká Británie byly dlouhodobě úhlavní nepřátelé, protože londýnští bankéři chtěli ovládnout ruské přírodní zdroje a ani se tím příliš netajili. Spojení s jednou nosností proti druhé, tedy bylo dobře možné a pravděpodobně by válka v takovém případě skončila německým vítězstvím. Německé vládnoucí elity se však nedokázaly rozhodnout kterou cestou se vydat, a proto Němci ve spolupráci s Rakouskem zahájili na začátku 20 století otevřeně nepřátelskou politiku vůči Rusku a zároveň začali budovat obrovské loďstvo, což bylo pro Anglii smrtelné nebezpečí; britské armáda totiž byla slabá, složená převážně z Indů a dalších koloniálních národů a jejím účelem bylo udržovat kolonie v područí, nikoliv obrana Anglie, na to sloužilo královské námořnictvo, které bylo zdaleka nejsilnější na světě. Pokud by ale Německo, které mělo mnohem silnější pozemní vojsko, mělo i námořnictvo srovnatelné síly jako Anglie, pak by se německá armáda mohla v Anglii kdykoliv vylodit a snadno Anglii porazit. Toto nebezpečí vedlo britskou vládnoucí elitu, aby se tváří v tvář německému nebezpečí spojilo se svým dosavadním úhlavním nepřítelem – Ruskem, které sice mělo také silnou armádu, ale nemělo velké válečné loďstvo, a proto Anglii nemohlo ohrožovat. Tak vznikla Dohoda (Entente) – obranná aliance Velké Británie, Francie a Ruska. Německo se tak neschopností své zahraniční politiky dostalo do situace, kdy se proti němu spojila velká část světa, a proto první světovou válku nemohlo vyhrát.
![[...]](https://zvedavec.news/images/25/v-pekingu-se-opakuje-historie.jpg)
Tak jen doufejme, že to nepovede ke stejným následkům, jako v roce 1914, protože od té doby se jedna věc přece jen změnila, a to že existují jaderné zbraně a 3. světovou válku by na rozdíl od té první a druhé nevyhrál nikdo. A to snad nebude ani jedna ani druhá strana riskovat. Proto spíše než třetí světová válka bude druhá studená válka, ale tentokrát ji podle všech předpokladů Kolektivní Západ prohraje, protože zatímco za „první“ studené války 1948 až 1989 měl Západ v převahu v lidských i materiálních zdrojích a navíc měl schopnější elity, tentokrát má zjevnou převahou východ a v čele východních států stojí mnohem schopnější státníci, než ti šílenci kteří ovládají Evropu.
ZVEDAVEC.NEWS

(8 votes, average: 4,25 out of 5)
Ano, ovšem, indická cla! Jeden z prvních počinů Mahátmá Ghándího byla pouť k moři, kde zvedl hrst mořské soli, aby manifestoval nesmyslnost zdaněné soli, kterou Británie nutila Indii kupovat – když měla nadbytek své!