Válka na Ukrajině pokračuje a americký Kongres chce poslat do Evropy více vojáků. Na evropské spojence spoléhat nechce




Sdílet článek:

Ruská agrese proti Ukrajině pokračuje již pátým měsícem. Americký Kongres ve svém návrhu zákona o obranné politice na rok 2023 prosazuje více amerických vojáků v Evropě. Krok je v souladu s vystoupením prezidenta Joe Bidena z 29. června na summitu NATO ve španělském Madridu, kde uvedl, že USA zřídí stálou základnu v Polsku a vyšlou také další dvě perutě letounů F-35 do Velké Británie, a kromě toho i více prostředků protivzdušné obrany do Itálie a do Německa.

Nedávno zveřejněná zpráva předsedy Výboru pro ozbrojené služby (HASC) Sněmovny reprezentantů k zákonu o obraně pro rok 23 uvádí, že “další invaze na Ukrajinu představuje zásadní změnu bezpečnostního prostředí v Evropě, která vyžaduje dlouhodobou změnu v rozmístění sil Spojených států a jejich spojenců, aby bylo zajištěno zachování kolektivního odstrašení (…) Je nezbytné, aby USA zřídily další stálé posádky a udržovaly podél východního křídla Evropy nepřetržitě rotující síly.“

Podle zákonodárců by se USA neměly spoléhat na to, že spojenecké síly budou v budoucnu v Evropě významně posilovat pozice, a neměly by plánovat návrat k úrovni a rozmístění sil, které byly platné před ruskou invazí. Ruský útok proti Ukrajině byl v podstatě jen silným impulzem pro evropské členy NATO, kteří dlouhodobě obranu zanedbávali, aby přistoupili k zásadnímu posílení, obnově výzbroje a rozvoji schopností – pokud současná vůle vydrží, efekt se projeví v řádu let.

Před ruskou anexí Krymu v roce 2014 začala americká armáda v souladu se změnou v přístupu stahovat z Evropy vojáky a vybavení. Poté ale USA poslaly vojáky a vybavení zpět. Jde o úplný obrněný brigádní bojového týmu a bojovou leteckou brigádu. USA také aktivovaly V. sbor s předsunutým velitelstvím v Polsku, které řídí konkrétní operace, činnosti a iniciativy, a zřídila Multidoménovou operační skupinu a nové Oblastní velitelství pro palby (Theater Fires Command).

Spojené státy v rámci reakce na ruskou invazi rozmístily v Polsku i jinde ve východní Evropě velké množství vojáků, jak uvedl na pařížském Eurosatory začátkem června generálporučík Kevin Marcus, zástupce náčelníka štábu a ředitel pro strategii, plány a politiku US Army Europe and Africa.

Řekl také, že USA musejí pokračovat v projekci síly v rámci celého evropského prostoru a rozšiřovat svůj vliv do oblastí, jako je západní Balkán. Legislativa HASC poukazuje na západní Balkán jako na oblast vyžadující další pozornost. Vyzývá k zachování plného financování Evropské iniciativy pro odstrašení (EDI, European Deterrence Initiative), což je fond peněz vytvořený po ruské anexi v roce 2014. Obamova administrativa poprvé požádala o 3,4 miliardy dolarů pro tento fond v roce 2015. Přibližně 2 miliardy dolarů financovaly rotaci první obrněné brigády v Evropě, a to nad rámec brigády Stryker a pěší brigády, které tam již působí, a dalších 1,8 miliardy dolarů na vybavení celé obrněné brigády.

Financování tohoto se dostalo až na 6,5 miliardy dolarů v roce 2019. Po poklesu, který byl přičítán jednorázovým výdajům, jako jsou infrastrukturní projekty, činil fond v roce 2021 4,5 miliardy dolarů, včetně 250 milionů dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině. Generál Tod Wolters z evropského velitelství USA uvedl, že investice EDI umožnily USA reagovat na ukrajinskou krizi během pěti dnů; bez předchozích investic by podle něj nasazení jednotek mohlo trvat až 21 dní.

Také legislativa Sněmovny reprezentantů uvádí, že minulá “rozhodnutí Ministerstva obrany a Kongresu o předsunutých zásobách, mobilitě a financování EDI přímo vedla ke schopnosti rychle posílit oblast operací v této krizi. Investice do EDI budou mít zásadní význam pro přizpůsobení se novému evropskému bezpečnostnímu prostředí,” pokračuje návrh zákona. Vzniknout mají také další programy EDI, a to v Černém moři, Pobaltí, Arktidě a střední Evropě. Cílem je udržet důvěryhodnost závazku bránit “každý centimetr” území NATO.

Ministerstvo obrany žádá na rok 2023 o financování EDI ve výši 4,2 miliardy dolarů. Zpráva předsedy HASC rovněž oceňuje rostoucí odhodlání spojenců v NATO vynakládat více prostředků na obranyschopnost v Evropě: “Spojené státy by měly pokračovat ve spolupráci se spojenci na doplňkových investicích s cílem vytvořit v Evropě vyspělou, plně integrovanou platformu odstrašení schopnou reagovat na rozšířenou hrozbu ruské agrese a podpořit pokračující úsilí spojenců v NATO kolektivně čelit přímým a hybridním hrozbám pro společné hodnoty, zájmy a ideály.”

USA by měly spolupracovat se spojenci NATO ve východní Evropě na posílení vojenských schopností v regionu pomocí moderních dělostřeleckých systémů, salvových raketových systémů, přenosných systémů protivzdušné obrany, systémů protivzdušné obrany a dalších schopností. Marcus uvedl, že spojenci by měli přispět budováním plnohodnotnějších brigád; zatímco mnoho zemí disponuje pěšími brigádami s taženými dělostřeleckými systémy, aliance potřebuje větší mobilitu a stupeň ochrany. Aliance podle něj musí také vyvážit strukturu manévrových sil s podporou a údržbou. Dodal, že v budoucnu se americká armáda nemůže spoléhat na posily z kontinentálních Spojených států: “Nemůžeme již zajistit, že toto posilování bude nepřerušené, že můžeme bezpečně nasadit síly ze Spojených států. Rovněž nemůžeme zaručit, že budeme mít včas politická rozhodnutí, která toto nasazení řídí, a to vzhledem k obavám z eskalace.”

HASC ve svém politickém návrhu zákona ukládá ministru obrany, aby nejpozději do 22. března 2023 předložil všem kongresovým výborům pro obranu “komplexní strategii a plán zdrojů”, který by posílil pozice na východním křídle Evropy a zahrnoval trvalejší a komplexní rotační nasazení. Prozatímní strategie s možnými variantami by měla být předložena HASC do 15. srpna 2022.

Výbor žádá, aby mu ministr obrany do března 2023 předložil komplexní strategii a plán zdrojů k posílení pozic na východním křídle NATO. Měla by mj. zahrnovat plány Pentagonu na obranu černomořského regionu.

defensenews.com

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (No Ratings Yet)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

4 Comments

  1. Je myslím celkem zřejmé, oč Američanům jde, nepustit Rusy do Evropy, protože tady to je po rozpadu SSSR jejich, “Krakonošovo”. Když hrozilo zvýšení vlivu Ruska v podobě Nord Stream 2, Američani “pohotově” zasáhli. Že je to na úkor Evropanů, už těm více uvažujícím (Francie, Německo) došlo. Jsem zvědav, jak dlouho místním euroatlantickým “svazákům’ jejich fanatismus uprostřed německo-francouzské ekonomické zóny vydrží.

  2. Jenom další plýtvání penězi , Rusové chtějí jen ruskojazyčné oblasti Ukrajiny a její neutralitu . O upadající zadlužené státy EU nemají zájem !

    • Tohle má ale jiný důvod. Evropu proti ruskými sankcemi ekonomicky zdecimovat a pak zotročit. Pro všechny případy – kdyby se to třeba obyvatelstvu nelíbilo – vojenský okupovat.

  3. A pak se američani diví, že rusové budují nové mocenské centrum s čínou a indii, vlastně Brics, kde se s Usa už nepočítá…..

Napsat komentář: Msot Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*