Válka v Evropě ve 21. století vadí, jinde se válčit může?




Sdílet článek:
V řadě komentářů zaznívá unisono téma toho, že se autoři vyjadřují o tom, že je válka v Evropě ve 21. století hrozná a nepředstavitelná. Přitom se v pokrokovém 21. století válčí v Asii i Africe. Tam to nevadí?

Naprostá většina kritiků války na Ukrajině konstatuje, že se radikálně změnila vojenská situace ve světě. Někteří dokonce přirovnávají počátek ruské invaze na Ukrajinu k 11. září 2001, kdy byly provedeny teroristické útoky na USA. Jiní vyjadřují i názor, že nečekali, že ve 21. století válka v Evropě vůbec propukne. Připadá mi to poněkud pokrytecké, protože „pokrokové 21. století bez válek“ nejen že neexistuje, ale nikdy ani neexistovalo. Pokud má wikipedie přesné údaje, probíhaly ve světě války od roku 2000 pravidelně. To není žádná omluva ruské invaze na Ukrajinu, je to pouze konstatování skutečnosti. Pokud totiž probíhala válka mimo Evropu, mediálně se dařilo tyto války – často s účastí západních armád NATO, zejména USA – prodávat jako „boj za svobodu a demokracii“.

Tak například v roce 2001 po teroristickém útoku na USA 11.9. přišla invaze armády USA do Afghánistánu. Pád Kábulu (2001) – Wikipedie (wikipedia.org)se odehrál během války v Afghánistánu. Síly Severní aliance začaly útočit na město 13. listopadu a proti silám Tálibánu, které byly silně oslabeny americkými a britskými nálety, udělaly rychlý pokrok. Postup se odehrával lépe, než bylo očekáváno a další den síly Severní aliance (podporované ODA 555) vstoupily do Kábulu. Uvnitř města se nesetkaly s žádným odporem. Síly Tálibánu se stáhly do Kandaháru na jihu. Dnes jsme bohatší o to, že okupace Afghánistánu dopadla absolutním fiaskem a po 20 letech se vlády nad Kábulem opět zmocnil Tálibán. V Afghánistánu padli i naši vojáci, kteří v Afghánistánu sloužili.

Od roku 1999 do roku 2009 se táhla druhá čečenská válka. Rusko touto válkou zničilo čečenský separatismus za cenu obrovských ztrát civilistů. Ty se podle různých zdrojů odhadují až na 200000 osob. Podle názoru některých politologů nese za kontroverzní plošné kobercové bombardování civilních sídlišť přímou politickou zodpovědnost Vladimir Putin.

V roce 2021 probíhala občanská válka v Jemenu s účastí Saudské Arábie, v květnu 2021 probíhaly izraelsko-palestinské střety V tomto roce se také začala připravovat ruská invaze na Ukrajinu. Již v březnu a dubnu 2021 Rusko shromáždilo asi 100 000 vojáků a vojenskou techniku poblíž hranice s Ukrajinou, což představovalo největší mobilizaci sil od ruské anexe Krymu v roce 2014. To vyvolalo mezinárodní krizi a obavy z možné invaze. Satelitní snímky ukázaly pohyby obrněné techniky, raketových střel a dalších těžkých zbraní. Vojska byla do června částečně stažena.Krize opět nabyla na intenzitě v říjnu a listopadu 2021, kdy se do prosince znovu shromáždilo u hranic více než 100 000 ruských vojáků.

USA ke konci roku 2021 přistoupily k oznamování termínu zahájení ruské invaze, dokonce byl oznámen přesný datum na 16.2.2022. Jak víme, Rusko zaútočilo 24.2.2022. Generální tajemník NATO před invazí hovořil o tom, že Ukrajině nikdo nemůže bránit ke vstupu do NATO a že NATO Rusku žádný slib v tomto směru nedalo. Pak vyšlo podle německých médii najevo, že při rozpadu SSSR tehdy Západ slíbil nerozšiřování aliance na východ, ale nic nebylo formálně podepsáno jako dohoda. Nyní ten samý generální tajemník NATO hovoří o tom, že je nutné zabránit rozšíření rusko-ukrajinského konfliktu. NATO musí podle svého generálního tajemníka Jense Stoltenberga zajistit, aby válka neeskalovala mimo Ukrajinu. Na svém východním křídle nasadí čtyři nová bojová uskupení. V tomto světle se názory o vyslání mírové mise NATO na Ukrajinu jeví opět jako nerealistické. Ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov prohlásil, že „Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předtím odmítl vyloučit, že by Rusko použilo jaderné zbraně proti tomu, koho by považovalo za „existenční hrozbu“. A jeho kolegyně z ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila za absurdní srovnávat její zemi s třetí říší.

Závěr: Svět 21. století zdaleka není tak idylický, jak by se mohlo od nás z Evropy zdát. Války a konflikty probíhají od roku 2000 neustále, jen se nám, Evropanům, zdálo, že je to „nezajímavé“ a není třeba mít obavy. Ruská invaze na Ukrajinu ukázala, že bezpečnost Evropy závisí na vztahu s Ruskem naprosto zásadně. Čím horší tyto vztahy budou, tím hůře se bude hledat cesta k mírovému řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Rusko není možné vymazat z mapy světa a jak ukazuje plánovaná schůzka G20, už se hovoří o tom, že vyloučit Rusko z této organizace není snadné. A mohla by to navíc být příležitost k tomu jednat s Ruskem o řešení rusko-ukrajinského konfliktu.

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

2 Comments

  1. Jsem pro Stor válce na Ukradině, ale až po denacifikaci. Všechny nácky odměnit i ty jenž utekli do okolních států, vím že se bonzovat nemá, ale v tomto případě je to skutečně nutné aby se to už neopakovalo.

  2. Omlouvám se za překlep “Stop”. Už někdo někde kde exceluje ten ukradinský komediat, četl nebo slyšel něco jiné než, “dejte nám” já ještě ne, nechť zkusí ukrouši válčit a žít za svoje nebo si ten magor myslí že ten jeho nacistický ancábl budeme dotovat?

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*