Velké přesuny na energetické šachovnici světa

Souhrn historických faktů a aktuálních hypotéz. Odkaz na informace přímo v textu, s výjimkou obecně známých faktů. Včerejší text o historii napjatých vztahů mezi USA a Evropou zde.

Pryč s dolarem

V uplynulých letech, zejména v době vlády Joe Bidena, diskutoval svět o měnící se geopolitické situaci. Ambice Číny rostly a uskupení BRICS, které by mělo být protiváhou USA, se snažilo o posílení svého vlivu. BRICS je zkratka pro Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku, ale členy skupiny je v současnosti deset zemí. Jednou z důležitých iniciativ BRICS jsou kroky k „dedolarizaci” světového obchodu, která by oslabila postavení USA.

Americký dolar začal nahrazovat britskou libru jako světovou rezervní měnu v meziválečném období. Jeho role dále posílila po druhé světové válce, ze které Amerika vyšla jako světová velmoc. Brettonwoodské dohody z roku 1944 zavedly mezinárodní měnový systém, ve kterém hrál dolar klíčovou úlohu.

Mají výhodu ti Yankees

Postavení dolaru jako světové rezervní měny přináší USA řadu výhod. Vysoká poptávka po dolaru snižuje dolarové úrokové sazby, země může splácet zahraniční dluhy v „domácí” měně, a proto se nemusí obávat kurzových vlivů. V neposlední řadě to dává americké vládě možnost uvalit finanční sankce na státy, na které by jinak měla slabé páky. Pokud chtějí dvě zahraniční země provést transakci v dolarech, jsou nepřímo závislé na amerických finančních institucích. Když Venezuela prodá ropu Číně za juan, za nějž si koupí zboží v Indii, která se spokojí s platbou v juanech, nemají USA příliš možností, jak vymáhat jakékoli sankce.

Od teď to bude jinak

V lednu roku 2025 nastoupil do Bílého domu prezident Trump a prohlásil, že vrátí USA na dřívější pozici supervelmoci. Ropa, tedy levná a dostupná energie, je základní vstupní proměnnou každé geopolitické rovnice. O několik měsíců později začal velký reset na světové energetické šachovnici. V dubnu tohoto roku napsal prezident Trump na síti Truth: „Největší světový reset.” Nic dalšího k tomu neuvedl.

Vlastní zdroje

Prvním krokem USA bylo uvolnění licencí na těžbu ropy na federální půdě, zrychlení procesu jejich vydávání a snížení minimální požadované ceny. Bílý dům zrušil předchozí limity pro těžbu na Aljašce a omezení pro export plynu, které zavedl prezident Biden. Amerika se stala největším producentem ropy a plynu na světě a významným exportérem.

Americká vláda také označila nestabilní zdroje energie z obnovitelných zdrojů za strategickou hrozbu a zrušila veškeré dotace a daňové úlevy.

Okénko do minulosti

Takzvaná druhá ropná krize vypukla v roce 1979, když se íránské revoluční gardy dostaly k moci. Cena ropy dramaticky stoupla, zhruba na 175 dolarů v dnešních cenách. V USA stáli lidé fronty na benzín. Situaci vyřešil až prezident Reagan, který okamžitě po svém nástupu zrušil cenové stropy zavedené předchozím demokratickým prezidentem Carterem.

Západní hemisféra

Americká armáda zatkla v lednu 2026 venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Okamžitě zabránila tomu, aby země dále prodávala svoji ropu Číně za podstřelené ceny. Minulý měsíc oznámily USA uzavření dohody, v rámci které se stanou přednostním partnerem Venezuely pro těžbu, zpracování a prodej ropy.

Americké akce na „domácí” polokouli zahrnovaly také tlak na Panamu, která spravuje klíčovou spojnici mezi Tichým a Atlantickým oceánem, to jest Panamský kanál. Kontrolu nad ním měla čínská společnost, ale počátkem tohoto roku koupilo konsorcium amerických firem většinový podíl ve společnosti a panamský nejvyšší soud licenci na správu kanálu udělenou čínské firmě zrušil.

Evropa

Evropa nedokázala zabránit válce na Ukrajině, přestože Rusko ještě v prosinci roku 2021 žádalo po prezidentu Bidenovi záruky, že Ukrajina do NATO nevstoupí, a pokud ano, že to bude překročení červené čáry.

Pozn. redakce: Tato informace byla z Wikipedie odstraněna v březnu roku 2022 s doslovnou poznámkou od editora, že „odstraňuje bláboly o vině NATO” (viz odkaz výše, na úplném konci stránky).

Generální tajemník NATO potvrdil, že Rusko nabízelo před invazí na Ukrajinu dohodu o dalším nerozšiřování NATO, která byla odmítnuta. Důležitým slovem je „odmítnuta”, protože logičtějším krokem možná bylo vyjednávání o kompromisu.

Důsledkem konfliktu je zpřetrhání dodávek ropy a plynu z Ruska, které do Evropy proudily i v době vyhrocených vztahů během studené války. Ropovod Nordstream, který přiváděl plyn z Ruska do Německa, byl během tajné operace zničen. Viníkem byla pravděpodobně Ukrajina.

Satirická vsuvka: Katar během následných jednání uvedl, že Evropa bude muset přehodnotit svoji požadavky na reporty ESG o udržitelnosti, které požaduje po každém velkém dodavateli.

Evropa považuje obnovitelné zdroje energie za budoucnost své energetiky a její lídři propagují názor, že právě obnovitelné zdroje snižují závislost na dovozech energie z Ruska. Těžba ropy a plynu na území Evropy již dlouhou dobu klesá. Evropu zachraňuje Norsko.

Sýrie

Dlouholetý vládce Sýrie Bašár Al-Asad je alavita, což je odnož šíitské verze islámu. Proto byla Asadova Sýrie významným spojencem šíitského Íránu. USA přispěly k jeho pádu, protože se Barack Obama rozhodl před více než deseti lety vyzbrojit sunnitské skupiny na území Sýrie, které bojovaly v syrské občanské válce. Byla to největší tajná operace v dějinách CIA a nesla krycí název „Timber Sycamore”.

Když Bašár Asad padl, ztratilo Rusko spojence, na jehož území mělo své vojenské základny. Pád šíitského vůdce Sýrie byl oslabením i pro Írán. Ten se snažil vybudovat dopravní spojení z Íránu do Sýrie jako alternativní přístup k moři. Práce na železnici mezi Íránem a Irákem započaly v roce 2023.

Írán

Během americko-izraelského útoku na Írán zasáhly izraelské stíhačky největší světové těžební pole zemního plynu South Pars, které je klíčovým zdrojem energie pro samotný Írán. Během odvetného útoku poškodily íránské rakety katarskou rafinérii Ras Laffan, jež je světovým exportérem zkapalněného plynu číslo jedna. Podle odhadů byla produkční kapacita rafinérie snížena o 17 % a opravy potrvají tři až pět let.

Během několika měsíců ztratil Írán schopnost zásadně vojensky ovlivňovat dění na Blízkém východě a je pravděpodobné, že USA udrží kontrolu nad Hormuzským průlivem.

Velký reset?

Amerika je energeticky soběstačná a spolu s venezuelskou ropou nepřímo kontroluje významnou část světových energetických zdrojů. Na rozdíl od sedmdesátých let minulého století, kdy byla závislá na akcích zemí na Blízkém východě, posílila svoji vyjednávací pozici. Kartel ropných exportérů OPEC výrazně oslabil.

Čína ztratila Venezuelu a Írán jako své dodavatele. Kromě dodávek ropy za nižší než tržní ceny jí obě země umožňovaly obcházet dolarový systém vypořádání. I v případě nákupu ze zemí Blízkého východu bude Čína do určité míry závislá na USA, pokud Spojené státy udrží svůj vliv nad Hormuzským průlivem.

Čína přestala kontrolovat Panamský průplav a její vliv v Malackém průlivu klesl. Již v roce 2003 nazval čínský prezident strategický problém své země malackým dilematem, protože veškeré zboží z Evropy a Blízkého východu musí projít tímto průlivem mezi Indonésií a Malajsií u města Malakka. V dubnu tohoto roku oznámily USA, že uzavřely strategickou obrannou dohodu s Indonésií.

Všechny akce USA znamenají přímé či nepřímé oslabení strategické pozice Číny v globálním měřítku. Pokud dojde na Blízkém východě k uklidnění situace, cena ropy výrazně klesne. Kartel OPEC již nebude moci diktovat ceny zvyšováním nebo snižováním produkce, podobně jako v sedmdesátých letech minulého století, protože jeho roli budou schopny zastoupit Spojené státy s venezuelskými ropnými poli v zádech. Oslabeno bude i Rusko bez ohledu na to, jak dopadne konflikt na Ukrajině. Nízká cena ropy znamená snížení příjmů do státní kasy.

Evropa měla před konfliktem na Ukrajině možnost nakupovat ropu a plyn z více zdrojů. Po zpřetrhání vztahů s Ruskem jsou její možnosti výrazně menší. Potřebuje dodávky ze zemí Blízkého východu a její závislost na dovozech z USA se dramaticky zvýšila.

Snahy zemí BRICS o oslabení role dolaru ve světové ekonomice jsou s pádem režimu ve Venezuele, eliminací vyjednávací pozice Íránu a oslabením Ruska a Číny u konce.

Dlouhodobější výhled

Umělá inteligence je technologií budoucnosti, která ovlivní ekonomiku a zprostředkovaně i vojenskou sílu. Je to technologie, která vyžaduje „fyzické struktury”, tedy datová centra plná čipů a dalšího hardwaru, a velké zdroje levné energie, které nejsou závislé na počasí. Tedy zejména plyn nebo jádro. Rýsující se americká energetická dominance je klíčovou výhodou v technologickém soupeření o průmyslové využití umělé inteligence. Levná energie je základní podmínkou silné ekonomiky. Silná ekonomika umožňuje technologické inovace. Inovace znamenají vojenskou převahu. Pušky byly vždy lepší než oštěpy a tato rovnice platí i u vyspělejších zbraní.

I to se může skrývat pod heslem „velký reset”.

Liga svobodných

Historické argumenty do aktuální diskuze o svobodě v podání Marka Vašuta. Krátké příběhy na cestu do práce nabité informacemi.

Aktuální informace

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že USA uvalily sankce na tureckou banku Golden Global Bank, kterou viní z toho, že napomáhá íránskému režimu s převodem prostředků. Sankce jsou součástí širší operace s cílem izolovat Írán.

Všechna světová média informovala v uplynulých týdnech o tom, že Evropa z důvodu vysokých cen plynu oddaluje naplnění zásobníků před blížící se zimou. Wall Street Journal píše, že „zima se blíží a Evropa má nízké zásoby plynu”. Evropané sázejí na to, že válka brzy skončí a ceny klesnou.

Post scriptum

USA v minulém roce oznámily Evropě, že doba, kdy trpěly vysoké schodky zahraničního obchodu, jsou minulostí a vyhlásily strategii „tarif za tarif”. Zároveň tlačí na to, aby Evropa převzala lví podíl na vojenských výdajích na svou obranu. Nejen to. Ve své národní bezpečnostní strategii označily USA energetickou a imigrační politiku současného vedení Evropy za hrozbu pro západní civilizaci a chtějí podporovat odpor občanů proti jejímu současnému směřování. Německý premiér Merz již vyjádřil svoje znepokojení, že americký prezident pogratuloval AfD k vítězství v regionálních volbách.

Evropští lídři museli vsadit všechny karty na ruskou hrozbu. Proto je možné slyšet i českém éteru názory, že přímý střet s Ruskem a celoevropský válečný konflikt by nakonec nebyl tak špatným řešením.

Kdybyste získali pocit, že vám článek pomohl k informovanějšímu pohledu, můžete občanský projekt syrzdarma podpořit dle nálady zde. Ale můžete tak učinit i bez pocitu, pokud máte dobrou náladu. Děkujeme.