JAVIER VILLAMOR
Odvolaný ministr obrany Mykhailo Fedorov vyzývá k obnovení demokratického procesu, zatímco Kyjev zvažuje konání voleb v souvislosti s rozhodnutím, zda válku pokračovat, nebo ukončit.
Tlak na uspořádání voleb na válkou zmítané Ukrajině tentokrát nevychází ani z Washingtonu, ani z Moskvy, ale přímo z ukrajinského politického systému. Mykhailo Fedorov, který byl v červenci odvolán z funkce ministra obrany, vyzval zemi, aby našla způsob, jak se vrátit k volbám, i když válka stále pokračuje.
„Nesmíme dovolit, aby Putin rozhodoval o tom, kdy si Ukrajinci budou moci zvolit svou vládu,“ uvedl Fedorov ve videu zveřejněném jen několik hodin poté, co Volodymyr Zelenskyj jmenoval Jevhena Chmaru novým ministrem obrany. Tímto jmenováním se definitivně uzavřela možnost Fedorovova návratu do této funkce.
Načasování je vše, a tento případ není výjimkou. Fedorov odmítl jiné pozice, které mu Zelenskyj nabídl, a až dosud nevyzýval k volbám během války.
Jeho odvolání vyvolalo protesty a jeho vystoupení – zaměřené již nikoli na obranu, ale na demokracii, korupci, transparentnost a politickou odpovědnost – začíná jednomu z nejpopulárnějších bývalých ministrů vlády vytvářet zcela odlišný politický profil.
Fedorov také nepožaduje, aby se volby konaly hned zítra. Požaduje, aby byl navržen mechanismus, který by jejich konání umožnil i v situaci válečného stavu.
Je to v zemi po čtyřech letech války reálné?
Ukrajina je od ruské invaze v únoru 2022 pod stanným právem a platná legislativa zakazuje konání celostátních voleb, dokud zůstává v platnosti. I kdyby se tento právní rámec změnil, uspořádání důvěryhodných voleb by bylo mimořádně obtížné. A „důvěryhodné“ v tomto případě musí znamenat proces bez manipulace ze strany současné výkonné moci.
Miliony Ukrajinců opustily své domovy. Na počátku roku 2026 žilo mimo zemi přibližně 5,8 milionu uprchlíků, přičemž předválečná síť 102 diplomatických a konzulárních volebních místností by byla nedostatečná. K tomu je třeba připočítat nasazené vojáky, vnitřně vysídlené osoby a občany z okupovaných území.
Nestačí ani pouhé otevření volebních místností. Bylo by nutné aktualizovat volební seznamy, zaručit tajnost hlasování, chránit volební místnosti před útoky a umožnit činnost nezávislým pozorovatelům. Samotná Ústřední volební komise varovala před riziky korespondenčního a digitálního hlasování a odhaduje, že by potřebovala alespoň šest měsíců na přípravu, jakmile by byly splněny právní a bezpečnostní podmínky.
Za současných okolností se jedná spíše o přání než o realistický návrh.
Zelenskyj tvrdí, že volby nejprve vyžadují příměří a bezpečnostní záruky. Jakékoli jednání, které by mohlo vést k ukončení války, by však mohlo vyústit v rozhodnutí týkající se území, bezpečnosti nebo budoucích vztahů Ukrajiny s Ruskem, což by vše vyžadovalo silnou domácí legitimitu.
Prezident zvolený před uzavřením dohody by měl nový mandát k vyjednání těchto podmínek. Čekání až do doby po uzavření dohody by sice umožnilo uspořádat bezpečnější volby, ale současná hlava státu by tak čelila možná nejtěžším rozhodnutím celé války, aniž by se od roku 2019 postavila před voliče.
Fedorov postavil tento rozpor do centra debaty. A učinil tak právě v okamžiku, kdy se zdá, že jeho působení ve vládě se chýlí ke konci.
Buďte první kdo přidá komentář