Volby od 16 let




Sdílet článek:

PERGILL

Opět se otevřelo téma snížení věkového limitu na šestnáct let. Tentokrát se za to bije soudruh prezident. Jaké motivy k tomu pravdu a lásku vedou?

Historie

Je neoddiskutovatelným faktem, že snížení věkového limitu pro volby z prvorepubličních 21 let (a ve volbách do senátu ještě vyššího věku) na 18, stejně jako zpřístupnění voleb státním úředníkům a dalším skupinám, žijícím za státní peníze (např. policistům nebo vojákům) velice přispělo k vítězství KSČ v prvních volbách po osvobození. Prvovoliči byli totiž skupinou, která je volila nejvíce. Toto vítězství jim umožnilo získat silová ministerstva, což jim značně pomohlo při organizování puče v únoru 1948.

Současnost

Není žádným tajemstvím, že v „pokusných“ volbách na středních školách běžně s velkou převahou vítězí antidemokratické strany, zhruba odpovídající minulé vládní pětikoalici. Tedy strany, jejich hlavou je nynější soudruh prezident.
Zcela jistě tedy existují očekávání, že  tento posun voličského věku by posílil antidemokratické strany, napojené na organizovaný zločin, protože pro osoby tohoto věku jsou kauzy jako Dosimetr nebo Kampelička vzdálenou historií, „pravěkem“. A koho zajímají, ten žije pro minulost a ne pro budoucnost, případně je rovnou „ruský troll“. A beztak ty kauzy vytvořily ruské tajné služby, aby nás zbavily „skvělé budoucnosti“ v EU.

Důsledky

Přestože se uvádí, že by mělo jít „jen“ o komunální volby, situace je zcela jiná.

Snad všichni známe sliby jezinek z pohádky o Smolíčkovi Pacholíčkovi: „Jen dva prstíčky tam strčíme, jen co se ohřejeme, hned zase půjdeme.“ Je jasné, že dříve nebo později by došlo ke snaze dostat tyto voliče jednak k volbám do vyšších zastupitelských orgánů (pokud se oněmi „komunálními“ myslí jen volby do místních zastupitelstev, a ne okresy a pod. a kraje), následoval by nejspíše „méně důležitý“ senát a zanedlouho bychom měli šestnáctileté i u uren na hlasovací lístky do poslanecké sněmovny.

Druhou věcí je, že pokud by se komunální sféra stala sídlem opozice, zhoršila by se pozice vlády, která by musela bojovat nejen s parlamentní opozicí (včetně senátu) a soudruhem prezidentem, ale musela by odrážet ataky i z komunální sféry. Mohlo by se také objevit komplikování volební agitace demokratických (+- nyní vládních) stran, od znemožňování předvolebních shromáždění, až po různé machinace s výlepem volebních plakátů, protože tohle místní zastupitelstva reálně dělat mohou. Zastupitelstva by také mohla podporovat aktivity antidemokratických stran ve školách všech stupňů.

Pokud by volili šestnáctiletí, volili by středoškoláci a učňové. Logicky by se stala příslušná školská zařízení platformou pro politickou agitaci, což je jednoznačně špatná věc. Dost na tom, že prototalitní pravdoláska takto zamořila vysoké školy. Přestože většina z nás, co jsme zažili rok 1989, cinkala klíči mj. za depolitizaci školství.

Tedy, proč ne

Bez ohledu na jakousi „zralost“, definovanou různými pochybnými metodami z humanitních oborů, jsou šestnáctiletí v naprosté většině sociálně nezralí.

Zpravidla sídlí v „mamahotelu“ a pokud chodí na brigády (čímž se v návrhu také manipuluje), tak si nevydělávají na živobytí, ale pouze na jakési přilepšení ke kapesnému od rodičů.

Dle mého soudu by volit měl pouze ten, kdo už poznal klady a zápory samostatné existence a zažil důsledky toho, co se mu povedlo, nebo naopak na čem ztroskotal (a která státní instituce mu pomáhala a která naopak házela klacky pod nohy). Už ono snížení volebního věku na 18 let dostalo k urnám řadu sociálně nevyzrálých osob, které pak volily totalitu.

Mimochodem, ten věk 21 let, který měla první republika, nebyl jen z důvodu sociální vyzrálosti, ale rovněž je to věk, kdy je (mj.) ukončen růst rezistence na alkohol a rychlosti jeho odbourávání v těle (proto také některé státy mají tento věk jako limit pro konzumaci alkoholu). Člověk se v tomto věku stává „biochemicky dospělým“.  Jistěže tento věkový limit mohl být inspirován i praktikami řady zemí, kdy byli před volbami voliči „upláceni“ konzumací alkoholu.

Ve věku 16 let rovněž ještě přetrvává z dětství vysoká míra sugestibility, jakou nyní využívají reklamní firmy pro ovlivňování této skupiny ve smyslu, že vlastnictví toho a toho výrobku je „šíleně cool“, a kdo ho nemá, je „socka“ nebo „looser“. Opravdu si přejeme, aby ve stejném duchu evokace stádního myšlení probíhala předvolební agitace?

Ideální řešení

Pokud by hlavním kritériem připuštění k volbám měla být sociální zralost, tak by se volební věk v dnešní době musel naopak zvýšit na 25 či více let, protože až někdy tehdy většina daného ročníku je schopná samostatného života, včetně přijetí odpovědnosti za svá rozhodnutí. V podstatě ještě starší doktorandi nebo dokonce „postdoc“, sociálně zralí nejsou.

Jistěže další možností by bylo nastavení nějakého kritéria nezávislého na věku, nebo ten věk dále upřesňujícího.

Dokážu si představit vazbu volebního práva na rodičovství a řádnou výchovu. Tedy vazbu na to, že volič je rodičem dítěte, které řádně plní své povinnosti (jako je třeba školní docházka), nemá konflikty se zákonem (byť jeho věk neumožňuje trestání) a  pod. Případně na to, že dotyčná osoba se opravdu stará sama o sebe (dá se to doložit daňovým přiznáním), a nežije ani na náklady rodičů, ani ze ze sociálních dávek a pod.

Dokázal bych si představit i nějakou kombinaci výše uvedeného s věkovým kritériem. Tedy nějaký věk „pro všechny“ a nějaký (nižší) věk „pro splňující kritéria sociální zralosti“. V takovém případě bych se nebránil v případě onoho nižšího věku ani těm šestnácti rokům. Předpokládám, že dvojice, pečující v tomto věku o dítě (byť s pomocí od rodičů), bude mít realističtější pohled na stát a jeho potřeby (a požadavky občanů na něj), než mnohý třicetiletý bezdětný.

Paušální snížení volebního věku na 16 let je tedy nebezpečný plán, z něhož jako čertovo kopýtko trčí snaha posílit volební hlasy pro levicové antidemokratické strany. Daleko důležitější jsou kritéria sociální zralosti a samostatnosti, která lze považovat za velmi důležitý faktor, vedoucí ke zodpovědnému hlasování. Vzhledem k masívnímu výskytu sociální nezralosti (s narůstajícím trendem v čase) u 18 letých by se věková hranice pro připuštění k volbám tedy spíš měla zvýšit. Případně by věk nemusel být jediným atributem „schopnosti volit“.

(12 votes, average: 5,00 out of 5)

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

5 Comments

  1. Proč až od šestnácti? Ve viktoriánské Anglii byla trestní odpovědnost dvanáct let; jako velká novinka a pokrok bylo chváleno zrušení oběšení za krádež plátna nebo jiné věci s vyšší cenou než šilink, což umožňovalo věšet dvanáctileté děti pro drobnou krádež. Ano, trestní odpovědnost! Pokud právo volit – tak i povinnost být odsouzen jako dospělý. PS: Celé je to nesmysl. Volit by měl ten, kdo má za sebe odpovědnost. Pokud někdo studuje do třiceti, ať si na volení počká; zjevně se nedokáže ani rozhodnout, co chce dělat.

  2. Osobně nemám vůbec nic proti tomu, aby volili třeba desetiletí. Samozřejmě to musí být spojené s plnou právní odpovědností (dnes se tomu říká plnoletost) voliče. Takže pokud snížíme věk plnoletosti na 16, ať si klidně volí. A myslím, že to snížení odmítnou sami teenageři.

    Mimochodem tahle věta je teda hustá:“Dokážu si představit vazbu volebního práva na rodičovství a řádnou výchovu.“…..takže neplodní, kterých je dnes čím dál více, volit nebudou. A o tzv. „řádném plnění své povinnosti“ bude samozřejmě rozhodovat nějaký korupčně flexibilní úředník…… Úžasný nápad!

    • 1. Bezdětní nemají žádný vztah k budoucnosti po své smrti. Rodiče ten vztah mají zprostředkovaný dětmi, proto volí zpravidla zodpovdněji.
      2. Kriminalita dětí, chození za školu atd. se oficiálně řeší i dnes, takže by nebyl důvod na tom něco měnit, jen by se to promítlo do těch voleb.
      Jistěže by nebylo správné s „A“ říct i „B“. Tj. vrátit rodičům právo děti vychovávat. Které jim bylo sdruženími štětek a štětců odebráno zákazem trestů.

  3. Volební věk zvýšit, státní zaměstnance a neplatiče daní, s výjimkou penzistů a dlouhodobě nemocných, k volbám nepustit!

  4. Možnost volit bych podmínil tím, že prvovolič bude mít za sebou 5 let práce, 2 děti a čistý trestní rejstřík. Parametry jsem uvedl jen pro ilustraci. A věk by nebyl vůbec důležitý. Ne čísla, ale činy. Dětí ať si užívají dětství a chodí do školy 🙂 No a Námořní LuPiči v čele s DeméterŠvihlou ať jdou… Však vy víte kam 🙂

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*