TYLER DURDEN
Kamala Harris je strašák do zelí. Politické žonglování je roznesené na kopytech. Průzkumy (zase) kecaly a prezidentské klání nebylo ani těsné. Jenže porážka Harris je jen symbolem čehosi většího; celonárodního zavržení elitářského systému, který si dlouho bužíroval ze zbožňování falešných idolů veřejností.
Po dobu kampaně Joe Bidena šířili povídačku, že ten stařecký zloduch „má geniálního fištróna.“ Tahle fantazie se rychle před masami odhalila při jediné volební debatě. Povídačkou kampaně Harrisové bylo, že Demokraté jsou „partají radostného štěstí“ a tuto iluzi se snažili opravdu tvrdě prodat za pomoci hord celebrit a k tomu navíc rozumbradů z tradičních médií.
Je ale těžké radostné štěstí uměle vygenerovat. A navíc je éra vyznávání celebrit dávno pryč. Američanům na nich už nezáleží a to zjevně mate progresivistická média. Podle nich vedla Harris „bezvadnou kampaň“. Joy Reig argumentoval, že bude-li Harris obdivovat hodně celebrit, tak by její vítězství mělo být jisté.
Kamala dokonce na své straně nasadila akční sci-fi Avengers. Problém však je, že ani Avengers ani Harris nepředstavily žádný přijatelný plán ekonomické politiky, což by veřejnost ve skutečnosti chtěla.
Ač by někdo mohl namítat, že Trumpova kampaň též vytahovala přízeň celebrit (nebo že před lety byl rozběh Trupovy televize příkladem moci celebrit), tak rozdíl je v tom, že herci a popové hvězdy hrály v prezidentské kampani Kamaly ústřední roli, zatímco u Trumpa byli jen okrajoví.
Mezi mediálními experty se vychází z předpokladu, že propagování filmovými hvězdami je čímsi podstatným; jenže herci a zpěváci jsou prodejní. Vzhledem k fámám o tom, jak Biden a Harris už od raných dnů volebního cyklu platí hromady peněz influencerům sociálních médií, je samozřejmé předpokládat, že s maskoty z řad celebrit to muselo být to samé.
Jak moc asi tekly peníze z kampaně Harris do kapes takových lidí? Nedávná zpráva ukazuje, že tábor Biden/Harris získal dvojnásobnou částku od sponzorů, než dostal Trump, ona ovšem při své kampani rozfrncala tolik, že je teď údajně ve 20milionovém $ dluhu. Je-li to pravda, pak to předvádí ono neuvěřitelné rozhazování použité jak na vytváření falešného radostného štěstí, tak za ten prázdný hollywoodský kult.
Jinými slovy koupením tohoto humbuku už dále nelze balamutit.
Pro celebrity mohly být penízky velice motivující, aby se přidali ke Kamaliným gardám, jsou tu ale také problémy s rozbíhajícími se vyšetřováními degenerace Hollywoodu a tamní pedofilie. Po nástupu Trumpa do úřadu se zvedne poptávka veřejnosti po zveřejnění seznamu Epsteinových klientů stejně jako po odhalení údajných pásek ze sexuálních ohavností Sean ‚Diddy‘ Combs. A Trump tomu nejspíš rád vyhoví.
Nakonec jsou přeci ti obyvatelé Tinsel Town hollywoodského smetánky známi tím, jak žijí v bublině ideologických sebeklamných iluzí. Pravdou je, že před desítkami let mívaly celebrity na názory obecné veřejnosti daleko větší vliv, a oni si pořád ještě asi myslí, že stále žijí v oné „zlaté“ éře. Tak to ale není a ty poslední volby to dokazují. Když jim to dochází, tak je to drtí jako tuna cihel.
Narcisové se nemohou vyrovnat s odhalením, že jsou nevýznamní, a tak je to rychle vykolejilo.
U politické levice se zakořenila představa, že to oni jsou jádrem kultury, a jsou na sebe hrdí, že to oni jsou vrátnými do srdcí veřejnosti. To oni už dávno usilují o dominanci nad populárními médii přes jejich únos a často se chvástají svými úspěchy při infiltraci všech koutů zábavního průmyslu. Záleží na tom ale ještě? Tuto otázku v brilantní parodii zodpověděl Ricky Gervais.
Dnes už mají alternativní média převahu nad režimními médii. Celebrity, co kdysi žily za kulisami pečlivě vypracovaného marketingového image, jsou teď na sociálních médiích odhalovány jako furianti, jimiž skutečně jsou. Poslední Trumpovo vítězství tváří v tvář armádám iluzionistů ze studií je jen předzvěstí totální zkázy Hollywoodského režimu.
Buďte první kdo přidá komentář