Vyrostou nám nové zuby?

Přesto třeba zubní implantologie, tedy chirurgická stomatologie zabývající se zubními implantáty, v České republice zažívá v posledních letech doslova boom. Zubní implantáty jsou moderní možností jak řešit ztrátu vlastních zubů dokonce v celé čelisti, i když za takovouto náhradu chrupu dnes dáme tolik, co by nás v autobazaru stál automobil. U implantátu jde o chirurgické zavedení titanového šroubku do čelistní kosti, kdy se implantát stává plnohodnotným základem nového zubu. Implantát zůstává skrytý v dásni, zatímco viditelnou částí zubu je korunka. Ale kdo nemá na implantáty, korunky či můstky, je odkázán na zubní protézy, snímatelné protetické náhrady, řešící ztrátu vlastních zubů.

Současné studie ukazují, že ztráta vlastních zubů a nutnost následného zhotovení náhrad jsou u nás častými stomatologickými potížemi nejen u důchodců na kremační dovolené, jak se u nás říká, ale i u lidí důchodovému věku se blížících, kdy spolu se stárnutím populace nabývá nutnost náhrad na stále větším významu. V čemž však nejsme výjimkou, nakonec i poslední americké studie podtrhují skutečnost, že dvěma ze tří Američanů chybí jeden nebo více zubů a že více než 50 % populace ve věku 70 let a starších je bezzubých, což znamená, že nemají žádné zbývající přirozené zuby. Kdy vysoký výskyt ztráty zubů a souvisejících problémů u starších Američanů nedávno přiměl Americkou asociaci důchodců (AARP) k vyhlášení „zubní krize“ pro osoby starší 50ti let. Podobná situace je i v Austrálii, kde senioři vynechávají důležitá zubní ošetření, protože si je nemohou dovolit, jak ukázal nový výzkum, zveřejněný v dubnu letošního roku.

Není pak divu, že se na sociálních sítích diskutuje o růstu třetích zubů, pro většinu diskutérů neuvěřitelného, i když reagují na zprávy o vývoji léku na prořezávání zubů v nemocnici Kitano, kterou provozuje Kjótská univerzita v severní části Ósaky. Kde ve spolupráci s lékařskou fakultou ve zdejší výzkumné laboratoři na tomto projektu pracuje startup Toregem Biopharma pod vedením Dr. Katsu Takahashiho. Ten základní mechanismus metody, na které pracuje zhruba 30 let, vysvětluje tak, že si lidé obvykle vyvinou dvě sady zubů, mléčné zuby a trvalé zuby, ovšem jakmile trvalé zuby ztratí, nedochází k jejich přirozené náhradě. Pod linií dásní se však podle Takahashiho a jeho kolegů nachází spící potenciál jako latentní „třetí zub“. A zaměřením se na určité proteiny, zejména USAG-1 (uterine sensitization associated gene-1), se snaží stimulovat růst těchto latentních zubů. Na YouTube je ke shlédnutí japonské video o metodě růstu „třetích zubů“, kde si můžete nastavit české titulky: https://www.youtube.com/watch?v=TTq3mndsl0M&t=1s

Společnost Toregem Biopharma prvně prokázala regeneraci zubů u myší s využitím cílených léků, které podnítily růst dalších zubů u zvířat, jimž dříve chyběly, už v roce 2018. Protein USAG-1 totiž hraje klíčovou roli v zastavení dalšího vývoje zubů po vzniku stálých zubů. A vývojem léků, které tento protein inhibují, se tým snaží přimět k tvorbě nových zubů i lidský organismus. Povzbuzen dosavadními výsledky (růst zubů u myší a fretek) se tým nyní připravuje na klinické studie na lidech, které mají začít letos v létě. Ovšem jak přesně takový „třetí zub“, co se může prořezat lidskou dásní, ve skutečnosti bude vypadat, zřejmě ani Katsu Takahashi ještě netuší. Ale jaký že postoj k tomuto výzkumu zaujal naše zubní lékaře reprezentující prezident České stomatologické komory Roman Šmucler? Inu, ten prohlásil: „U člověka existuje takzvaná lišta. Teoreticky by z ní mohly vyrůst třetí zuby. Zabývá se tím zajímavý výzkum. Problém je, jak takovou věc do budoucna financovat, protože když lidé dodržují dentální hygienu, tak nám umírají se všemi zuby – čili pro to nejsou zákazníci. A ti lidé, co o zuby přicházejí tím, že se o to nestarají, tak je veliké riziko, že o ty zuby zase rychle přijdou.“ Viz původní zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/520377-treti-zuby-misto-protezy-vedci-pracuji-na-prevratnem-leku

Ale bez zajímavosti nejsou ani zprávy o regeneraci zubů přicházející z Číny, které si řada diskutérů plete s japonskou metodou „růstu třetích zubů“, i když základem čínského objevu je biomimetická tekutina pro regeneraci zubní skloviny. V biomimetické stomatologii se nepoužívají tradiční materiály, které mohou být méně biokompatibilní, ale naopak moderní technologie a speciální kompozitní materiály, které napodobují vlastnosti přirozené zuboviny a podporují přirozený proces hojení a regenerace. Tým z katedry chemie univerzity Zhejiang navrhl svůj přípravek tak, aby se choval jako stavební bloky, které naše zuby používají k růstu skloviny. K průlomovému objevu došlo v laboratoři profesora Chunxu Zhanga na lékařské fakultě Univerzity Zhejiang, jehož tým je již léta v popředí výzkumu biomateriálů skloviny a jeho zaměření na biomimetickou medicínu a nanovědu vedlo k využití klíčového peptidu P26. Přípravek obsahuje shluky fosforečnanu vápenatého , tedy stejného minerálu, který tvoří skutečnou sklovinu, obsahuje však i speciální molekuly, které pomáhají těmto shlukům přilnout k zubům. Po aplikaci biomimetické tekutiny nanoklastry během 48 hodin vytvoří novou vrstvu skloviny, tedy zrychleně napodobí proces biomineralizace přirozeného růstu.

Peptid P26 zde hraje zásadní roli tím, že vede minerální shluky k uspořádání do stejné pevně uspořádané struktury, jakou nacházíme v přirozené sklovině. Jednoduše řečeno, funguje jako biologický plán, který syntetickým minerálům přesně říká jak mají růst do skloviny, která je k nerozeznání od skloviny přirozené. V laboratorních testech vědecký tým aplikoval sloučeninu obohacenou o P26 na extrahované lidské zuby, kdy během 48 hodin poškozený povrch skloviny byl plně regenerován, čímž se obnovila jak jeho struktura, tak mechanická pevnost. Obnovená sklovina nejen že se pevně připojila ke stávajícímu zubu, ale také prokázala odolnost vůči kyselinám a oděru, což jsou dvě nejčastější příčiny eroze skloviny. A tak po úspěšném předklinickém testování komerční prototyp tekutiny pro regeneraci skloviny prochází závěrečnými testy. Přičemž první zpětná vazba od výzkumné komunity v oblasti zubního lékařství byla převážně pozitivní a odborníci ji označují za jeden z nejslibnějších průlomů v preventivní stomatologii za poslední desetiletí.

Jinak řečeno, už první poznatky z roku 2019 představily pozoruhodné výsledky. Biomimetická tekutina pak úspěšně obnovila sklovinu na extrahovaných lidských zubech v laboratorních testech a otevřela tak cestu pro klinické studie na skutečných pacientech. Klinické studie před uvedením produktu na trh budou nezbytné nejen pro potvrzení účinnosti, ale i bezpečnosti a trvanlivosti produktu v reálných podmínkách. Teprve když bude produkt odpovídat zdravotním normám, bude následovat schválení regulačními orgány, přičemž před uvedením na trh si komerční nasazení biomimetické tekutiny pro regeneraci skloviny bude vyžadovat inovace ve výrobě. Zde video s čínskou biomimetickou tekutinou pro regeneraci skloviny, kterou lze využít jako náhradu tradičních zubních výplní, kde si můžete nastavit české titulky: https://www.youtube.com/watch?v=fpisliQP8RA&t=1s

Vytvoření plně funkční syntetické skloviny je něco, o co se vědci neúspěšně pokoušeli po celá desetiletí. Tým z Univerzity Zhejiang z Chang-čou, hlavního města provincie Če-ťiang, uspěl díky spojení nanotechnologií s hlubokým pochopením toho, jak růst skloviny probíhá. I když biomimetická tekutina pro regeneraci skloviny úspěšně obnovila sklovinu na extrahovaných lidských zubech v laboratorních testech, rozhodující zde budou klinické studie na skutečných pacientech. Pokud vše půjde dobře, zubní lékaři po celém světě by tuto regeneraci skloviny mohli v ordinacích nabízet během několika příštích let. Kdy by mohla snížit potřebu invazivních zubních zákroků, zmírnit nepohodlí pacientů a zároveň snížit náklady na ošetření. Zároveň také, dle některých zubních lékařů, posunout péči o zuby směrem k preventivnějším strategiím, kdy včasný zásah, díky regenerované sklovině, může poškozený zub uchránit před dalším kazem.

Zde nejde o žádné báchorky. Vědecké poznatky k aplikaci skutečně existují a kdo nevěří, ať si to na Univerzitu Zhejiang ověřit běží: 咨询电话 0571-87951669, E-mail：[email protected]

Odkazy na původní zdroje:

Klíčové rozdíly mezi biomimetickou a tradiční stomatologií:

https://www.thomasblakedds.com/biomimetic-dentistry-vs-traditional-dentistry-a-comparative-analysis/

Věda o biomimetické regeneraci skloviny:

https://www.dentinova.co.uk/2025/06/30/biomimetic-enamel-regeneration-liquid/

Syntetická sklovina pro rychlou opravu zubů:

https://www.nature.com/articles/433819a

Výzkumníci z čínských a amerických institucí vyvinuli umělý analog zubní skloviny:

https://ss.bjmu.edu.cn/Html/News/Articles/4130.html

Vývoj nového léku k léčbě vrozené ageneze zubů:

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1349007924002044

Na buněčné úrovni se myší zub podobá lidskému:

https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/zuby-dorustani-tkane-jan-krivanek-vyzkum-veda-kmenove-bunky.A231002_142001_zdravi_albe

Stárnoucí Američané předznamenávají krizi ústní hygieny:

https://news.cuanschutz.edu/news-stories/gray-tsunami-foreshadows-oral-healthcare-crisis

Senioři v Austrálii si důležitá zubní ošetření nemohou dovolit:

https://ada.org.au/survey-finds-seniors-oral-health-worse-than-the-rest-of-the-nation