Výsledek českého předsednictví: Rozšířené emisní povolenky lidem zdraží benzin i topení a končí spalovací motory |

Sdílet článek:

Domácnosti budou od roku 2027 platit více za benzin, naftu i topení plynem nebo uhlím. V dopravě a vytápění totiž mají být kvůli ekologickým cílům nově zohledněny emisní povolenky. Dále balíček Fit for 55 počítá například se zákazem prodeje nových automobilů se spalovacími motory k roku 2035. Až čtyřicet procent energie má být do roku 2030 získáváno z obnovitelných zdrojů.

V Bruselu skončilo poslední ministerské zasedání v Radě EU pod českým vedením, na kterém jednali ministři životního prostředí. Právě v oblasti klimatu hlásí čeští vyjednavači úspěchy, ke schválení posunuli zásadní části takzvané Zelené dohody a balíčku Fit for 55, který má Unii do konce desetiletí dovést k omezení emisí oxidu uhličitého nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Týká se to například finální podoby unijních předpisů o omezení prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035 a právě změnách v systému emisních povolenek. Konkrétně Česká republika by tak mohla patřit k zemím, na které by rychlá zelená transformace Evropské unie dopadla nejcitelněji. České předsednictví za to pochválil první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který ho označil za jedno z nejúspěšnějších za dlouhá léta. Na konci roku předá Česko předsednictví Švédsku.

Na podobě norem se musejí dohodnout tři centra unijní politiky: Evropská komise, která nařízení a směrnice navrhuje, předsednická země, která zastupuje všechny členské státy, a europarlament. V bruselském žargonu se tomuto jednání, které často trvá dlouhé hodiny, říká trialog. Připomeňme, že Europarlament sám nic navrhovat nemůže, pouze schvaluje, eventuálně připomínkuje.

Dlouholetý eurokomisař Timmermans, který Česko v polovině minulé dekády tvrdě kritizoval ve sporu o migrační kvóty, ocenil zejména fakt, že čeští vyjednavači o minulém víkendu dovedli ke shodě emisní reformu. Ta mimo jiné omezuje množství emisních povolenek, zpoplatňuje emise ze silniční dopravy a vytápění budov a zavádí sociální klimatický fond pro omezení dopadů této reformy. Její dohodnutou podobu přivítaly vlády unijních zemí, výhrady však měli průmyslová lobby na jedné straně a ekologové na druhé. „Musíme umět tyto věci řešit, protože příroda nepočká, klimatická změna nepočká,“ zdůvodňoval aktivní český přístup ke klimaticky šetrné politice Jurečka.

Lidé nebudou platit samotnou povolenku, ale promítne se jim do cen paliv. „Povolenky budou platit dodavatelé paliv na začátku dodavatelského řetězce, nikoliv domácnosti a koncoví zákazníci. Projeví se to v cenách fosilních paliv, tedy i pohonných hmot,“ řekla Právu mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Dominika Pospíšilová. Povolenky se podle Pospíšilové promítnou i do cen uhlí nebo plynu. Zvýšení cen tepla očekává ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. „Vzhledem k výraznému přitvrzení cílů očekáváme růst ceny povolenky, což se bude promítat do cen tepla,“ prohlásil.

Analytici pokládají rozšíření působnosti povolenek v současné situaci za nešťastné. „Považuji to za velice špatné rozhodnutí. Spíše se domnívám, že by v současnosti mělo být obchodování s povolenkami pozastaveno. Ukazuje se, že to prodražuje klíčové statky, a v případě, že jej budeme dále rozšiřovat, hrozí, že i v nových odvětvích vyvoláme zbytečné inflační tlaky,“ řekl pro Právo hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.