Z ochrany dětí dozor jak od Orwella. Co chystá Evropská unie

V Evropě se rozhořela ostrá debata o plánu zavést jednotnou unijní aplikaci pro ověřování věku. Zatímco Evropská komise ho prezentuje jako nástroj na ochranu nezletilých, kritici v čele s odborníkem na online bezpečnost Paulem Walshem tvrdí, že jde ve skutečnosti o zavedení povinné digitální identity pro každého občana.

Jádrem sporu je otázka: Pokud má každý člověk pro přístup k sociálním sítím, hrám, streamovacím službám a dalším digitálním službám prokazovat svou totožnost prostřednictvím oficiální aplikace, chráníme tím děti, nebo ukončujeme online anonymitu?

Paul Walsh ve své analýze vyvrací jednotlivá tvrzení von der Leyenové. Odvolává se přitom na šéfa Epic Games Tima Sweeneye, podle něhož se legislativa vztáhne na „jakoukoli digitální službu obsahující feedy, uživatelsky generovaný obsah nebo zasílání zpráv“ – tedy na sociální sítě, video platformy, online hry, AI nástroje i streamovací aplikace, jako je Spotify.

Klíčová teze Walshe je, že takzvané „robustní ověřování věku“ má v praxi jediný funkční mechanismus – ověření totožnosti. „Pokud odstraníte všechny neprokázané metody odhadu, zůstane vám přesně jeden funkční mechanismus: ověření identity,“ píše Walsh. Připomíná, že australská vláda už přiznala, že ověřování věku na úrovni platforem selhalo, a proto nyní požaduje „robustní“ kontrolu věku.

Zvláštní kritiku věnuje Walsh propagaci technologie zero-knowledge proof, tedy principu, kdy služba získá pouze jednu nutnou informaci, v tomto případě potvrzení věku, a nespojí ji s uživatelem. Von der Leyenová uvedla, že aplikace „platformě sdělí pouze jednu jedinou věc – zda jste dost staří na to, abyste získali přístup“. Walsh oponuje, že tato formulace „popisuje, co aplikace nebo služba dostane, ale skrývá, čeho se musí vzdát každý“. „Zero-knowledge proof poskytuje matematické potvrzení, ale toto potvrzení vyžaduje autoritativního vydavatele. Než aplikace vygeneruje důkaz, musí státem schválený subjekt ověřit skutečnou totožnost dané osoby,“ píše Walsh.

Také šéf Epic Games Tim Sweeney plán veřejně kritizoval. Podle něj politici berou mladým lidem možnost stát se digitálními tvůrci. Varoval, že „to bude pro příští generaci lidstva strašné“.

Ursula von der Leyenová představila plán v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Konkrétní věkové hranice popsala takto: „Stručně řečeno, žádné sociální sítě pod 13 let. Žádný osobní účet pod 15 let. To znamená, že od 13 do 15 let pouze mini účty zřízené a kontrolované rodiči nebo zákonnými zástupci s omezenými funkcemi a časovým omezením jedné hodiny denně. A mezi 15 a 18 lety bude bezpečný design povinností platforem.“

Evropská komise v reakci na dotazy poslanců upřesnila, že řešení pro ověřování věku „nesmí předávat žádné informace identifikující uživatele“ a systém „poskytuje platformě pouze šifrované potvrzení (žádná surová data), zajišťuje nepropojitelnost a neprovádí centralizované ukládání dat“.

Von der Leyenová také obhajovala princip „obrácení důkazního břemene“: „Platformy nám budou muset prokázat, že jsou bezpečné. Protože nejde o to, zda naše nezletilé pustíme na sociální sítě. Jde o to, kdy a jak dovolíme sociálním sítím přistupovat k našim nezletilým.“

Podle dostupných informací má unijní věková verifikace pozoruhodně široký záběr. Výbor IMCO Evropského parlamentu podpořil zavedení společné evropské věkové hranice: používání sociálních sítí do 16 let pouze se souhlasem rodičů, do 13 let úplný zákaz. Výbor rovněž vyzval k zavedení přísnějších pravidel prostřednictvím budoucího „zákona o digitální spravedlnosti“, který by pokryl cílenou reklamu, návykový design či loot boxy ve hrách (podporující hazard).

Hluboký rozpor spočívá v interpretaci „obrácení důkazního břemene“. Von der Leyenová ho líčí jako vítězství nad „přemírou moci velkých technologických firem“. Walsh naopak tvrdí, že ve skutečnosti „nutí každého ověřovat svou identitu“.

Walsh ve své analýze varuje před širšími důsledky: „Když technologické firmy a státní agentury propojí každý příspěvek na sociálních sítích, soukromou zprávu, vyhledávací výraz, geografickou polohu a finanční transakci s ověřenou identitou, vytvoří trvalý digitální profil o každém občanovi.“ Podle něj to po napojení na prediktivní AI umožní vládám „zmapovat politické afiliace, předpovídat jednání jednotlivců, označit disent dříve, než nastane, a kontrolovat veřejné mínění ve velkém měřítku“.

Von der Leyenová naopak trvá na tom, že EU má právo jednat: „Jsme to my, kdo určuje pravidla, ne velké technologické firmy. Nemusíme přijímat návykové funkce. Nemusíme přijímat to, že se děti dostávají k stále extrémnějšímu obsahu.“

PL